Astronomové pozorovali bílého trpaslíka se zvláštní kovovou skvrnou. Věří, že jde o zbytek planety

Evropští astronomové objevili bílého trpaslíka s tmavou kovovou skvrnou. Ta by podle vědců mohla být otiskem úlomku planety, která se k tělesu příliš přiblížila.

Bílý trpaslík s označením WD 0818-310 je pozůstatkem hvězdy; má přibližně rozměry Země a leží od nás 63 světelných let. Astronomové, kteří ho z Evropské jižní observatoře (ESO) studovali, na jeho povrchu odhalili koncentrovanou skvrnu vzniklou z kovů, která je nejspíše pozůstatkem pohlcení části planety nebo planetky.

„Někteří bílí trpaslíci pohlcují kusy svých planetárních systémů,“ vysvětlil astronom ze severoirské Armaghské observatoře Stefano Bagnulo, který výzkum vedl. Vědci v minulosti předpokládali, že úlomky se do hvězdy vstřebají a potom se rovnoměrně rozmístí po jejím povrchu – jako když se nalije poleva na puding. Nejnovější poznatky ale ukazují, že planetární materiál na místě drží díky magnetickému poli hvězdy, jejíž povrch pak vypadá, jako kdyby byl zahalený stínem. Připomíná tak spíše olejové oko na polévce.

„Úkaz je koncentrovanou skvrnou planetárního materiálu, kterou udržuje na místě stejné magnetické pole, které přitáhlo padající úlomky. Nic podobného jsme dosud nepozorovali,“ doplnil spoluautor studie John Landstreet z Univerzity západního Ontaria.

Hvězda, která lapila planetu

Vědci si také všimli, že množství pozorovaného kovu se měnilo v závislosti na rotaci hvězdy. To naznačuje, že kovy jsou soustředěné do určitého místa, nikoliv plynule rozprostřené po povrchu bílého trpaslíka. Změny odpovídaly proměnám magnetického pole vesmírného tělesa, což naznačuje, že se skvrna nachází na jednom z magnetických pólů. Zároveň zabírá větší plochu bílého trpaslíka, než pokrývá Antarktida na Zemi.

Vědci doufají, že jim bílí trpaslíci, neboli jádra zhroucených hvězd, kteří jsou „znečištění“ jiným materiálem, mohou poskytnout vhled do složení exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiné hvězdy, než je Slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.