Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
Úplné překrytí slunečního disku souputníkem Země vyvrcholilo kolem 20:30. Měsíc na obloze na méně než dvě minuty zcela zakryl sluneční kotouč. Pás totality, kde bylo zatmění úplné, pokrýval rozsáhlou část pevninského Španělska od severozápadního pobřeží až po jihovýchod země a Baleárské ostrovy. Ve městě La Coruña na severu Španělska, které patřilo k místům, kde bylo zatmění vidět nejdříve, si lidé stěžovali na oblačnost. Na většině území s úplným zatměním ale byly podmínky pro pozorování dobré a obloha bezmračná.
Jako úplné bylo zatmění pozorovatelné také nízko nad obzorem v severním Rusku, Grónsku a na Islandu. V Ittoqqortoormiitu na východě Grónska zakryl Měsíc při vrcholu zatmění v 16:37 místního času (19:37 SELČ) 99,67 procenta Slunce, uvedl web grónské veřejnoprávní stanice KNR.
Na Islandu stín Měsíce nejprve zahalil v 17:43 místního času (19:43 SELČ) maják Straumsnes v oblasti Hornstrandir, kde úplné zatmění trvalo minutu a 26 sekund. Nejdéle trvalo zatmění v Látrabjargu, a to dvě minuty a 13 sekund. Zatmění na celém Islandu podle veřejnoprávní stanice RÚV trvalo šest minut a 48 sekund. Agentura AFP napsala, že přestože zatažená obloha znemožňovala lidem na ostrově jev jako takový přímo pozorovat, tisíce obyvatel si užívaly temnotu, do které se západní část země ponořila.
V Česku nastala maximální fáze zhruba ve 20:11
V České republice, stejně jako v dalších částech kontinentu, bylo možné pozorovat částečné zatmění Slunce. V tuzemsku úkaz začal v 19:18 a maximální fáze nastala zhruba ve 20:11. Nejvíce zastíněné totiž Slunce bylo podle místa pozorování mezi 20:10 a 20:13. Na západě a jihu Čech v tu dobu Měsíc zakryl víc než 85 procent slunečního kotouče.
„Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mají být pozorovací podmínky skvělé, protože na celém území Česka má být jasno,“ avizoval už během dne redaktor ČT Jiří Dokulil.
Čím více na východ se pozorovatelé nacházeli, tím později částečné zatmění začalo a tím méně z něj také bylo vidět a ne všude bylo pozorovatelné. Na východě Česka a většině Slovenska nastalo největší zatmění už pod obzorem, Slunce bylo při maximu zatmění zakryto Měsícem odspodu.
Lidé během středečního večera pozorovali částečné zatmění zapadajícího Slunce na akcích, které organizovaly hvězdárny a planetária, nebo bez odborného výkladu na střechách, kopcích, věžích, rozhlednách a dalších vyvýšených místech.
V Česku bylo zatmění Slunce podle astronomů největší od 11. srpna 1999, úplné zatmění zažijí české země až v roce 2135. Další výrazné částečné zatmění nastane za bezmála padesát let, v roce 2075.
Nápor turistů ve Španělsku
Některé španělské regiony čelí kvůli „nebeskému divadlu“ náporu turistů. Zájemci o výpravu na pozorování vzácného astronomického jevu do těchto destinací na poslední chvíli museli počítat i s dražšími letenkami a ubytováním. Regionální vlády v pásu zatmění napříč Španělskem se snažily zachytit očekávaný příliv zhruba šesti milionů lidí tím, že určily na 660 oficiálních pozorovacích míst spolu s parkovišti a kempy. Na výjezdech z Barcelony a Madridu se odpoledne tvořily kolony, které média přisuzovala mimo jiné právě lidem, kteří se vydali pozorovat sluneční zatmění.
Na bezpečnost dohlíželo více než 35 tisíc policistů, aby se minimalizovala rizika spojená s velkými shromážděními v přírodních oblastech, jako jsou požáry způsobené odhozenými cigaretami. Meteorologická služba Aemet vydala na den zatmění v několika španělských regionech varování kvůli teplotám až 40 stupňů Celsia a velkému riziku lesních požárů. Krátce před úplným zatměním španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska sdělil, že vše zatím probíhá bez větších incidentů.
Přímý komentovaný přenos z úplného zatmění pro ty, kteří nemohli sledovat úkaz na místě, nabídla ze španělské Astrofyzikální observatoře Javalambre v Teruelu Evropská kosmická agentura (ESA) či americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Bezpečnost pozorování
Lidé si při pozorování úkazu měli chránit oči, bez dostatečné ochrany totiž podle lékařů hrozilo poškození zraku, v některých případech i trvalé. Za bezpečné lékaři považují pouze speciální brýle pro pozorování Slunce splňující normu ISO 12312-2. Vhodné jsou pro podobné události i velmi odolné filtry, jaké používají například svářeči.
Naopak nejsou dostatečné tmavé sluneční brýle (ani pokud by jich člověk použil několik), rentgenové snímky, CD nebo začouzené sklo.
Ideální podmínky i pro pozorování Perseid
Po zatmění Slunce v noci z 12. na 13. srpna vrcholí meteorický roj zvaný Perseidy. „Na dnešní noc připadají velmi dobré podmínky také pro pozorování takzvaných Perseid, tedy roje padajících hvězd,“ uvedl ve středu Dokulil. Ideální pozorovací podmínky nastanou, protože Měsíc bude krátce po novu a nebude svým svitem rušit noční oblohu.
Aktivita roje, přezdívaného Slzy svatého Vavřince, je sice od 17. července do 24. srpna, nejvíce meteorů ale bude možné pozorovat právě v noci ze středy 12. na čtvrtek 13. srpna. Frekvence bude významně stoupat zejména od půlnoci do rozbřesku.
„Pozorování má smysl po celou noc. Tomu nahrává i poloha radiantu, tedy místa na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají, který v druhé polovině noci stoupá nejvýše nad obzor. Frekvence meteorů proto bude významně stoupat zejména od půlnoci do rozbřesku, kdy za dobrého počasí zazáří na přírodně tmavé obloze daleko od měst padesát až osmdesát meteorů za hodinu,“ sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
