Oxid uhličitý

Arktickou tundru pokrývají miliony kilometrů čtverečních zmrzlé půdy. Ta tvoří celou čtvrtinu souše na severní polokouli. Půda a vegetace v této oblasti v minulosti uchovávala velké zásoby uhlíku, metanu a dusíku, které jsou součástí skleníkových plynů. Teď ale taje a část těchto prvků se vrátí do atmosféry. Problém je, že věda neví, jak velká část to bude. V novém výzkumu se to vědci pokusili spočítat.

Emise skleníkového plynu metanu rostou a v poslední době dost prudce. Když vědci v novém výzkumu analyzovali zdroje metanu, zjistili, že jejich hlavním zdrojem nečekaně nejsou fosilní paliva, ale mikrobi. Výsledky si podle nich zaslouží další analýzu.

Lidstvo se na stromy, půdu a mikroorganismy v oceánech spoléhá jako na pohlcovače oxidu uhličitého. Jenže nové údaje ukazují, že se na tyto procesy nedá úplně vsadit.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k jednomu z Jupiterových měsíců sondu Europa Clipper. Míří k měsíci Europa, kterému podle dosavadních měření dominuje obří oceán ukrytý pod vrstvou ledu. Sonda má proto zjistit, zda na Europě panují podmínky potřebné pro vznik života. Původně mělo těleso startovat 10. října, NASA však svou největší misi k cizím planetám kvůli hurikánu Milton odložila.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Svět nedokázal zabrzdit růst emisí metanu, které mají silný vliv na změny klimatu. Víc než 150 zemí se sice zavázalo snížit v tomto desetiletí tyto emise o třicet procent, ale nový výzkum ukazuje, že celosvětově v posledních pěti letech rostly rychleji než kdykoli předtím.

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Jako nějaká dystopická astronautka se Melissa Coboová každých pár týdnů vydávala na túru po rozpálených pláních vyschlého Velkého solného jezera a táhla těžký batoh připevněný hadicí k něčemu, co vypadalo jako kopulovitý poklop na dort. To, co z jezera zbylo, se jí často zdálo nedosažitelné, když se prodírala vyschlou krustou, hlínou a podivnou krystalickou vrstvou, která se pod jejími kroky rozpadala na nazelenalé bahno, popisuje server The Washington Post.

Nároky umělé inteligence v energetické rovině jsou ve srovnání se staršími systémy výrazně vyšší. A s tím, jak se tato technologie šíří stále více do různých oborů, se zvyšuje i spotřeba celého tohoto sektoru.

Výroba mléčných produktů má podle miliardáře Billa Gatese příliš vysokou uhlíkovou stopu. Proto podpořil penězi i svým vlivem nový projekt, který chce klasické máslo nahradit umělým.

Máme za sebou dvanáct nejteplejších měsíců v historii pozorování. A s velkou pravděpodobností současný červen tuto řadu o další měsíc prodlouží. Z klimatologického pohledu je příčinou rekordně vysokých teplot a zrychlujícího se oteplování z drtivé většiny lidská činnost, především pak spalování fosilních paliv a změna charakteru povrchu planety - hlavně vypalování lesů a pralesů. Mezi veřejností ale stále občas rezonují názory, že pozorované změny klimatu mají jinou příčinu.

Lidé po celém světě za posledních dvanáct měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times (NYT). V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než sto extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.

Pod zemským povrchem leží zřejmě obrovské zásoby takzvaného geologického vodíku – látky, které by mohla bezemisně nahradit spoustu energetických zdrojů, které uvolňují do vzduchu oxid uhličitý, ale i zdroje hnojiv. Řada expertů sice tento potenciál zpochybňuje, ale těžaři už investují do hledání podzemního vodíku.

Kvůli vlnám horka, sucha a přemnožení kůrovce došlo v Česku k velmi rychlému odumírání smrkových lesů a velkoplošnému kácení. Vzniklé holé plochy, takzvané holiny, se staly výrazným zdrojem oxidu uhličitého a přispívají tak ke zvyšování jeho koncentrace v atmosféře a dalšímu oteplování planety, upozorňuje expertka na půdu Eva Dařenová. Dopady těžby dřeva na půdu se ale podle ní dají zmírňovat.

Lidstvo se nikdy nespoléhalo na lesy tolik jako dnes. Stále častěji se o nich totiž mluví jako o nejlepší obraně proti klimatické krizi – protože mohou pohlcovat obrovské množství oxidu uhličitého. Jenže to není tak jednoduché.

V Británii se velmi daří nejmohutnějším stromům na světě. Sekvojovců obrovských je v zemi nyní mnohem více než v americké Kalifornii, odkud pocházejí. Mohutné stromy tam ohrožují změny klimatu. S odkazem na studii londýnské University College London (UCL) to uvedl server BBC News.

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz velkokapacitních trolejbusů Škoda Solaris 24 z Nádraží Veleslavín na Letiště Václava Havla. Trolejbusy číslo 59 nahradily autobusovou linku 119. Vozy budou část trasy jezdit připojeny k trolejím a část na baterie. Do tříčlánkového vozu se vejde až 180 cestujících, což je asi o třicet procent více než do původních kloubových autobusů, sdělili představitelé města, DPP a výrobce. Náklady na vybudování infrastruktury byly asi 354,5 milionu korun, nákup vozů vyšel na 623,2 milionu.

Celosvětové emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.

V průmyslové zóně v Chebu uniklo z cisterny 25 tun oxidu uhličitého. Na místě zasahují desítky hasičů i policistů. Z tamní firmy evakuovali šedesát lidí, vysoká koncentrace tohoto plynu totiž může způsobovat zdravotní potíže.

Podle nové studie vídeňských vědců se v teplejších půdách vyskytuje větší rozmanitost aktivních mikrobů. Protože dosavadní poznání o životě mikroorganismů není pro vědce dostatečné a protože půda současně skýtá největší světovou zásobárnu uhlíku, od nového zjištění si slibují, že jim pomůže lépe modelovat budoucnost s vyššími teplotami.

Vyšší teploty jsou klíčovým faktorem, který způsobuje, že ve světových lesích stále přibývá lián. Popínavé rostliny s dřevnatým stonkem přitom mohou škodit stromům, a tedy i lesům, které jsou klíčové pro pohlcování uhlíku.

Obyvatelé Velké Británie ročně vydechnou přibližně tolik skleníkových plynů metanu a oxidu dusného, že to odpovídá 1100 tunám oxidu uhličitého. To je hlavní výsledek studie, která vyšla v odborném žurnálu PLOS ONE. Pokud by stejná pravidla platila i u nás, a není důvod předpokládat, že ne, pak by Češi ročně vydechli do atmosféry 164 tun skleníkových plynů.