Planeta

Vědci objevili „dvojče“ Země – planetu, která leží čtyři tisíce světelných let daleko. Je ale dvojčetem naší planety ve vzdálené budoucnosti, kdy se Slunce změní v bílého trpaslíka a veškerý život na Zemi zanikne.

Hluboko ve vnější kůře Marsu se pravděpodobně nachází rezervoár vody v kapalném skupenství. Popsali to vědci v nové analýze dat sondy InSight americké vesmírné agentury NASA, která zkoumala nitro Marsu a tamní seizmickou aktivitu.

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.

Planeta, která proslula svým příšerným počasím, je také cítit po zkažených vejcích. Zjistil to tým vědců, který s pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba zkoumal planetu HD 189733 b a její atmosféru. Tu tvoří většinou sirovodík, s jehož charakteristickým zápachem se lze setkat při plynatosti u lidí, ale například i v plynech linoucích se ze sopek, napsal server BBC. Jde o první nález sirovodíku na exoplanetě – neboli na planetě mimo Sluneční soustavu.

Ani planeta, ani hvězda. Nově popsaný hnědý trpaslík má vlastnosti obou, ale současně se od nich odlišuje. Věda o něm teď ví víc díky práci českých vědců.

Planety obyčejně obíhají po oběžné dráze kolem nějaké hvězdy. Jenže temnotou kosmu se pohybují i stejně temné planety bez hvězd, označují se za bludné. Astronomové nyní takových objevili sedm.

Nová analýza více než tři desetiletí starých snímků Venuše ukázala, že je tato planeta zřejmě vulkanicky mnohem aktivnější, než si vědci doposud mysleli. Uvedl to podle agentury Reuters tým italských odborníků, který objevil důkazy o dalších dvou erupcích na povrchu nehostinného souseda Země.

Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal najevo pochybnosti o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá. O Machalovi se mluvilo jako o možném příštím řediteli Slovenské televize a rozhlasu (STVR), on však odmítl, že by jím chtěl být.

Nejčastějším typem hvězd v naší galaxii jsou červení trpaslíci. A právě jejich světlo by mohlo být podle vědců mimořádně vhodné pro růst fialových bakterií. Pokud by astronomové pátrali po stopách této barvy, mohli by tam odhalit stopy života, navrhuje studie.

Evropští astronomové objevili bílého trpaslíka s tmavou kovovou skvrnou. Ta by podle vědců mohla být otiskem úlomku planety, která se k tělesu příliš přiblížila.

Zářící kosmický oblak skrýval srážku dvou vzdálených těles. NASA popsala, jak kolize exoplanet vypadala a odhalila své plány, jak chce tuto událost dále studovat.

Na přípravě evropské sondy EnVision se budou podílet i čeští vědci. Přístroj má pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru Venuše. Čeští vědci budou testovat a sestavovat elektronické „srdce“ přístroje – kompletní řídicí elektroniku pro trojici spektrometrů. Informovala o tom Akademie věd (AV) ČR. Sonda má podle plánů Evropské kosmické agentury (ESA) k nejbližší planetě Země odstartovat v roce 2031.

Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Ale přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné; ještě zajímavější je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, jenž je její „mateřskou“ hvězdou.

Velká část kráterů na Marsu mohla být v minulosti řekami plnými života. Prokázala to podle nové studie analýza dat z vozítka Curiosity, které Rudou planetu detailně zkoumá už jedenáct let.

Vědci poprvé pozorovali stopy po srážce dvou masivních planet mimo Sluneční soustavu. Zvláštní objekt, který kolizí vznikl, chtějí dál sledovat.

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) pozorovali astronomové velkou tmavou skvrnu v atmosféře Neptunu a těsně vedle ní objevili další, mnohem menší a jasnější, kterou neočekávali. Je to vůbec poprvé, co byla tmavá skvrna na planetě pozorována pozemským dalekohledem.

Po více než čtyřech letech skončila mise InSight. NASA to oznámila po dvou neúspěšných pokusech o spojení se sondou na Marsu. Ta neodpovídá kvůli tomu, že se jí vybily baterie, které se kvůli zaprášení solárních panelů už nenabíjí. Zaměstnanci agentury budou ještě kontrolovat, zda signál nepřijde, ovšem považují to za krajně nepravděpodobné.

Webbův vesmírný dalekohled se tentokrát nedíval na vzdálené galaxie, ale zaměřil svou pozornost na Sluneční soustavu. A pořídil svůj první snímek planety Neptun – jedná se o nejjasnější pohled na prstence této zvláštní planety za posledních více než třicet let.

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Před třiceti lety upozorňoval při své návštěvě Československa oceánolog Jacques Cousteau na ekologický masakr naší planety. Představil svou iniciativu k tématu ekologizace a nevyhnul se ani problému Dunaje a stavby vodního díla Gabčíkovo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Mezinárodní vědecký tým identifikoval nepříliš vzdálenou planetu u cizí hvězdy. O „druhou Zemi“ se sice nejedná, ale těleso je zajímavé mnoha svými vlastnostmi – například povrchovou teplotou až 1500 stupňů Celsia či nadprůměrnou rychlostí. Na objevu se podíleli i čeští vědci z Akademie věd.

Občané jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl, vyplynulo z průzkumu společnosti Kantar v deseti zemích. Respondenti jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více než vlády, velké korporace nebo média.

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k oživení OSN.