Hvězda

Vědci objevili „dvojče“ Země – planetu, která leží čtyři tisíce světelných let daleko. Je ale dvojčetem naší planety ve vzdálené budoucnosti, kdy se Slunce změní v bílého trpaslíka a veškerý život na Zemi zanikne.

Ani planeta, ani hvězda. Nově popsaný hnědý trpaslík má vlastnosti obou, ale současně se od nich odlišuje. Věda o něm teď ví víc díky práci českých vědců.

Čeští vědci se spolupodíleli na nové studii, která se podívala na pozoruhodnou „hvězdnou školku“, která se v roji pohybuje kolem obří černé díry, jež leží v srdci Mléčné dráhy.

Planety obyčejně obíhají po oběžné dráze kolem nějaké hvězdy. Jenže temnotou kosmu se pohybují i stejně temné planety bez hvězd, označují se za bludné. Astronomové nyní takových objevili sedm.

Astrofyzici našli sedm hvězd, které by mohly být sídlem supervyspělé civilizace s Dysonovou sférou. Připouštějí i jiná možná vysvětlení, ale doporučují se věnovat hledání dál. Pochyby vyvolává i samotný koncept sféry, který je dle některých odborníků zastaralý.

Když sonda ESA Integral pozorovala oblohu, náhle zaznamenala záblesk gama záření vycházející z blízké galaxie M82. Jen o několik hodin později hledala další sonda ESA XMM-Newton následný záblesk po explozi, ale žádný nenašla. Astronomové si uvědomili, že výbuch musel být mimogalaktickým vzplanutím magnetaru, mladé neutronové hvězdy s mimořádně silným magnetickým polem.

Na podzim se na nebi zřejmě objeví nová hvězda. V soustavě Corona Borealis, která leží asi tři tisíce světelných let od Země, totiž exploduje nova. Bílý trpaslík T Coronae Borealis to dělá pravidelně v cyklu přibližně jednoho lidského života, tedy osmdesáti let.

Dva týmy odborníků s pomocí Webbova teleskopu prozkoumaly jednu z nejmladších a nejvzdálenějších galaxií. Výjimečně zářivá GN-z11 existovala, ale také patrně zanikla už v dobách, kdy byl kosmos ještě v plenkách. Agentura Reuters vesmírný systém přirovnala k americkému herci Jamesi Deanovi, který razil heslo „žij rychle, zemři mladý“.

Evropští astronomové objevili bílého trpaslíka s tmavou kovovou skvrnou. Ta by podle vědců mohla být otiskem úlomku planety, která se k tělesu příliš přiblížila.

Astronomové objevili neuvěřitelně jasný kvasar, který je podle všeho nejjasnějším známým objektem ve vesmíru. Vesmírné těleso s černou dírou v srdci, které září tak oslnivě jako 500 bilionů Sluncí, se přitom dlouhá léta skrývalo všem přímo na očích.

Už čtrnáct seniorů opustilo Domov pro seniory Hvězda ve Zlíně, dalších devět se odstěhuje do jiných zařízení ve Zlínském kraji tento týden, těsně před vánočními svátky. Hvězda Zlín přišla o registraci, na konci roku přestane poskytovat sociální služby. Celkem 36 seniorů tam přesto hodlá zůstat i nadále, v pondělí si jejich příbuzní vyjasňovali, za jakých podmínek.

Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Ale přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné; ještě zajímavější je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, jenž je její „mateřskou“ hvězdou.

Rodinní příslušníci klientů zlínského domova Hvězda předali krajskému úřadu Zlínského kraje protestní petici proti stěhování seniorů. Za měsíc musí zařízení po odebrání registrace kvůli dluhu ukončit provoz, proto Zlínský kraj jeho padesáti devíti obyvatelům intenzivně hledá nové ubytování. Zatím zajistil ve spolupráci se sociálními pracovníky obcí tři desítky míst v jiných pobytových zařízeních v kraji. První klient už se odstěhoval.

Zlínský kraj zrušil registraci sociální služby domovu seniorů Hvězda ve Zlíně. Z domova by tak k 31. prosinci mělo odejít šest desítek klientů. Důvodem je finanční dluh na pojistném na sociálním zabezpečení, který ale už domov podle jeho ředitelky Miroslavy Kalivodové uhradil. Rozhodnutí kraje potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí, domov se proti němu odvolal.

Vědci poprvé pozorovali stopy po srážce dvou masivních planet mimo Sluneční soustavu. Zvláštní objekt, který kolizí vznikl, chtějí dál sledovat.

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

V polovině předminulého století byla nejjasnější hvězdou na obloze Eta Carinae. V té době zjasněla natolik, že byla jasnější než supernova a zářila tak silně, že se podle ní orientovali třeba i námořníci na dálkových plavbách. Pak pohasla nejen její záře, ale i sláva. Dnes ji znají jen astronomové. Teď vysvětlili, co se tehdy vlastně stalo.

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek oznámilo, že Česká republika spustí dvě nové kosmické mise – AMBIC a QUVIK. Oba projekty vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). O výběru projektů rozhodl výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory udílené Evropskou kosmickou agenturou.

Mladá planeta obíhající kolem drobné červené trpasličí hvězdy AU Microscopii se rychle a nepředvídatelně mění, její podoba je odlišná při každém dalším oběhu. Je totiž své mateřské hvězdě tak blízko, že se na ni z hvězdy ženou přívaly energie, které odpařují její vodíkovou atmosféru. Takové chování pozorovala americká kosmická agentura NASA vůbec poprvé a změny atmosféry planety přirovnala k dětské škytavce.

Evropská mise Cheops popsala velmi horkou exoplanetu, která oběhne kolem své hostitelské hvězdy za méně než jeden den. Je pokryta reflexními oblaky kovu, díky nimž se leskne a blýská jako zrcadlo.

S letními prázdninami stoupá počet turistů na horách. Často parkují v okolních obcích. Zatímco v beskydské Ostravici už dva roky lidé pod Lysou horou auto nechat nemohou, v Jeseníkách vedení Moravskoslezského kraje zvýšilo ceny za parkování. Nově turisté zaplatí o tři sta korun více. Parkování v nejvýše položeném středisku v Jeseníkách na Ovčárně je nyní stojí osm set korun. Podle tamních chatařů ubývá turistů v okolí Pradědu. Jízdné kraj zdražil od poloviny června. Argumentuje vyššími náklady na provoz rekreační linky.

Mezinárodní tým vědců využil data získaná vesmírným Webbovým dalekohledem a poprvé objevil molekulu známou jako methylkationt (CH3+) u cizí hvězdy. Astronomové ji našli v mladém hvězdném systému vzdáleném asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, mohutném oblaku prachu a plynu, kde se rodí obrovské množství nových hvězd.

Jak velké by muselo být mimozemské město, aby ho současné teleskopy zaznamenaly? Musela by to být metropole velikosti planety, jako je třeba Coruscant z Hvězdných válek, nebo bychom mohli spatřit i obdobu největších pozemských aglomerací typu New York nebo Tokio? Nová studie nastiňuje, že potřebné technologie na zpozorování vesmírných měst už lidstvo má.

Mezinárodní tým, v kterém byli i čeští vědci, pomocí dalekohledů zachytil a popsal jeden z nejjasnějších gama záblesků. Světlo pocházelo ze zdroje vzdáleného od Země deset miliard světelných let. Pozorovaný záblesk podle vědců mohla způsobit masivní hvězda v situaci, kdy se dostala do závěrečné fáze svého vývoje a zhroutila se vlastní gravitací. Výsledky vyšly v květnovém čísle žurnálu Nature Astronomy.