Astronomové pozorovali bílého trpaslíka se zvláštní kovovou skvrnou. Věří, že jde o zbytek planety

Evropští astronomové objevili bílého trpaslíka s tmavou kovovou skvrnou. Ta by podle vědců mohla být otiskem úlomku planety, která se k tělesu příliš přiblížila.

Bílý trpaslík s označením WD 0818-310 je pozůstatkem hvězdy; má přibližně rozměry Země a leží od nás 63 světelných let. Astronomové, kteří ho z Evropské jižní observatoře (ESO) studovali, na jeho povrchu odhalili koncentrovanou skvrnu vzniklou z kovů, která je nejspíše pozůstatkem pohlcení části planety nebo planetky.

„Někteří bílí trpaslíci pohlcují kusy svých planetárních systémů,“ vysvětlil astronom ze severoirské Armaghské observatoře Stefano Bagnulo, který výzkum vedl. Vědci v minulosti předpokládali, že úlomky se do hvězdy vstřebají a potom se rovnoměrně rozmístí po jejím povrchu – jako když se nalije poleva na puding. Nejnovější poznatky ale ukazují, že planetární materiál na místě drží díky magnetickému poli hvězdy, jejíž povrch pak vypadá, jako kdyby byl zahalený stínem. Připomíná tak spíše olejové oko na polévce.

„Úkaz je koncentrovanou skvrnou planetárního materiálu, kterou udržuje na místě stejné magnetické pole, které přitáhlo padající úlomky. Nic podobného jsme dosud nepozorovali,“ doplnil spoluautor studie John Landstreet z Univerzity západního Ontaria.

Hvězda, která lapila planetu

Vědci si také všimli, že množství pozorovaného kovu se měnilo v závislosti na rotaci hvězdy. To naznačuje, že kovy jsou soustředěné do určitého místa, nikoliv plynule rozprostřené po povrchu bílého trpaslíka. Změny odpovídaly proměnám magnetického pole vesmírného tělesa, což naznačuje, že se skvrna nachází na jednom z magnetických pólů. Zároveň zabírá větší plochu bílého trpaslíka, než pokrývá Antarktida na Zemi.

Vědci doufají, že jim bílí trpaslíci, neboli jádra zhroucených hvězd, kteří jsou „znečištění“ jiným materiálem, mohou poskytnout vhled do složení exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiné hvězdy, než je Slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 15 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 16 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 19 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 21 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...