Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Nahrávám video
Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Keith Miller

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.

Vědci z Austrálie, Británie, Dánska a Spojených států objevili planetu nazvanou HD 137010 b s využitím dat z amerického teleskopu Kepler zachycených v roce 2017. Planeta obíhá okolo hvězdy podobně veliké jako Slunce a je přibližně o šest procent větší než Země.

„Na této planetě velikosti Země je zvláště pozoruhodné, že je jen asi 150 světelných let vzdálena od naší sluneční soustavy,“ uvedla astrofyzička Chelsea Huangová z australské Univerzity v jižním Queenslandu. Další planeta obíhající kolem hvězdy velikosti podobné Slunci je podle vědkyně asi čtyřikrát dál.

Život při minus sedmdesáti?

Hvězda, kolem které HD 137010 b obíhá, je ale o něco chladnější a tmavší než Slunce. To znamená, že podmínky na planetě jsou podobnější Marsu než Zemi. Teploty by podle odhadů vědců mohly klesat až k sedmdesáti stupňům Celsia pod nulou, což by život podobný lidskému nejen komplikovalo, ale zřejmě by ho to dokonce znemožňovalo.

Je ale samozřejmě možné, že by tamní život mohl mít nějaké velmi exotické vlastnosti, jež by mu pomohly s adaptací na podmínky, v nichž na Zemi nežije nic.

Existuje ale i možnost, že podmínky na planetě vhodné pro život budou. Souvisí to se skleníkovým efektem. „Navzdory možnosti mrazivého podnebí by se HD 137010 b mohl ukázat jako mírný, nebo dokonce vodní svět,“ tvrdí americká vesmírná agentura NASA. Potřeboval by jen atmosféru bohatší na oxid uhličitý, než je ta na Zemi.

Vědecký tým na základě modelování možných atmosfér planety odhaduje čtyřicetiprocentní pravděpodobnost, že se planeta nachází v „konzervativní“ obyvatelné zóně kolem hvězdy, a 51procentní pravděpodobnost, že se nachází v širší „optimistické“ obyvatelné zóně. Na druhou stranu autoři studie uvádějí, že planeta má přibližně padesátiprocentní pravděpodobnost, že se nachází zcela mimo obyvatelné zóny.

Vědci tvrdí, že planeta by se měla vzhledem k očekávanému vývoji pozorovacích technologií ocitnout v blízké budoucnosti v centru zájmu astrofyziků. „Jsem si jistá, že bude prvním cílem pozorování, až technologie pokročí,“ dodala Huangová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
před 7 hhodinami

Irští vědci popsali dvě desítky nákaz bakteriemi odolnými proti antibiotikům

Bakterie zlatého stafylokoka, které jsou odolné vůči antibiotikům, se snadno šíří a špatně léčí. Občas dochází i k lokálním epidemiím, kdy se nakazí více lidí najednou – zpravidla v souvislosti s těsným fyzickým kontaktem a přeplněnými prostory, jako jsou sportovní akce, věznice a zařízení péče o děti. Irští lékaři popsali případ, kdy se nakazily dvě desítky dětí při hře na nafukovacím skákacím hradu. Prokazatelně se infikovalo 22 dětí. Několik skončilo hospitalizovaných, žádné naštěstí nezemřelo.
před 8 hhodinami

NASA objevila na Měsíci nový kráter. Nárazu si nikdo nevšiml

Vědci objevili na Měsíci kráter, který vznikl při dopadu cizího tělesa před dvěma lety a zpočátku zůstal bez povšimnutí. Při průměru přibližně 222 metrů a hloubce až 43 metrů je kráter větší než Koloseum v Římě, píše agentura AP. Podle vědců k události takového měřítka dochází přibližně jednou za asi 130 let. Pro badatele představuje nový kráter vítaný zdroj informací, které mohou být užitečné pro plánovanou výstavbu měsíční základny amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
před 11 hhodinami

Změna klimatu hrála významnou roli při sesuvech v Nepálu

Za katastrofickým sesuvem hornin a ledu, k němuž došlo minulý měsíc na hranici Nepálu a Číny, stála kombinace geologických a klimatických faktorů, popisuje analýza vědců z organizace World Weather Attribution, kteří spolupracovali s několika mezinárodními glaciology neboli experty na ledovce. Klimatické faktory byly podle zprávy ovlivněné desetiletími klimatické změny způsobené spalováním fosilních paliv.
před 14 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali samici keporkaka, která zřejmě truchlila nad mrtvým mládětem

Záběry pořízené u australského pobřeží ukazují samici keporkaka, která nejspíše truchlí po mrtvém mláděti. Podle nového výzkumu video nabízí vzácný vhled do složitých emocí savců žijících v moři.
před 15 hhodinami

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
16. 9. 2026

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
16. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.