Šperky ze sbírky císaře Napoleona, které zloději v neděli odnesli z Louvru, nejsou prvním ukradeným exponátem v tomto vyhlášeném pařížském muzeu. Naposledy tamní díla zlákala k odcizení na konci devadesátých let. Nejznámější ale zůstává krádež, jež pomohla Moně Lise stát se jedním z nejslavnějších obrazů na světě.
Ke krádeži došlo v Louvru naposledy v roce 1998, což vedlo k významné revizi bezpečnostních opatření. Tehdy byl z expozice odcizen obraz od francouzského malíře Jeana-Baptisty Camilla Corota. Významný krajinář před více než sto padesáti lety předznamenal nástup impresionismu. Proslul především mistrným zachycením těch nejjemnějších proměn přírodního světla. V Louvru zloděj jednoduše sejmul ze zdi jeho obraz znázorňující cestu do Sevres (Le Chemin de Sevres).
Malba o rozměrech 34 na 49 centimetrů zmizela ze stěny mezi čtvrt na dvě a půl druhou odpoledne. Kolem druhé muzeum uzavřelo celý komplex. Byla první neděle v měsíci, takže vstup byl zdarma a návštěvnost vysoká. Pokud byl zloděj mezi zájemci o prohlídku Louvru, podařilo se mu vyklouznout.
V neděli 19. října, krátce po zahájení provozu, zloději rozbili okno Louvru a odnesli devět šperků ze sbírky klenotů francouzské koruny, včetně náhrdelníku, brože a diadému. Koruny císařovny Evženie se však při útěku zbavili. Odcizen podle všeho nebyl největší diamant sbírky o hmotnosti více než 140 karátů, i tak je podle francouzského ministra vnitra Laurenta Nuňeze hodnota odcizených šperků „nedozírná“. Pro návštěvníky muzeum zůstává zavřené. Policie pátrá po nejméně čtyřech pachatelích.
Corotova krajinka završila řadu krádeží
Krádež Corotova obrazu, jehož hodnotu odhadla pojišťovna na osm milionů franků, rozproudila diskusi o bezpečnosti jednoho z největších muzeí světa.
Z Louvru totiž byla ve stejném roce ukradena votivní stéla s řeckými nápisy ze čtvrtého století před naším letopočtem, jen během devadesátých let zmizel také pastel Roberta Nanteuila, romantická krajina Turpina de Crissé a Portrét sedící ženy od Augusta Renoira. Poslední zmíněná krádež byla součástí „tažení“ studenta umění, který v roce 1990 z francouzských muzeí vynesl patnáct obrazů, údajně proto, aby upozornil na jejich nedostatečné zabezpečení.
V době, kdy neznámý pachatel sundával Cestu do Sevres, nebyl žádný hlídač a nenašel se ani žádný „přímý a důvěryhodný“ svědek. Zloděje tak při činu nikdo neviděl – a skrytá zatím zůstává i ukradená malba.
Brnění se našlo v pozůstalosti
Naději, že se Corotovo dílo přece jen jednou najde, může přiživovat příběh jiné krádeže z Louvru. V roce 2021 totiž francouzská policie oznámila k radosti kurátorů, že objevila část exponátů ukradených před čtyřiceti lety. Jednalo se o přilbu a část brnění ze šestnáctého století.
Předměty zdobené zlatem a stříbrem technikou taušírování, při níž se za studena kov vykládá kovem jiné barvy, Louvru v roce 1922 věnovala rodina Rothschildů. „Jedná se o zbraně vyjadřující prestiž, ve vynikajícím řemeslném provedení, něco jako dnes luxusní auta. V šestnáctém století se na Západě zbraně staly velmi luxusními předměty. Brnění bylo ukázkou luxusu a zdobení, které neměly nic společného s jejich používáním,“ doplnil správce uměleckých předmětů v Louvru Philippe Malgouyres.
