Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Nahrávám video
Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Keith Miller

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.

Vědci z Austrálie, Británie, Dánska a Spojených států objevili planetu nazvanou HD 137010 b s využitím dat z amerického teleskopu Kepler zachycených v roce 2017. Planeta obíhá okolo hvězdy podobně veliké jako Slunce a je přibližně o šest procent větší než Země.

„Na této planetě velikosti Země je zvláště pozoruhodné, že je jen asi 150 světelných let vzdálena od naší sluneční soustavy,“ uvedla astrofyzička Chelsea Huangová z australské Univerzity v jižním Queenslandu. Další planeta obíhající kolem hvězdy velikosti podobné Slunci je podle vědkyně asi čtyřikrát dál.

Život při minus sedmdesáti?

Hvězda, kolem které HD 137010 b obíhá, je ale o něco chladnější a tmavší než Slunce. To znamená, že podmínky na planetě jsou podobnější Marsu než Zemi. Teploty by podle odhadů vědců mohly klesat až k sedmdesáti stupňům Celsia pod nulou, což by život podobný lidskému nejen komplikovalo, ale zřejmě by ho to dokonce znemožňovalo.

Je ale samozřejmě možné, že by tamní život mohl mít nějaké velmi exotické vlastnosti, jež by mu pomohly s adaptací na podmínky, v nichž na Zemi nežije nic.

Existuje ale i možnost, že podmínky na planetě vhodné pro život budou. Souvisí to se skleníkovým efektem. „Navzdory možnosti mrazivého podnebí by se HD 137010 b mohl ukázat jako mírný, nebo dokonce vodní svět,“ tvrdí americká vesmírná agentura NASA. Potřeboval by jen atmosféru bohatší na oxid uhličitý, než je ta na Zemi.

Vědecký tým na základě modelování možných atmosfér planety odhaduje čtyřicetiprocentní pravděpodobnost, že se planeta nachází v „konzervativní“ obyvatelné zóně kolem hvězdy, a 51procentní pravděpodobnost, že se nachází v širší „optimistické“ obyvatelné zóně. Na druhou stranu autoři studie uvádějí, že planeta má přibližně padesátiprocentní pravděpodobnost, že se nachází zcela mimo obyvatelné zóny.

Vědci tvrdí, že planeta by se měla vzhledem k očekávanému vývoji pozorovacích technologií ocitnout v blízké budoucnosti v centru zájmu astrofyziků. „Jsem si jistá, že bude prvním cílem pozorování, až technologie pokročí,“ dodala Huangová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 1 hhodinou

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 16 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 19 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 21 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 23 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...