Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.

Výzvy také navazují na rozhodnutí nizozemského premiéra Dicka Schoofa, který se po nedělním summitu s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím zavázal vrátit Egyptu 3500 let starou kamennou hlavu z doby vlády faraona Thutmose III.

Socha byla podle vyšetřování nizozemské a španělské policie ukradena během protestů v období takzvaného arabského jara v letech 2011 až 2012. Nizozemská média uvádějí, že se objevila na veletrhu v Maastrichtu v roce 2022. „Na základě anonymního upozornění na nelegální původ předmětu se obchodník rozhodl sochu dobrovolně odevzdat,“ sdělily nizozemské úřady ve své zprávě.

Známý egyptský egyptolog Záhí Havás se už od roku 2010 snaží vyvíjet tlak na zahraniční vlády, aby jeho vlasti vrátily její kulturní dědictví. Mezi nejznámější požadované artefakty patří Rosettská deska, která je vystavena v Britském muzeu v Londýně, busta královny Nefertiti uložená v berlínském Novém muzeu a kamenný zvěrokruh z chrámu v Dendeře, který je v pařížském Louvru.

Reputaci západním muzeím poškodily krádeže a aktivisté

„V minulosti nám představitelé západních zemí říkali, že naše muzea nesplňují potřebné standardy. Dnes máme více než dvaadvacet muzeí s nejmodernějšími technologiemi, některá jsou dokonce pokročilejší než muzea v Americe či Evropě,“ řekl Havás podle listu The Times.

Monica Hannaová, děkanka Egyptské arabské akademie věd a technologií, založila kampaň Repatriate Rashid (Vraťte zpět Rašíd – arabský název města Rosetta), která usiluje o navrácení osmnácti artefaktů odvezených z Egypta při vývozu Rosettské desky v roce 1801.

„Nežádáme o navrácení všech egyptských památek v zahraničí. Chceme pouze ty, které mají pro naši zemi zásadní historický význam,“ vysvětluje Hannaová.

Podle ní už navíc západní muzea nejsou dostatečně bezpečná. „A co nedávná krádež v Louvru, odcizení dvou tisíc předmětů z Britského muzea v loňském roce nebo útoky ekologických aktivistů, kteří v Německu polévali egyptské artefakty olejem?“ ptala se Hannaová.

Egypt zakázal vývoz všech historických předmětů v roce 1983, přesto jsou nelegální vykopávky a obchod s artefakty na černém trhu stále běžné kvůli vysoké poptávce a cenám na mezinárodním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na síti X. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
před 9 mminutami

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 33 mminutami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 33 mminutami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel. Moskva útok prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 35 mminutami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 2 hhodinami

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 3 hhodinami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 3 hhodinami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 3 hhodinami
Načítání...