A je to! Pat a Mat poprvé mluví a používají dron, ale jsou to pořád nešikové

Nahrávám video

Tohle doma nezkoušejte, varují tvůrci nových příběhů Pata a Mata. Po více než čtyřiceti letech ale diváci už i bez varování znají destruktivní nápady dvou svérázných kutilů. Podruhé je představují i na filmovém plátně. V devíti příbězích se animovaní hrdinové seznamují s moderními technologiemi a poprvé v historii také promluví česky. Celovečerní snímek Pat a Mat znovu v akci se v kinech promítá od 7. června.

Nešikové Pat a Mat se na televizních obrazovkách objevili poprvé v roce 1976. Na svět je přivedli režisér Lubomír Beneš a kreslíř Vladimír Jiránek, který dal mimo jiné podobu i další oblíbené večerníčkové dvojici – králíkům z klobouku Bobu a Bobkovi. 

Postavičky kutilů Jiránek stvořil – jak sám říkal – podle typického českého člověka. „Takovéhle figury existují, nebo přinejmenším v sedmdesátých letech existovaly. To není jenom postoj loutky, ale postoj k životu,“ svěřil se v televizním cyklu GEN – galerie elity národa. 

Dnes tvůrci využívají třeba i 3D tiskárnu, tehdy se ale ještě všechny části loutek vyráběly ručně. „Například Mat má hlavičku jako vajíčko. To tehdy opravdu otec nalil sádru do slepičího vajíčka, přilepil uši a nos,“ popisuje tehdejší práci Marek Beneš, který v příbězích pokračuje místo svého otce Lubomíra Beneše. Od začátku devadesátých let je režíruje a píše a také se podílí na jejich výtvarné podobě.

Ke čtyřicátinám kutilské dvojice připravil před dvěma lety první celovečerní film. Složen byl z jednotlivých epizod, v nichž Pat a Mat prokazovali svou schopnost si neotřele poradit s každým problémem, stejným způsobem je koncipována i filmová novinka Pat a Mat znovu v akci.

Genzer a Suchánek jako Pat a Mat

Proč jsou Pat a Mat oblíbení i ve světě? „Kutilství je všude. A navíc Pat a Mat mají pozitivní přístup k životu - ať udělají cokoliv, jsou s výsledkem spokojeni, i když my ostatní vidíme, jak to ve skutečnosti dopadlo,“ domnívá se Marek Beneš.

Poprvé ale mohou diváci slyšet oblíbené kutily mluvit. „Zkusili jsme do celovečerního filmu udělat krátké vstupy, kde poprvé dostali hlasy. Mluví je Michal Suchánek a Richard Genzer. Přistoupili k tomu opravdu zodpovědně a zvažovali každé slovíčko. Je to jejich improvizace,“ prozradil Marek Beneš. 

Doplnit scénky o řeč se rozhodl i podle příkladu ze zahraničí, kde jsou Pat a Mat také oblíbeni. V Nizozemsku, kde se seriál vysílá pod názvem Buurman en Buurman, tedy soused a soused, znají diváci jejich hlasy už více než třicet let. Dokonce v nizozemské verzi zůstala zachována jedna česká věta, při typickém gestu po odvedené práci totiž Pat a Mat česky řeknou: „A je to!“  

„Rádi bychom pak udělali anketu, abychom věděli, jestli máme zkusit nadabovat jednotlivé epizody,“ znal by rád Marek Beneš názory diváků. Zatím jsou hlasy využívány jen v předělech, samotné scénky stále zůstávají němými groteskami provázenými ruchy a muzikou. Po smrti Petra Skoumala, který hudbu ke známému večerníčku vytvářel od sedmdesátých let, se nově hudební stránky zhostil Zdeněk Zdeněk.

Problémy, které Pat a Mat v akci řeší, jsou povětšinou nadčasové: ucpaný odpad, čištění komína, postavení nového plotu nebo marný boj s krtkem či včelím rojem. Zároveň ale neignorují pokrok, ve svém dvojdomku mají sekačku na solární pohon, dron nebo bezpečnostní kameru. 

Druhé celovečerní „pásmo“ Pata a Mata vznikalo rok. Pracovalo na něm osm animátorů nejen v Česku, ale také v Číně. Snímek koprodukovala Česká televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 14 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
včera v 17:09

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...