Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.

Výzvy také navazují na rozhodnutí nizozemského premiéra Dicka Schoofa, který se po nedělním summitu s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím zavázal vrátit Egyptu 3500 let starou kamennou hlavu z doby vlády faraona Thutmose III.

Socha byla podle vyšetřování nizozemské a španělské policie ukradena během protestů v období takzvaného arabského jara v letech 2011 až 2012. Nizozemská média uvádějí, že se objevila na veletrhu v Maastrichtu v roce 2022. „Na základě anonymního upozornění na nelegální původ předmětu se obchodník rozhodl sochu dobrovolně odevzdat,“ sdělily nizozemské úřady ve své zprávě.

Známý egyptský egyptolog Záhí Havás se už od roku 2010 snaží vyvíjet tlak na zahraniční vlády, aby jeho vlasti vrátily její kulturní dědictví. Mezi nejznámější požadované artefakty patří Rosettská deska, která je vystavena v Britském muzeu v Londýně, busta královny Nefertiti uložená v berlínském Novém muzeu a kamenný zvěrokruh z chrámu v Dendeře, který je v pařížském Louvru.

Reputaci západním muzeím poškodily krádeže a aktivisté

„V minulosti nám představitelé západních zemí říkali, že naše muzea nesplňují potřebné standardy. Dnes máme více než dvaadvacet muzeí s nejmodernějšími technologiemi, některá jsou dokonce pokročilejší než muzea v Americe či Evropě,“ řekl Havás podle listu The Times.

Monica Hannaová, děkanka Egyptské arabské akademie věd a technologií, založila kampaň Repatriate Rashid (Vraťte zpět Rašíd – arabský název města Rosetta), která usiluje o navrácení osmnácti artefaktů odvezených z Egypta při vývozu Rosettské desky v roce 1801.

„Nežádáme o navrácení všech egyptských památek v zahraničí. Chceme pouze ty, které mají pro naši zemi zásadní historický význam,“ vysvětluje Hannaová.

Podle ní už navíc západní muzea nejsou dostatečně bezpečná. „A co nedávná krádež v Louvru, odcizení dvou tisíc předmětů z Britského muzea v loňském roce nebo útoky ekologických aktivistů, kteří v Německu polévali egyptské artefakty olejem?“ ptala se Hannaová.

Egypt zakázal vývoz všech historických předmětů v roce 1983, přesto jsou nelegální vykopávky a obchod s artefakty na černém trhu stále běžné kvůli vysoké poptávce a cenám na mezinárodním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 3 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 5 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 7 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 10 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...