Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Nahrávám video
Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Keith Miller

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.

Vědci z Austrálie, Británie, Dánska a Spojených států objevili planetu nazvanou HD 137010 b s využitím dat z amerického teleskopu Kepler zachycených v roce 2017. Planeta obíhá okolo hvězdy podobně veliké jako Slunce a je přibližně o šest procent větší než Země.

„Na této planetě velikosti Země je zvláště pozoruhodné, že je jen asi 150 světelných let vzdálena od naší sluneční soustavy,“ uvedla astrofyzička Chelsea Huangová z australské Univerzity v jižním Queenslandu. Další planeta obíhající kolem hvězdy velikosti podobné Slunci je podle vědkyně asi čtyřikrát dál.

Život při minus sedmdesáti?

Hvězda, kolem které HD 137010 b obíhá, je ale o něco chladnější a tmavší než Slunce. To znamená, že podmínky na planetě jsou podobnější Marsu než Zemi. Teploty by podle odhadů vědců mohly klesat až k sedmdesáti stupňům Celsia pod nulou, což by život podobný lidskému nejen komplikovalo, ale zřejmě by ho to dokonce znemožňovalo.

Je ale samozřejmě možné, že by tamní život mohl mít nějaké velmi exotické vlastnosti, jež by mu pomohly s adaptací na podmínky, v nichž na Zemi nežije nic.

Existuje ale i možnost, že podmínky na planetě vhodné pro život budou. Souvisí to se skleníkovým efektem. „Navzdory možnosti mrazivého podnebí by se HD 137010 b mohl ukázat jako mírný, nebo dokonce vodní svět,“ tvrdí americká vesmírná agentura NASA. Potřeboval by jen atmosféru bohatší na oxid uhličitý, než je ta na Zemi.

Vědecký tým na základě modelování možných atmosfér planety odhaduje čtyřicetiprocentní pravděpodobnost, že se planeta nachází v „konzervativní“ obyvatelné zóně kolem hvězdy, a 51procentní pravděpodobnost, že se nachází v širší „optimistické“ obyvatelné zóně. Na druhou stranu autoři studie uvádějí, že planeta má přibližně padesátiprocentní pravděpodobnost, že se nachází zcela mimo obyvatelné zóny.

Vědci tvrdí, že planeta by se měla vzhledem k očekávanému vývoji pozorovacích technologií ocitnout v blízké budoucnosti v centru zájmu astrofyziků. „Jsem si jistá, že bude prvním cílem pozorování, až technologie pokročí,“ dodala Huangová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 2 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 2 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 17 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
před 18 hhodinami

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
před 19 hhodinami

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
před 20 hhodinami

Žraloci tygří sežerou téměř cokoli. Oceánům tím pomáhají

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.
před 22 hhodinami

VideoVědci pořídili zatím nejdetailnější záběry povrchu Slunce

Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature, astronomové představili nové snímky viditelného povrchu Slunce, takzvané fotosféry, s dosud nejvyšším rozlišením. Tyto záběry nejsou jenom oku lahodící, ale obsahují také zásadní informace o základních fyzikálních vlastnostech naší hvězdy a o vesmírném počasí, které má dopady i na Zemi. Experti na pozorování využili dalekohled Inouye Solar Telescope na Havaji.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.