Čeští vědci objevili hnědého trpaslíka, ještě nedávno byl exoplanetou

Ani planeta, ani hvězda. Nově popsaný hnědý trpaslík má vlastnosti obou, ale současně se od nich odlišuje. Věda o něm teď ví víc díky práci českých vědců.

Čeští badatelé využili data z vesmírné mise TESS a z pozemních dalekohledů v americké Arizoně a Chile. Pomocí nich sledovali objekt, který je známý jako BD-14 3065b. Protože přechází před svou hvězdou, dal se pozorovat dobře a astronomové toho o něm spoustu zjistili.

Ukázalo, že jde o takzvaného „hnědého trpaslíka“, něco mezi hvězdou a planetou podobnou Jupiteru. Má hmotnost jako 12,4 Jupiterů a je asi dvakrát větší než tento plynný obr. Trpaslík je to tedy i mezi hnědými trpaslíky: má mezi nimi druhou nejmenší hustotu.

Srovnávat ho s rekordmanem by bylo nefér. Prvenství drží objekt Rik 72b, který je starý pouhých pět milionů let, a je tedy ještě velmi horký. Zato nově popsaný trpaslík má už 2,13 miliardy roků.

„Hnědí trpaslíci jsou plynné objekty, které se rodí velmi horké. Tehdy jsou pochopitelně i největší. Jak postupně chladnou, jejich velikost se zmenšuje. Zatímco velká velikost mladého objektu, jakým je RIK 72b, je očekávána a velmi dobře jí rozumíme, BD-14 3065b by měl být vzhledem ke svému věku dvakrát menší. Vysvětlit jeho velikost představovalo zajímavý hlavolam,“ přiblížil Ján Šubjak z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který je hlavním autorem studie publikované ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Trpasličí záhady

Hnědý trpaslík je pozoruhodný vesmírný objekt tvořený plynem. Od hvězd se nejvíc liší v tom, že nespaluje vodík v termonukleární reakci; místo něj spaluje deuterium, čímž se zase liší od planet.

Spalování začíná, už když je trpaslík velmi mladý. Tyto objekty se rodí velmi horké a rychlost termonukleárních reakcí silně závisí na teplotě. Spalování probíhá, dokud se zásoby deuteria nevyčerpají, anebo se hnědý trpaslík příliš neochladí. To závisí na hmotnosti hnědého trpaslíka. Ti hmotnější spálí všechny zásoby velmi rychle, zatímco ti drobnější vychladnou, aniž by spálili všechny zásoby deuteria.

Vlastnosti trpaslíka vysvětluje jeho hvězda

BD-14 3065b obíhá velmi blízko kolem své hvězdy – v pouhé šestině vzdálenosti Merkuru od Slunce. V takové blízkosti jsou záření od hvězdy a slapová interakce s ní velmi intenzivní. Navíc ji těleso dokáže oběhnout velice rychle: trvá mu to jen 4,3 dne.

Klíčem k pochopení velikosti BD-14 3065b se podle autorů studie ukázala být energie uvnitř trpaslíka, která se mění podle jeho interakcí s hvězdou. „Díky studiu plynných exoplanet v blízkosti hvězd známe několik mechanismů, které ohřívají jejich nitro, což způsobí expanzi. V tomto případě se však každý z těchto mechanismů ukázal být nedostatečně energetický pro vysvětlení pozorované velikosti,“ doplňuje Šubjak, který působí v Centru pro astrofyziku Harvardské univerzity a na Smithsonově institutu.

Zbývalo tak vyřešit poslední otázku. BD-14 3065b je v okolí své hvězdy celý svůj život, proč tedy už dávno nespálil své zásoby deuteria? Důvodem je podle vědců to, že hvězda, kolem které obíhá, se nedávno stala červeným podobrem, čímž téměř zdvojnásobila svou velikost. „Tohle představovalo nejdůležitější kousek skládačky. Nedávný nárůst velikosti zintenzivnil interakci mezi tělesy a množství energie hromaděné v BD-14 3065b. To znamená, že takto prudké spalování deuteria začalo teprve nedávno,“ zakončuje Šubjak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 6 mminutami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 12 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.