Šance, že se lidem podaří osídlit Měsíc nebo Mars, je zase o něco větší. Ve středu vědci informovali o tom, že se jim podařilo na cizí planetě vyrábět pravidelně podobné množství kyslíku, jako umí vyprodukovat menší strom. Pokud by se zařízení dostatečně zvětšilo, mohlo by dodávat tento plyn celým základnám.
Americký přístroj vyrábí na Marsu stejně kyslíku jako strom. Přináší naději pro trvalé základny
Americká kosmická agentura plánuje ještě v první polovině tohoto století velkou misi astronautů na Mars. Velké plány má s planetou i Čína a další světové mocnosti. Právě NASA má ale zatím plán nejpropracovanější – chtěla by totiž na Rudé planetě vytvořit „trvalou přítomnost“.
To ale přináší spoustu výzev, tou největší je základní podmínka pro život – aby měli budoucí astronauti na Marsu vůbec co dýchat. Teď to ale vypadá, že problém je alespoň z části vyřešený – malé zařízení o velikosti autobaterie, které se v současné době nachází na povrchu Marsu, spolehlivě vyrábí tolik kyslíku jako strom.
Informovali o tom autoři přístroje tento týden ve článku v odborném žurnálu Science Advances. Inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) vytvořili první zařízení schopné využívat zdroje cizí planety pro vznik dýchatelné atmosféry. Tento proces podle nich bude důležitý nejen pro průzkum Marsu, ale zřejmě ještě dříve, pro budoucí základny na povrchu Měsíce.
Přístroj jménem MOXIE na Marsu přistál na palubě vozítka Perseverance v únoru 2020, od té doby ho NASA už sedmkrát otestovala k výrobě kyslíku. Díky Perseverance se zařízení může dostat na různá místa planety a vědci tak mohou testovat různé lokální, povětrnostní nebo klimatické podmínky.
- Název je odvozen od anglického Mars Oxygen In-Situ Experiment, což je odvozeno od toho, že na Marsu dělá kyslík (anglicky Oxygen, latinsky oxygenium). In situ znamená na místě a experiment odkazuje na to, že jde pouze o pokus.
- Moxie ale v angličtině může znamenat i osobní rys - volně přeloženo odvážný, vytrvalý nebo temperamentní.
Jak to funguje
Přístroj využívá marsovské zdroje jako například oxid uhličitý. Plyn v MOXIE nejprve prochází filtrem, který z něj odstraní veškeré nečistoty. Pak se zahřeje na 800 stupňů Celsia a stlačí se tak, že se rozpadne pouze na ionty kyslíku a CO. Kyslíkové ionty se pak izolují a rekombinují, čímž se vytvoří dýchatelný a spalitelný kyslík.
MOXIE zatím dokázal vytvořit v každém ze svých sedmi pokusů šest gramů kyslíku za hodinu, což podle vědců odpovídá malému stromu. Vytváří přitom jen minimální množství splodin, nejčastěji oxid uhličitý. Podle autorů je tedy systém prakticky čistý a nijak Rudou planetu neznečišťuje.
Kyslík je přitom důležitý při vesmírných misích nejen pro dýchání, ale také je součástí celé řady chemických reakcí, které mohou sloužit například pro vyrábění dalšího paliva nebo životně důležitých sloučenin.
MOXIE je sice technologickým důkazem, že na Marsu je možné vytvářet dýchatelné prostředí, samotný přístroj na to ale nestačí. Aby dokázal zásobovat kyslíkem lidi, musel by být násobně větší, přinejmenším o velikosti ledničky. Toto zvětšení by nemělo být problém, horší zřejmě bude vytvořit systém tak, aby pracoval samostatně po dlouhou dobu.
Vědci z MIT chtějí po úspěchu ve výzkumu pokračovat – nejprve v laboratorních podmínkách na Zemi, ale také by rádi sledovali, jak se MOXIE chová během marsovského jara. Právě v té době je totiž atmosféra planety nejhustější a je v ní nejvíc oxidu uhličitého, a přístroj by tak mohl vyrábět ještě více kyslíku. V současné době je ale na Marsu začátek zimy, takže si budou muset ještě pár měsíců počkat.
