Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Nahrávám video
Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Keith Miller

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.

Vědci z Austrálie, Británie, Dánska a Spojených států objevili planetu nazvanou HD 137010 b s využitím dat z amerického teleskopu Kepler zachycených v roce 2017. Planeta obíhá okolo hvězdy podobně veliké jako Slunce a je přibližně o šest procent větší než Země.

„Na této planetě velikosti Země je zvláště pozoruhodné, že je jen asi 150 světelných let vzdálena od naší sluneční soustavy,“ uvedla astrofyzička Chelsea Huangová z australské Univerzity v jižním Queenslandu. Další planeta obíhající kolem hvězdy velikosti podobné Slunci je podle vědkyně asi čtyřikrát dál.

Život při minus sedmdesáti?

Hvězda, kolem které HD 137010 b obíhá, je ale o něco chladnější a tmavší než Slunce. To znamená, že podmínky na planetě jsou podobnější Marsu než Zemi. Teploty by podle odhadů vědců mohly klesat až k sedmdesáti stupňům Celsia pod nulou, což by život podobný lidskému nejen komplikovalo, ale zřejmě by ho to dokonce znemožňovalo.

Je ale samozřejmě možné, že by tamní život mohl mít nějaké velmi exotické vlastnosti, jež by mu pomohly s adaptací na podmínky, v nichž na Zemi nežije nic.

Existuje ale i možnost, že podmínky na planetě vhodné pro život budou. Souvisí to se skleníkovým efektem. „Navzdory možnosti mrazivého podnebí by se HD 137010 b mohl ukázat jako mírný, nebo dokonce vodní svět,“ tvrdí americká vesmírná agentura NASA. Potřeboval by jen atmosféru bohatší na oxid uhličitý, než je ta na Zemi.

Vědecký tým na základě modelování možných atmosfér planety odhaduje čtyřicetiprocentní pravděpodobnost, že se planeta nachází v „konzervativní“ obyvatelné zóně kolem hvězdy, a 51procentní pravděpodobnost, že se nachází v širší „optimistické“ obyvatelné zóně. Na druhou stranu autoři studie uvádějí, že planeta má přibližně padesátiprocentní pravděpodobnost, že se nachází zcela mimo obyvatelné zóny.

Vědci tvrdí, že planeta by se měla vzhledem k očekávanému vývoji pozorovacích technologií ocitnout v blízké budoucnosti v centru zájmu astrofyziků. „Jsem si jistá, že bude prvním cílem pozorování, až technologie pokročí,“ dodala Huangová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 13 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.