A je to! Pat a Mat poprvé mluví a používají dron, ale jsou to pořád nešikové

Nahrávám video
Trailer: Pat a Mat znovu v akci
Zdroj: ČT24

Tohle doma nezkoušejte, varují tvůrci nových příběhů Pata a Mata. Po více než čtyřiceti letech ale diváci už i bez varování znají destruktivní nápady dvou svérázných kutilů. Podruhé je představují i na filmovém plátně. V devíti příbězích se animovaní hrdinové seznamují s moderními technologiemi a poprvé v historii také promluví česky. Celovečerní snímek Pat a Mat znovu v akci se v kinech promítá od 7. června.

Nešikové Pat a Mat se na televizních obrazovkách objevili poprvé v roce 1976. Na svět je přivedli režisér Lubomír Beneš a kreslíř Vladimír Jiránek, který dal mimo jiné podobu i další oblíbené večerníčkové dvojici – králíkům z klobouku Bobu a Bobkovi. 

Postavičky kutilů Jiránek stvořil – jak sám říkal – podle typického českého člověka. „Takovéhle figury existují, nebo přinejmenším v sedmdesátých letech existovaly. To není jenom postoj loutky, ale postoj k životu,“ svěřil se v televizním cyklu GEN – galerie elity národa. 

Dnes tvůrci využívají třeba i 3D tiskárnu, tehdy se ale ještě všechny části loutek vyráběly ručně. „Například Mat má hlavičku jako vajíčko. To tehdy opravdu otec nalil sádru do slepičího vajíčka, přilepil uši a nos,“ popisuje tehdejší práci Marek Beneš, který v příbězích pokračuje místo svého otce Lubomíra Beneše. Od začátku devadesátých let je režíruje a píše a také se podílí na jejich výtvarné podobě.

Ke čtyřicátinám kutilské dvojice připravil před dvěma lety první celovečerní film. Složen byl z jednotlivých epizod, v nichž Pat a Mat prokazovali svou schopnost si neotřele poradit s každým problémem, stejným způsobem je koncipována i filmová novinka Pat a Mat znovu v akci.

Genzer a Suchánek jako Pat a Mat

Proč jsou Pat a Mat oblíbení i ve světě? „Kutilství je všude. A navíc Pat a Mat mají pozitivní přístup k životu - ať udělají cokoliv, jsou s výsledkem spokojeni, i když my ostatní vidíme, jak to ve skutečnosti dopadlo,“ domnívá se Marek Beneš.

Poprvé ale mohou diváci slyšet oblíbené kutily mluvit. „Zkusili jsme do celovečerního filmu udělat krátké vstupy, kde poprvé dostali hlasy. Mluví je Michal Suchánek a Richard Genzer. Přistoupili k tomu opravdu zodpovědně a zvažovali každé slovíčko. Je to jejich improvizace,“ prozradil Marek Beneš. 

Doplnit scénky o řeč se rozhodl i podle příkladu ze zahraničí, kde jsou Pat a Mat také oblíbeni. V Nizozemsku, kde se seriál vysílá pod názvem Buurman en Buurman, tedy soused a soused, znají diváci jejich hlasy už více než třicet let. Dokonce v nizozemské verzi zůstala zachována jedna česká věta, při typickém gestu po odvedené práci totiž Pat a Mat česky řeknou: „A je to!“  

„Rádi bychom pak udělali anketu, abychom věděli, jestli máme zkusit nadabovat jednotlivé epizody,“ znal by rád Marek Beneš názory diváků. Zatím jsou hlasy využívány jen v předělech, samotné scénky stále zůstávají němými groteskami provázenými ruchy a muzikou. Po smrti Petra Skoumala, který hudbu ke známému večerníčku vytvářel od sedmdesátých let, se nově hudební stránky zhostil Zdeněk Zdeněk.

Problémy, které Pat a Mat v akci řeší, jsou povětšinou nadčasové: ucpaný odpad, čištění komína, postavení nového plotu nebo marný boj s krtkem či včelím rojem. Zároveň ale neignorují pokrok, ve svém dvojdomku mají sekačku na solární pohon, dron nebo bezpečnostní kameru. 

Druhé celovečerní „pásmo“ Pata a Mata vznikalo rok. Pracovalo na něm osm animátorů nejen v Česku, ale také v Číně. Snímek koprodukovala Česká televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 2 hhodinami

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 13 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 17 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...