Astronomové pozorovali bílého trpaslíka se zvláštní kovovou skvrnou. Věří, že jde o zbytek planety

Evropští astronomové objevili bílého trpaslíka s tmavou kovovou skvrnou. Ta by podle vědců mohla být otiskem úlomku planety, která se k tělesu příliš přiblížila.

Bílý trpaslík s označením WD 0818-310 je pozůstatkem hvězdy; má přibližně rozměry Země a leží od nás 63 světelných let. Astronomové, kteří ho z Evropské jižní observatoře (ESO) studovali, na jeho povrchu odhalili koncentrovanou skvrnu vzniklou z kovů, která je nejspíše pozůstatkem pohlcení části planety nebo planetky.

„Někteří bílí trpaslíci pohlcují kusy svých planetárních systémů,“ vysvětlil astronom ze severoirské Armaghské observatoře Stefano Bagnulo, který výzkum vedl. Vědci v minulosti předpokládali, že úlomky se do hvězdy vstřebají a potom se rovnoměrně rozmístí po jejím povrchu – jako když se nalije poleva na puding. Nejnovější poznatky ale ukazují, že planetární materiál na místě drží díky magnetickému poli hvězdy, jejíž povrch pak vypadá, jako kdyby byl zahalený stínem. Připomíná tak spíše olejové oko na polévce.

„Úkaz je koncentrovanou skvrnou planetárního materiálu, kterou udržuje na místě stejné magnetické pole, které přitáhlo padající úlomky. Nic podobného jsme dosud nepozorovali,“ doplnil spoluautor studie John Landstreet z Univerzity západního Ontaria.

Hvězda, která lapila planetu

Vědci si také všimli, že množství pozorovaného kovu se měnilo v závislosti na rotaci hvězdy. To naznačuje, že kovy jsou soustředěné do určitého místa, nikoliv plynule rozprostřené po povrchu bílého trpaslíka. Změny odpovídaly proměnám magnetického pole vesmírného tělesa, což naznačuje, že se skvrna nachází na jednom z magnetických pólů. Zároveň zabírá větší plochu bílého trpaslíka, než pokrývá Antarktida na Zemi.

Vědci doufají, že jim bílí trpaslíci, neboli jádra zhroucených hvězd, kteří jsou „znečištění“ jiným materiálem, mohou poskytnout vhled do složení exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiné hvězdy, než je Slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...