Vystaveny zůstaly do května 1983, kdy za dosud neobjasněných okolností zmizely. Vynořily se nečekaně v pozůstalosti rodiny v Bordeaux. Na podezřelý původ vojenských starožitností upozornil policii odborník, který hodnotu dědictví posuzoval. Ukázalo se, že jde o majetek Louvru.
Ukradená Mona Lisa
Nejznámější krádeží v Louvru zůstává ta z roku 1911. Tehdy do muzea proudily tisíce lidí jen proto, aby viděly aspoň prázdné místo na zdi, kde před 21. srpnem visel obraz Mona Lisa. Prázdné místo si tehdy prohlédli i Franz Kafka a Max Brod, spřátelení spisovatelé se přes Paříž vraceli do Prahy z cesty po Itálii.
Nevelký olej od Leonarda da Vinciho odnesl bývalý zaměstnanec, natěrač a tapetář Vincenzo Peruggia. V muzeu se schoval už o den dříve, tedy v neděli večer, věděl, že v pondělí bude Louvre zavřený. Prováděly se v něm různé řemeslnické práce a uklízelo, takže Peruggia nebyl tak nápadný, když portrét ženy s tajuplným úsměvem schoval pod pracovní plášť – a prostě odešel. Nejenže bez povšimnutí zůstal on i samotná krádež, ale to, že Mona Lisa chybí, zaznamenali zaměstnanci muzea až v úterý v poledne.
Jedinou další stopou byl rám, který se našel na jednom ze schodišť Louvru. Noviny přinášely nejrůznější spekulace o tom, jak mohlo ke krádeži dojít a kdo ji provedl. Policie během vyšetřování dokonce v souvislosti s krádeží na pět dní zatkla básníka Guillauma Apollinaira a vyslýchala malíře Pabla Picassa. Do případu se zapletli kvůli starověkým iberským sochám ukradeným z Louvru, k nimiž se dostali a později se je pokusili vrátit.
Stopa vedoucí k obrazu se objevila až po více než dvou letech. V listopadu 1913 obdržel majitel obchodu s uměleckými předměty v italské Florencii dopis z Paříže, ve kterém mu jakýsi Vincenzo Leonardi zmizelou Monu Lisu nabízel. Pisatel o sobě uvedl, že je Ital a že obraz odcizil proto, aby ho mohl nabídnout do Itálie, do země, v níž se da Vinci, stejně jako on sám, narodil a kam obraz podle jeho názoru patří. Později se objevil i další možný motiv krádeže, a sice zakázka od podvodného obchodníka s uměním.
Pro policii pak už byla práce snadná. Peruggia byl odsouzen jen na sedm měsíců vězení, po první světové válce se vrátil do Francie, kde měl obchod s barvivy a kde v září 1947 zemřel. Po své záchraně Mona Lisa procestovala celou Itálii, kde se na ni chodily dívat statisíce lidí. V lednu 1914 se vrátila do Louvru.
22. srpna 2004 – Ozbrojení lupiči ukradli z muzea v Oslu dvě mistrovská díla norského malíře Edvarda Muncha. Šlo o jednu z verzí slavného obrazu Výkřik a obraz Madona. Hodnota obou zmíněných obrazů byla pro pojišťovnu vyčíslena na 90 milionů eur (asi 2,3 miliardy korun podle tehdejšího kurzu). V srpnu 2006 policie oba obrazy nalezla a posléze byly do muzea vráceny. Tři pachatelé byli odsouzeni k trestům od šesti do deseti let vězení. Jiná verze Munchova Křiku zmizela z Národní galerie v Oslu už v únoru 1994. I ta byla nalezena.
24. února 2006 – Lupiči se v muzeu v brazilském Riu de Janeiro zmocnili děl Pabla Picassa, Salvadora Dalího, Henriho Matisse a Clauda Moneta. Škoda byla vyčíslena na 50 milionů dolarů, obrazy nebyly nenalezeny.
