Když někdo něco zkazí, mám aspoň námět, těší spolutvůrce Pata a Mata

Groteska o dvou smolařských kutilech, kteří si vždycky vědí rady, baví už půlstoletí. Kuťáky, tedy dvojici, kterou dnes známe jako Pat a Mat, vymysleli režisér Lubomír Beneš a výtvarník Vladimír Jiránek. Se 130 epizodami jde o nejdelší večerníčkový seriál se stejnými hlavními postavami.

Pat nosí žlutý svetr a rádiovku, o trochu vyšší Mat je ten v červeném roláku a kulichem na hlavě. Typické jsou pro ně důmyslné zlepšováky, které ale končí pohromou. Na začátku těchto dvou postaviček byly Benešovy kreslené časopisecké vtipy se dvěma kutily, pány Ouholíčkem (Mat) a Sedlecem (Pat).

Benešův syn Marek však pro Mladou frontu Dnes nedávno řekl, že podle jeho informací se dvojice sympatických popletů divákům představila až bezmála o rok později, v červenci 1977, jako předfilm ke komedii Zítra vstanu a opařím se čajem. „Ale zjistili jsme, že 13. srpna 1976 otec podepsal smlouvu na Podařené dopoledne a tam vystupoval pan Ouholíček a pan Sedlec,“ upřesnil k sedmiminutovému příběhu.

Jména hrdinů si jeho otec vypůjčil od obcí Sedlec a Úholičky ležících nedalo Roztok u Prahy, kde tehdy bydlel. Říkalo se jim Kuťáci a už tehdy byli nešikovní. Na jejich podobě a kutilských omylech spolupracoval vedle Jiránka také dramaturg Jiří Kubíček. Marku Benešovi bylo tehdy šestnáct. „Chodil jsem s tátou do studia a na Mata a Pata jsem zval slečny. A to jsem netušil, že se tomu budu věnovat nakonec celý život,“ vzpomíná.

Dnešní podobu dostaly postavičky v roce 1979, kdy začal v Krátkém filmu Praha vznikat seriál pro Slovenskou televizi. Pat a Mat si animovaní nešikové začali říkat v osmdesátých letech. Seriál je znám i pod názvem „A je to!“, což je pro nadšené, ale naprosto levé kutily typické gesto po dokončené práci.

Nahrávám video

AI fanoušci nechtějí

Po roce 1990 založil Lubomír Beneš své vlastní studio animovaného filmu, kde vznikly další díly. Po jeho smrti v roce 1995 pokračovaly další díly s jinými tvůrci, na mnohých z nich se podílel Benešův syn Marek. Do rodinného podniku už se zapojily i jeho děti.

„Když něco doma dělám, moje žena říká: ‚Hele, prosím tě, ať to nedopadne jako v tvém filmu‘. Ale já mám tu výhodu, že když někdo něco zkazí, tak mám námět na film, takže jsem spokojený. Skoro jako Pat a Mat, ti jsou taky vždycky s tím, co udělají, spokojení, ať to dopadne, jak chce,“ uvedl Marek Beneš k hledání inspirace.

Pomáhají i náměty od fanoušků z Česka i zahraničí, s nimiž tvůrci komunikují přes aplikaci Discord. „Je zajímavé, že i když jsou mladí, odmítají umělou inteligenci. Když se v té komunitě objeví obrázek, který vytvořila AI, nabádají nás, abychom zůstali u klasické animace,“ poznamenává Beneš. Tohle přání plní, točí se stále se skutečnými loutkami, které – říká – se na rozdíl třeba od počítačové 3D animace mohou poškodit, ale právě proto mají svou patinu.

Pat a Mat se dostali do filmu i do zahraničí

Pat a Mat se z televizních obrazovek přesunuli do knih, na DVD i do divadla, podle jejich předobrazu vznikaly hračky. Už čtyřikrát se objevili i na filmovém plátně. První celovečerní snímek Marka Beneše Pat a Mat ve filmu měl premiéru v roce 2016 a na letošní podzim se chystá premiéra už pátého pásma s podtitulem Zpátky na venkově. „Přibyla jedna postava, Pat a Mat budou mít kamaráda,“ naznačil Beneš.

Pat a Mat si získali příznivce také v zahraničí. Jejich trampoty vysílali například v Polsku, Německu nebo Nizozemsku, přičemž jen v nizozemské verzi mluví. Příběhy nešikovných kutilů se promítaly také v Íránu, kde se však seriál potýkal s cenzurou: díl, kde Pat a Mat hrají karty, byl sestříhán, protože hrát karty na veřejnosti je v Íránu zakázané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
před 10 hhodinami

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
před 12 hhodinami

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
před 18 hhodinami

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.