ESA

Když 2. prosince 1995 odstartovala do vesmíru sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), měla tam strávit pouhé dva roky. Po třiceti letech je stále v kosmu a nabízí lidstvu nepřetržitý detailní výhled na Slunce. Díky ní mohou vědci sledovat naši hvězdu už celé tři cykly, které trvají jedenáct let.

Družice VZLUSAT-2 ukončila svou misi, při které pořídila jako první česká družice snímky České republiky ve vysokém rozlišení. Poté postupně klesala, až sestoupila do atmosféry, kde shořela. Družice byla na oběžné dráze přibližně čtyři roky.

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.

Jeden Američan a dva Rusové. To byla první posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), prvního dlouhodobě obývaného místa mimo planetu Zemi. Sergej Krikajlov, Jurij Gidzenko a William Shepherd ji osídlili přesně před čtvrtstoletím – 2. listopadu roku 2000.

Věda zná jen tři tělesa, která do Sluneční soustavy přiletěla z míst za jejími hranicemi. Tím zatím posledním je kometa, která se právě dostala na rekordně blízkou vzdálenost ke Slunci, což znamená, že právě nyní se o ní mohou astronomové dozvědět nejvíc. Vedle vědeckého bádání vzbuzuje zájem i mezi záhadology. V minulosti spekulace o kometách vedly i k tragédiím.

Vědci z Evropské kosmické agentury (ESA) zanalyzovali jedenáct let údajů ze satelitní sítě Swarm (Roj). Výsledky ukázaly, že slabá oblast v magnetickém poli Země nad Atlantikem, známá jako Jihoatlantická anomálie, se od roku 2014 rozšířila o plochu odpovídající téměř polovině kontinentální Evropy.

Povrch Marsu je ještě divočejší, než se předpokládalo. Silné víry tvořené rudým prachem by mohly podle nové studie způsobit problémy budoucím misím.

Měsíc Enceladus, který obíhá kolem Saturnu, je už dvě desítky let podezřelý, že by mohl v oceánu pod svým ledovým povrchem skrývat život. Nový výzkum přináší další náznaky, že by to mohla být pravda.

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.

Vědci už v podstatě dokončili satelit mise PLATO, která by měla s významnou českou pomocí hledat ve vzdáleném vesmíru exoplanety co nejvíce podobné Zemi.

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.

Díky nově nakloněné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA) první, která zobrazila sluneční pól mimo rovinu ekliptiky. Jedinečný úhel pohledu sondy Solar Orbiter změní naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování kosmického počasí, uvádí agentura.

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.

Česká družice SATurnin-1, která slouží na oběžné dráze službám ministerstva obrany, poslala snímek Prahy. Družice je na orbitě od ledna letošního roku a právě pořizování fotografií je jejím hlavním úkolem.

Mise Euclid, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), zveřejnila první várku dat. Jsou v nich vidět i snímky na stovky tisíc galaxií různých tvarů a velikostí, které ukazují pohled na jejich uspořádání v nepopsatelně obří kosmické síti.

První komerční mise rakety Ariane 6 odstartovala ve čtvrtek krátce před 17:30 SEČ z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu vynesla francouzský vojenský satelit CSO-3. Šlo teprve o druhý let nové rakety. Poprvé se tomuto stroji podařilo vyletět po letech odkladů loni v červenci.

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.

Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nové snímky Rudé planety, která na nich ale působí jako planeta Bílá. Za krajinou připomínající zasněženou louku ale nestojí klasický sníh, nýbrž oxid uhličitý,