Oxid uhličitý strana 5 z 5

Příchod pandemie covidu-19 přinesl do životů lidí spoustu změn – tou nejrozšířenější se stalo nošení respirátorů a dalších pomůcek k ochraně obličeje. Ohledně tohoto opatření kolovala řada fám a dezinformací tvrdících, že poškozuje zdraví. Nová studie zaměřená na děti ale dospěla k jednoznačnému výsledku – v klidu ani během fyzické aktivity s nasazeným respirátorem se u dětí žádné příznaky dechové tísně neprojevily.

V zemích Evropské unie má být prakticky nemožné si od roku 2035 pořídit nový automobil na benzín či naftu. Státy EU vedené českým předsednictvím ve čtvrtek dohodly s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů. Do roku 2030 se mají emise omezit o 55 procent proti loňským hodnotám. Ojetých automobilů vyrobených před rokem 2035 se požadavky týkat nebudou. Dohodu ještě musí schválit europarlament i Rada EU zastupující státy.

Z poškozeného plynovodu Nord Stream uniklo do vzduchu velké množství metanu, který je významným skleníkovým plynem. Podle analýz se jedná o zřejmě největší únik v dějinách měření. Podle prvních odhadů se jedná o množství srovnatelné s ročními emisemi metanu města o velikosti Paříže. Informovala o tom pozorovací síť emisí skleníkových plynů ICOS.

Komáři dokáží svou kořist, ke které patří i člověk, vycítit díky jejímu pachu. Vědci ale zatím nevěděli, co přesně je přitahuje, tedy proč na někoho komáři jdou, ale na jiného ne. Je to přitom důležité nejen pro větší pohodu lidí, ale zejména proto, že komáři přenášejí nemoci jako zika, dengue, malárie nebo žlutá zimnice.

Tým vědců z University of Illinois Chicago (UIC) objevil způsob, jak přeměnit sto procent oxidu uhličitého zachyceného z průmyslových emisí na ethen, který je klíčovým stavebním prvkem pro výrobu plastových výrobků. Postup popsali v časopise Cell Reports Physical Science.

Šance, že se lidem podaří osídlit Měsíc nebo Mars, je zase o něco větší. Ve středu vědci informovali o tom, že se jim podařilo na cizí planetě vyrábět pravidelně podobné množství kyslíku, jako umí vyprodukovat menší strom. Pokud by se zařízení dostatečně zvětšilo, mohlo by dodávat tento plyn celým základnám.

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Železnice po celém světě by mohly pomoci zmírnit změnu klimatu a vyčistit ovzduší od oxidu uhličitého – nejrozšířenějšího skleníkového plynu. Americký start-up by chtěl využít vlaky jako obří mobilní lapače. Vědci systém popsali v odborném časopise Joule.

Osm z deseti brazilských měst, která na národní úrovni produkují nejvíce oxidu uhličitého, leží v Amazonii a u všech emise souvisí zejména s odlesňováním. První příčku zaujímá amazonské město Altamira, na které připadá dvojnásobek emisí CO2 ve srovnání s nejlidnatějším brazilským městem Sao Paulem. Vyplývá to ze studie brazilské platformy Klimatická observatoř, která sdružuje sedm desítek ekologických organizací.

Třinecké železárny začnou příští rok v Třinci stavět bezemisní briketační linku za 950 milionů korun, do provozu ji uvedou v roce 2025. Půjde o klíčový záměr v projektu Green Werk, který povede k výraznému snížení emisí oxidu uhličitého. Náklady na projekt do roku 2030 se odhadují na 12 miliard korun, část by firma chtěla pokrýt z dotací.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.

Zařízení Simbios z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně postoupilo do užšího výběru nápadů, které se ucházely o finanční podporu v mezinárodní soutěži XPRIZE Carbon Removal. Z 1133 týmů z celého světa porotci vybrali jenom 287 nejnadějnějších, patnáct z nich získalo „Milestone Award“ ve výši milion dolarů. Brněnský projekt sice nakonec na odměnu nedosáhl, podle VUT je ale už jeho postup mezi elitu velkým úspěchem.

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.

Ostravská hutní společnost Vítkovice Steel nemá nárok na bezplatné emisní povolenky za téměř čtyři sta milionů korun související s produkcí tekutého železa, o které se soudí s českými úřady. Rozhodl o tom soudní dvůr Evropské unie. Firma podle verdiktu soudu nevyráběla tekutý kov, a tudíž nemá nárok na finanční úlevy, které jsou spojené s jeho produkcí.

Britská výzkumná organizace Aerospace Technology Institute (ATI) v pondělí představila návrh dopravního letadla poháněného tekutým vodíkem, které je teoreticky schopno dosáhnout výkonu současných letadel střední velikosti bez emisí oxidu uhličitého. Koncept FlyZero plánuje letadlo pro přepravu 279 cestujících, které by dokázalo z Londýna do San Francisca letět bez mezipřistání, a to stejnou rychlostí a se stejným pohodlím jako současná letadla, uvedla agentura Bloomberg.

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je tento dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Senát se také shodl na tom, že přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné.

Dramatický a vítaný pokles emisí oxidu uhličitého (CO2) během pandemie covidu-19 už zase do značné míry zmizel a svět vypouští do atmosféry téměř stejné objemy skleníkových plynů jako před pandemií, uvedli vědci z projektu Global Carbon Project ve své výroční zprávě.

Velká Británie řeší po nedostatku zboží na pultech supermarketů další problém. Některé čerpací stanice musely přerušit provoz, neboť kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt pohonné hmoty. V tamních rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Veřejnoprávní BBC informovala na svých internetových stránkách, že ministr dopravy Grant Shapps v pátek vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si palivo do zásoby.

Čínští vědci oznámili, že přišli na nový způsob výroby škrobu. Místo složité přípravy  tradiční zemědělskou cestou ho teď umí vyrábět průmyslově, a to z oxidu uhličitého. Metodu popsali v odborném časopise Science.

Na Islandu zahájilo provoz největší zařízení na světě, které nasává oxid uhličitý přímo ze vzduchu a ukládá ho pod zem. Oznámily to společnosti Climeworks AG a Carbfix, které stojí za touto nově vznikající ekologickou technologií.

Mrtvé dřevo v různé fázi rozkladu ročně uvolní množství uhlíku, které odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu s českou účastí. Odborníci také poprvé zjistili, jak se na rozkladu dřeva podílí hmyz. Na projektu spolupracovalo padesát výzkumných skupin, za Česko se zúčastnil Mikrobiologický ústav AV (MÚ AV). Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature.