Ladovskou zimu na Marsu tvoří oxid uhličitý

Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nové snímky Rudé planety, která na nich ale působí jako planeta Bílá. Za krajinou připomínající zasněženou louku ale nestojí klasický sníh, nýbrž oxid uhličitý,

Snímky pořídila sonda Mars Express, která kolem planety obíhá, už v polovině června, kdy na jižním pólu Marsu začínalo léto. Po zpracování je ale ESA zveřejnila až na konci roku 2024.

Podle ESA je jižní pól Marsu pokrytý vrstvami ledu a prachu z oxidu uhličitého, díky čemuž vypadá krajina v jižní oblasti Australe Scopuli jako z Popelky.

Sníh na Marsu
Zdroj: ESA

Během zimy na Marsu klesají teploty až na 123 stupňů Celsia pod nulou. Přes tento extrémní mráz nesrovnatelný s čímkoliv na Zemi ale na Rudé planetě nenapadne více než několik metrů sněhu.

Zato jsou ho rovnou dva druhy: jednak klasický vodní, ale také „suchý led“ z oxidu uhličitého. Vodní led se kvůli řídké atmosféře planety změní na plyn ještě předtím, než se dotkne povrchu, ovšem oxid uhličitý na povrch dopadá.

Sníh na Marsu
Zdroj: ESA

Na snímku už led začíná podle ESA tát, což je vidět na mnoha tmavých skvrnách, kde už sublimoval (změnil se z pevného ledu přímo v páru). „To je neklamnou známkou toho, že na tuto oblast již nějakou dobu dopadají hřejivé sluneční paprsky,“ dodala ESA.

Mars Express studující Rudou planetu
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...