Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Nahrávám video
Vizualizace exoplanety HD 137010b
Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Keith Miller

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.

Vědci z Austrálie, Británie, Dánska a Spojených států objevili planetu nazvanou HD 137010 b s využitím dat z amerického teleskopu Kepler zachycených v roce 2017. Planeta obíhá okolo hvězdy podobně veliké jako Slunce a je přibližně o šest procent větší než Země.

„Na této planetě velikosti Země je zvláště pozoruhodné, že je jen asi 150 světelných let vzdálena od naší sluneční soustavy,“ uvedla astrofyzička Chelsea Huangová z australské Univerzity v jižním Queenslandu. Další planeta obíhající kolem hvězdy velikosti podobné Slunci je podle vědkyně asi čtyřikrát dál.

Život při minus sedmdesáti?

Hvězda, kolem které HD 137010 b obíhá, je ale o něco chladnější a tmavší než Slunce. To znamená, že podmínky na planetě jsou podobnější Marsu než Zemi. Teploty by podle odhadů vědců mohly klesat až k sedmdesáti stupňům Celsia pod nulou, což by život podobný lidskému nejen komplikovalo, ale zřejmě by ho to dokonce znemožňovalo.

Je ale samozřejmě možné, že by tamní život mohl mít nějaké velmi exotické vlastnosti, jež by mu pomohly s adaptací na podmínky, v nichž na Zemi nežije nic.

Existuje ale i možnost, že podmínky na planetě vhodné pro život budou. Souvisí to se skleníkovým efektem. „Navzdory možnosti mrazivého podnebí by se HD 137010 b mohl ukázat jako mírný, nebo dokonce vodní svět,“ tvrdí americká vesmírná agentura NASA. Potřeboval by jen atmosféru bohatší na oxid uhličitý, než je ta na Zemi.

Vědecký tým na základě modelování možných atmosfér planety odhaduje čtyřicetiprocentní pravděpodobnost, že se planeta nachází v „konzervativní“ obyvatelné zóně kolem hvězdy, a 51procentní pravděpodobnost, že se nachází v širší „optimistické“ obyvatelné zóně. Na druhou stranu autoři studie uvádějí, že planeta má přibližně padesátiprocentní pravděpodobnost, že se nachází zcela mimo obyvatelné zóny.

Vědci tvrdí, že planeta by se měla vzhledem k očekávanému vývoji pozorovacích technologií ocitnout v blízké budoucnosti v centru zájmu astrofyziků. „Jsem si jistá, že bude prvním cílem pozorování, až technologie pokročí,“ dodala Huangová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 8 mminutami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 3 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026
Načítání...