A je to! Pat a Mat poprvé mluví a používají dron, ale jsou to pořád nešikové

Nahrávám video
Trailer: Pat a Mat znovu v akci
Zdroj: ČT24

Tohle doma nezkoušejte, varují tvůrci nových příběhů Pata a Mata. Po více než čtyřiceti letech ale diváci už i bez varování znají destruktivní nápady dvou svérázných kutilů. Podruhé je představují i na filmovém plátně. V devíti příbězích se animovaní hrdinové seznamují s moderními technologiemi a poprvé v historii také promluví česky. Celovečerní snímek Pat a Mat znovu v akci se v kinech promítá od 7. června.

Nešikové Pat a Mat se na televizních obrazovkách objevili poprvé v roce 1976. Na svět je přivedli režisér Lubomír Beneš a kreslíř Vladimír Jiránek, který dal mimo jiné podobu i další oblíbené večerníčkové dvojici – králíkům z klobouku Bobu a Bobkovi. 

Postavičky kutilů Jiránek stvořil – jak sám říkal – podle typického českého člověka. „Takovéhle figury existují, nebo přinejmenším v sedmdesátých letech existovaly. To není jenom postoj loutky, ale postoj k životu,“ svěřil se v televizním cyklu GEN – galerie elity národa. 

Dnes tvůrci využívají třeba i 3D tiskárnu, tehdy se ale ještě všechny části loutek vyráběly ručně. „Například Mat má hlavičku jako vajíčko. To tehdy opravdu otec nalil sádru do slepičího vajíčka, přilepil uši a nos,“ popisuje tehdejší práci Marek Beneš, který v příbězích pokračuje místo svého otce Lubomíra Beneše. Od začátku devadesátých let je režíruje a píše a také se podílí na jejich výtvarné podobě.

Ke čtyřicátinám kutilské dvojice připravil před dvěma lety první celovečerní film. Složen byl z jednotlivých epizod, v nichž Pat a Mat prokazovali svou schopnost si neotřele poradit s každým problémem, stejným způsobem je koncipována i filmová novinka Pat a Mat znovu v akci.

Genzer a Suchánek jako Pat a Mat

Proč jsou Pat a Mat oblíbení i ve světě? „Kutilství je všude. A navíc Pat a Mat mají pozitivní přístup k životu - ať udělají cokoliv, jsou s výsledkem spokojeni, i když my ostatní vidíme, jak to ve skutečnosti dopadlo,“ domnívá se Marek Beneš.

Poprvé ale mohou diváci slyšet oblíbené kutily mluvit. „Zkusili jsme do celovečerního filmu udělat krátké vstupy, kde poprvé dostali hlasy. Mluví je Michal Suchánek a Richard Genzer. Přistoupili k tomu opravdu zodpovědně a zvažovali každé slovíčko. Je to jejich improvizace,“ prozradil Marek Beneš. 

Doplnit scénky o řeč se rozhodl i podle příkladu ze zahraničí, kde jsou Pat a Mat také oblíbeni. V Nizozemsku, kde se seriál vysílá pod názvem Buurman en Buurman, tedy soused a soused, znají diváci jejich hlasy už více než třicet let. Dokonce v nizozemské verzi zůstala zachována jedna česká věta, při typickém gestu po odvedené práci totiž Pat a Mat česky řeknou: „A je to!“  

„Rádi bychom pak udělali anketu, abychom věděli, jestli máme zkusit nadabovat jednotlivé epizody,“ znal by rád Marek Beneš názory diváků. Zatím jsou hlasy využívány jen v předělech, samotné scénky stále zůstávají němými groteskami provázenými ruchy a muzikou. Po smrti Petra Skoumala, který hudbu ke známému večerníčku vytvářel od sedmdesátých let, se nově hudební stránky zhostil Zdeněk Zdeněk.

Problémy, které Pat a Mat v akci řeší, jsou povětšinou nadčasové: ucpaný odpad, čištění komína, postavení nového plotu nebo marný boj s krtkem či včelím rojem. Zároveň ale neignorují pokrok, ve svém dvojdomku mají sekačku na solární pohon, dron nebo bezpečnostní kameru. 

Druhé celovečerní „pásmo“ Pata a Mata vznikalo rok. Pracovalo na něm osm animátorů nejen v Česku, ale také v Číně. Snímek koprodukovala Česká televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 6 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 7 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...