20. prosince 2007 – Z Muzea umění v brazilském Sao Paulu bylo ukradeno dílo Pabla Picassa s názvem Portrét Suzanne Blochové. Z muzea zmizel také obraz brazilského malíře Cándida Portinariho Pěstitel kávy. Cena obrazů, které byly nalezeny v lednu 2008, byla odhadnuta na 55 milionů dolarů.
11. února 2008 – Pachatelé ukradli z galerie Bührleho nadace v Curychu čtyři obrazy. Díla Paula Cézanna Chlapec v červené vestě, Edgara Degase Ludovic Lepic a jeho dcera, Vincenta van Gogha Kvetoucí větve kaštanu a Clauda Moneta Makové pole u Vetheuil byla ohodnocena na 163 milionů dolarů. Obrazy van Gogha a Moneta byly nalezeny za osm dní v autě na nedalekém parkovišti, další dva v dubnu 2012 v Srbsku.
20. května 2010 – Z Muzea moderního umění města Paříže bylo ukradeno pět děl velkých mistrů moderního malířství v hodnotě kolem sto milionů eur. Ukradeny byly například obrazy Le pigeon aux petits pois (Holub s hráškem) od Pabla Picassa nebo La Pastorale (Pastorále) od Henriho Matisse. Obrazy se dosud nenašly.
16. října 2012 – Z rotterdamské galerie Kunsthal bylo ukradeno sedm obrazů slavných malířů včetně Pabla Picassa, Henriho Matisse, Clauda Moneta a Paula Gauguina. V roce 2013 rumunská policie zatkla kvůli krádeži tři Rumuny. Vzácná díla, jejichž hodnota byla podle serveru Thestar.com zhruba sto milionů dolarů, se však nenašla. Obrazy byly možná spáleny.
2. dubna 2015 – V londýnské úschovně klenotů Hatton Garden ukradli lupiči šperky v hodnotě asi 200 milionů liber. Devět členů gangu bylo dopadeno už v květnu 2015 a později byli odsouzeni k trestům od dvou do deseti let a k vysokým pokutám. Podle úřadů byla nalezena i velká část lupu. Britská média psala, že to byla největší loupež v dějinách Anglie.
27. března 2017 – Z berlínského Bodeho muzea byla ukradena největší zlatá mince na světě, na které byla vyobrazena britská královna Alžběta II. Platidlo mělo hodnotu kolem 3,75 milionu eur. V únoru 2020 berlínský soud potrestal dvojici zlodějů trestem 4,5 roku vězení, třetího obžalovaného ale obžaloby zprostil. Hlídač dostal trest tři roky a čtyři měsíce vězení. Ukradená mince se nikdy nenašla.
25. listopadu 2019 – Zloději vykradli drážďanskou klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba), kde jsou uloženy cenné historické sbírky německé spolkové země Sasko. Celková hodnota odcizených šperků byla vyčíslena na 113 milionů eur, bylo na nich 4300 diamantů a briliantů. Při vyšetřování policie oznámila, že stopy krádeže vedou k arabským klanům v Berlíně. V lednu 2022 se soud dohodl se státním zastupitelstvím a obžalovanými na přiznání a trestu. V květnu 2023 soud poslal pět obžalovaných do vězení. Výše trestů se pohybovala od čtyř let a čtyř měsíců po šest let a tři měsíce. Větší část lupu byla nalezena v polovině prosince 2022.
30. března 2020 – Obraz Vincenta van Gogha Jarní zahrada z roku 1884, který byl zapůjčen z muzea v Groningenu, ukradli neznámí pachatelé z muzea Singer Laren v nizozemském Larenu východně od Amsterdamu. Muzeum bylo v té době kvůli epidemii covidu-19 zavřené.
27. srpna 2020 – Z muzea v nizozemském městečku Leerdam ukradli v době jeho uzavření kvůli koronavirové pandemii vzácný obraz Franse Halse z roku 1626. Olejomalbu Dva smějící se chlapci přitom zloději z muzea odnesli už potřetí. Podle tisku nebyl obraz dosud nalezen.
Zdroj: ČTK
