Úsměv Mony Lisy po více než pět století obdivovatelům obrazu Leonarda da Vinciho naznačuje, že tato dáma i její autor mají svá tajemství. Americká geoložka a znalkyně italské renesance Ann Pizzorussoová tvrdí, že přišla na kloub jednomu z nich. Znalosti geologie jí pomohly určit, že krajina na pozadí malby leží v severoitalské provincii Lecco. Tato teorie ale není zas tak překvapivá a podle některých názorů ani správná.
Spojení Lecca s da Vincim bylo pro Ann Pizzorussoovou zjevné prý hned. „Když jsem přijela do Lecca, uvědomila jsem si, že zde namaloval Monu Lisu,“ uvádí. Není první, kdo tvrdí, že krajinu na obraze dovede spojit s konkrétním místem, své argumenty ale opírá o geologii. Znalosti tohoto oboru jí prý pomohly určit, kde da Vinci viděl výjev špičatých skal, část řeky a hladinu jezera, před který následně „posadil“ Monu Lisu.
Oním jezerem je podle vědkyně Garlate, jímž protéká řeka Adda, a obloukový most zachycený da Vincim odpovídá mostu Azzoneho Viscontiho, který měl ve čtrnáctém století zajistit lepší spojení s Milánem. Předchozí teorie spojovaly kamennou stavbu na malbě s městy Arezza a Bobbio.
Nedívejte se jen na most
Geoložka podotýká, že most pro ni při lokalizaci krajiny nebyl ale tím nejpodstatnějším, protože podobné architektury v římském stylu existují v Itálii stovky příkladů. Více o konkrétním místě, jímž se da Vinci inspiroval, jí prý prozradila šedobílá skaliska – ta na obraze mají být z vápence, což odpovídá hornině, která tvoří skály v Leccu.
Oblast byla podle slov vědkyně před dvě stě padesáti miliony let zatopena oceánem, postupem času se ale korály proměnily ve vápencové horské hřebeny a tající ledovce vyhloubily jezera.
„Most je zaměnitelný, musíte ho spojit s místem, na kterém Leonardo pobýval, a s geologií,“ říká Pizzorussoová. Aby své zjištění doložila, vydala se po Leonardových stopách napříč severní Itálií, k naplánování trasy jí posloužily umělcovy zápisky. „Z jeho zápisníku víme, že strávil hodně času průzkumem v oblasti Lecca a území dále na sever,“ tvrdí geoložka.
Geologie jako jiný pohled na umění
Pizzorussoová, jak uvádí na svém webu, pracovala v mnoha oblastech geologie od ropných vrtů a hledání drahokamů až pro projekty spojené se životním prostředím. K univerzitnímu studiu italské renesance ji přivedla láska k Itálii. Odradit se prý nenechala ani námitkami svých učitelů, že v dílech da Vinciho nebo Danteho není žádná geologie.
„Vím, že to zní jako zvláštní kombinace, ale geologie mi pomohla vidět svět jinak. Všude, kam jdu, se dívám na to, jak půda ovlivnila vývoj civilizace,“ říká Pizzorussoová.
Že Lecco je ono místo z obrazu Mony Lisy jí prý došlo už před dvaceti lety, kdy v tomto kraji byla na výletě, ale neuvědomovala si význam tohoto faktu, protože jí přišel samozřejmý. Až když se na ni obrátil kolega, jehož zajímaly informace o možném místě vyobrazeném na da Vinciho nejznámějším díle, uvědomila si, že její závěry jsou vědecky hodnotné.
„Ani na vteřinu nepochybuju o tom, že má ve své teorii pravdu vzhledem k jejím dokonalým znalostem geologie Itálie a přesněji míst, kde Leonardo cestoval,“ uvedl pro deník The Guardian historik umění Jacques Franck, na jehož žádost Pizzorussoová své závěry publikovala.
Lecco není překvapení
Nicméně není první, koho nápovědy z obrazu Mony Lisy dovedly do Lecca. Profesor srovnávacích dějin Evropy Donald Sassoon poukazuje na článek z roku 2016 z místních novin Lecco Notizie. Autor – odborník na Leonarda da Vinciho Riccardo Magnani – v něm identifikuje podobné geografické znaky spojující Lecco s Monou Lisou, kterých si všimla i Pizzorussoová.
„Hypotéza o spojení města Lecco s velkým umělcem je známa již několik let. Méně známé jsou historické a kulturní motivy, které vedly Leonarda k tomu, aby ve svých dílech uváděl krajiny Lecca,“ píše Magnani. Poznamenává, že slovo „krajiny“ v množném čísle má opodstatnění, protože malíř propojil ve skutečnosti několik scenérií.
Geolog da Vinci
Podle Sassona určení místa nemá zas tak velký význam, jak podotkl pro list The New York Times. Geoložka ale zmiňuje, že její závěr nevypovídá ani tak o uměleckém díle jako spíš o jeho autorovi. Da Vinci se podle ní projevil také jako pečlivý student geologie. „Jakákoliv skála, kterou namaloval, je přesná,“ oceňuje geoložka.
Britský historik Martin Kemp souhlasí, že da Vinci zobrazoval přírodu s pozoruhodnou přesností, nicméně pro stanici CBS zpochybnil, že v jeho dílech lze identifikovat konkrétní místa. Načerpanou inspiraci podle něho da Vinci přetvářel. „Bylo by to trochu jako říct, že v portrétu madony zobrazil dívku odvedle,“ vysvětluje.
Podobně mnozí odborníci, včetně Riccarda Magnaniho, považují za nesmyslné snažit se zjistit totožnost Mony Lisy. Nejčastěji se má za to, že da Vincimu modelem seděla Lisa Gherardiniová, manželka florentského kupce Franceska del Giocondo.
„Kunsthistorici říkají, že Leonardo vždycky používal svou představivost, ale tento obraz můžete dát kterémukoli geologovi na světě a řekne to, co říkám o Leccu. Dokonce i ne-geolog teď může vidět podobnosti,“ míní ale o Moně Lise Pizzorussoová.
