Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.

Výzvy také navazují na rozhodnutí nizozemského premiéra Dicka Schoofa, který se po nedělním summitu s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím zavázal vrátit Egyptu 3500 let starou kamennou hlavu z doby vlády faraona Thutmose III.

Socha byla podle vyšetřování nizozemské a španělské policie ukradena během protestů v období takzvaného arabského jara v letech 2011 až 2012. Nizozemská média uvádějí, že se objevila na veletrhu v Maastrichtu v roce 2022. „Na základě anonymního upozornění na nelegální původ předmětu se obchodník rozhodl sochu dobrovolně odevzdat,“ sdělily nizozemské úřady ve své zprávě.

Známý egyptský egyptolog Záhí Havás se už od roku 2010 snaží vyvíjet tlak na zahraniční vlády, aby jeho vlasti vrátily její kulturní dědictví. Mezi nejznámější požadované artefakty patří Rosettská deska, která je vystavena v Britském muzeu v Londýně, busta královny Nefertiti uložená v berlínském Novém muzeu a kamenný zvěrokruh z chrámu v Dendeře, který je v pařížském Louvru.

Reputaci západním muzeím poškodily krádeže a aktivisté

„V minulosti nám představitelé západních zemí říkali, že naše muzea nesplňují potřebné standardy. Dnes máme více než dvaadvacet muzeí s nejmodernějšími technologiemi, některá jsou dokonce pokročilejší než muzea v Americe či Evropě,“ řekl Havás podle listu The Times.

Monica Hannaová, děkanka Egyptské arabské akademie věd a technologií, založila kampaň Repatriate Rashid (Vraťte zpět Rašíd – arabský název města Rosetta), která usiluje o navrácení osmnácti artefaktů odvezených z Egypta při vývozu Rosettské desky v roce 1801.

„Nežádáme o navrácení všech egyptských památek v zahraničí. Chceme pouze ty, které mají pro naši zemi zásadní historický význam,“ vysvětluje Hannaová.

Podle ní už navíc západní muzea nejsou dostatečně bezpečná. „A co nedávná krádež v Louvru, odcizení dvou tisíc předmětů z Britského muzea v loňském roce nebo útoky ekologických aktivistů, kteří v Německu polévali egyptské artefakty olejem?“ ptala se Hannaová.

Egypt zakázal vývoz všech historických předmětů v roce 1983, přesto jsou nelegální vykopávky a obchod s artefakty na černém trhu stále běžné kvůli vysoké poptávce a cenám na mezinárodním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Dle EU nedostatek nehrozí

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana pak v pondělí uvedla, že je připravena ve věci vyhovět, píše Bloomberg. Evropská komise v úterý uvedla, že Maďarsku ani Slovensku nedostatek ropy v nejbližší době nehrozí.
14:11Aktualizovánopřed 8 mminutami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě strany ukazují i vojenskou sílu.
03:07Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Ženevě jednají USA, Ukrajina a Rusko o možném klidu zbraní

V Ženevě začalo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory mají pokračovat ve středu. Na pořadu dne jsou bezpečnostní a humanitární otázky, uvedl vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Podle Kremlu by se mělo jednat i o územních záležitostech. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a že Moskvě nejde jen o územní ústupky, ale požaduje i instalaci proruské vlády v Kyjevě a odmítá západní bezpečnostní záruky pro napadenou zemi.
09:15Aktualizovánopřed 19 mminutami

V Kolíně nad Rýnem vyvrcholila karnevalová sezona

O masopustním pondělí prošel Kolínem nad Rýnem tradiční karnevalový průvod. Rosenmontag (Růžové pondělí), jak v Německu tento den nazývají, byl vyvrcholením německé karnevalové sezony, která předchází čtyřicetidennímu půstu před Velikonocemi. Už tradičně bylo inspirací pro mnohé karnevalové vozy aktuální politické dění.
před 29 mminutami

Lajkuj v pokoji. Meta si patentovala AI, která na sítích zastoupí zesnulého

Společnost Meta získala patent na jazykový model, jenž by v nepřítomnosti uživatele pokračoval v jeho aktivitě na sociálních sítích, napsal server Business Insider. Nástroj vycvičený na datech konkrétního účtu by vytvořil „digitální klon“, který by dle firmy byl vhodný k zastoupení dotyčného třeba v případě dovolené – nebo smrti. Meta tvrdí, že eticky sporného robota nemá v plánu dál rozvíjet.
před 53 mminutami

Klíčový úřad v USA končí s programy připravenosti na pandemie

Americké úřady plánují kompletní transformaci agentury, která se doposud starala o připravenost na možné budoucí pandemie a o ochranu Spojených států před AIDS. Kritici kroku varují, že to zemi oslabí v případě budoucích epidemií infekčních nemocí.
před 1 hhodinou

Rusko provedlo další masivní nálet na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci na úterý zaútočilo na Ukrajinu 396 drony a 29 střelami různého typu, protivzdušná obrana zneškodnila 367 bezpilotních letounů a 25 raket, uvedlo ukrajinské letectvo. Úder cílil podle Kyjeva na energetiku. Mrtvé či zraněné hlásí po náletu a dalších ruských útocích několik oblastí. Ukrajinské drony zasáhly podle ruských úřadů mimo jiné rafinerii v Krasnodarském kraji. V Ženevě by mělo začít další kolo americko-rusko-ukrajinských jednání.
10:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel americký bojovník za občanská práva Jesse Jackson

Ve věku 84 let zemřel americký černošský baptistický pastor a bojovník za občanská práva Jesse Jackson, oznámila podle stanice NBC News jeho rodina. Jackson se v osmdesátých letech dvakrát neúspěšně ucházel o kandidaturu na prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu. Za vlády prezidenta Billa Clintona působil jako zvláštní vyslanec pro Afriku.
před 3 hhodinami
Načítání...