Massachusettský technologický institut

Většina velkých společností, které se věnují umělé inteligenci, mluví o svém konečném cíli, jímž by měla být „opravdová umělá inteligence“ neboli AGI, obecná umělá inteligence. Podle nového výzkumu společnosti DeepMind se ale tvůrci neshodují na tom, co by vlastně AGI mělo být. A tak to zkusili definovat sami.

O Davidu Sabatinim se ještě před pár roky psalo jako o jednom z kandidátů na Nobelovu cenu. Pak ale jeho kariéru přetnula kauza spojená se sexuálním vztahem se studentkou a také s porušováním pravidel amerických vědeckých institucí. Dva roky nemohl najít nové působiště, teď ho získal v Praze.

Planeta, která je pohlcená svou hvězdou, je oblíbeným prvkem vědeckofantastického žánru. Ale přestože se objevuje v tolika sci-fi, ve skutečnosti něco takového vědci nikdy nepozorovali. Až doposud.

Existují lidé, kterým se říká extrémní altruisté – jsou to ti, o nichž se říká, že by se pro ostatní roztrhali. Jde o osoby, které darují své orgány či riskují životy, když vytahují z ohně cizí lidi. Jejich chování je z hlediska evoluce a psychologie docela záhadou. Protože pomáhají lidem, kteří nejsou jejich příbuzní, jednají evolučně nelogicky. Nová práce teď prozkoumala, co je k jejich činům motivuje.

Oceánské proudy u Antarktidy vlivem rychle tajících ledovců prudce zpomalují, což bude mít katastrofální důsledky pro klima. K tomuto závěru dospěli australští vědci v nové studii, kterou vydali v časopise Nature. Podle jejich propočtů hlubokomořské antarktické proudy do roku 2050 zpomalí až o čtyřicet procent, čímž se naruší schopnost vody pohlcovat oxid uhličitý a dál urychlí tání ledu, dalekosáhle to ovlivní i ekosystémy.

Dlouhověkost starořímských staveb spočívá ve specifickém způsobu výroby betonu a malty. Ukázal to výzkum vědců z Massachusettského technického institutu (MIT), Harvardovy univerzity a výzkumných středisek v Itálii a Švýcarsku. Díky analýze starořímských stavebních materiálů vědci dospěli k názoru, že klíčovým prvkem odolnosti staveb vůči zubu času je používání nehašeného vápna. Díky tomu malta a beton získávají „samozacelující vlastnosti“.

Společnosti Google se sice podařilo naplnit vytyčený cíl a její reklamní kampaň proti dezinformacím vidělo několik milionů Čechů, ale marketér Vilém Rubeš zpochybňuje řemeslné zpracování jejích video spotů. Podle odhadů oslovených odborníků může kampaň do společnosti přinést dílčí změny. Snaha Google čelit na internetu nepravdivým informacím je součástí jeho dříve deklarovaného směřování, i když politolog Vít Střítecký upozorňuje, že k němu firma přistoupila pod tlakem veřejnosti.

Vědci zjistili, že obrazy jídla zřejmě spouštějí specifickou sadu neuronů. Ukazuje to podle nich, jak evolučně důležité pro člověka jídlo je a jak moc ho náš mozek řeší. Dokonce pro to má vyhrazenou sadu nástrojů.

Šance, že se lidem podaří osídlit Měsíc nebo Mars, je zase o něco větší. Ve středu vědci informovali o tom, že se jim podařilo na cizí planetě vyrábět pravidelně podobné množství kyslíku, jako umí vyprodukovat menší strom. Pokud by se zařízení dostatečně zvětšilo, mohlo by dodávat tento plyn celým základnám.

Bratr Guy J. Consolmagno je americký astronom a fyzik, který je v současné době ředitelem Vatikánské observatoře. V rozhovoru pro Českou televizi popsal, jak se slučuje život moderního vědce a jezuitského kněze. Ptal se Jaroslav Zoula z vědecké redakce ČT.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vynalezli náplast, která dokáže snímat ultrazvukem vnitřnosti člověka během každodenních činností. Vynález označují za revoluci v lékařském zobrazování. Náplast o velikosti poštovní známky umí zobrazit cévy, trávicí systém a vnitřní orgány po dobu až 48 hodin, což lékařům poskytuje mnohem podrobnější obraz o zdravotním stavu pacienta než běžné snímky.

Astronomové z Massachusettského technologického institutu (MIT) detekovali zvláštní, neobvykle trvalý rádiový signál ze vzdálené galaxie. Objevuje se s překvapivou pravidelností a připomíná srdeční tlukot.

Pokud by se komerční vesmírná doprava nadále rozšiřovala tak rychle jako v současnosti, mělo by to dopady nejen na globální oteplování, ale dokonce i stabilitu horních částí ozonové vrstvy, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením.

Kompletně zveřejněná mapa lidského genomu nově neukazuje jen jednotlivé geny, ale i jejich funkce. Podle jejich autorů, kteří využili „genetické nůžky“ CRISPR, by mohla pomoci vědcům napříč obory.

La Niña je velmi silný přirozený meteorologický jev, který má rozsáhlé dopady na velké části planety. Jenže v posledních letech se chová znečekaně – objevuje se mnohem častěji, než by se dalo očekávat, a také bývá hodně silný. Jeho projevem je například megasucho na západě USA, které ohrožuje tamní zemědělství.

Tým astronomů z Massachusettského technologického institutu (MIT) „naslouchal“ odrazům záření kolem dvojhvězd. Nalezl tak osm nových černých děr, a dokonce dokázal popsat některé jejich vlastnosti.

Chemičtí inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) oznámili, že vyvinuli nový typ plastu, který je dvakrát pevnější než ocel a jednou by se mohl používat jako stavební materiál.

Ruská agrese vůči Ukrajině má závažné dopady na vědecký výzkum v obou zemích i na mezinárodní spolupráci. A řadě vědců na obou stranách hranice jde dokonce o životy.

V posledních dnech se objevují na sociálních sítích videa ruských kolon, které byly při postupu ukrajinským územím zničeny pomocí dronů. Útočily turecké stroje Bayraktar, jimiž je ukrajinská armáda vyzbrojena.

Lidská touha ovládat vlastní sny není nová; středokoškoláci by se chtěli ve spánku připravit na maturitu, senioři by si rádi přivolali snové vzpomínky na své odešlé blízké. Nyní ovšem touží po ovládání spánku také velcí inzerenti – a experti varují, že tento záměr není nemožný.

Většina českých vysokých škol si letos pohoršila v mezinárodním žebříčku, který každý rok zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS). Stejně jako v předešlých letech se z českých zástupců nejlépe umístila největší Univerzita Karlova (UK). V hodnocení klesla z 260. místa na 266. V první pětistovce jsou ještě Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) a České vysoké učení technické (ČVUT), které jako jediné z výzkumných českých univerzit zaznamenalo zlepšení. Posunulo se z pozice 432 na 403.

Vosy jsou většinou sice pokládány za nenáviděný hmyz, ve skutečnosti jsou to ale nesmírně důležití predátoři škůdců, opylovači rostlin, a navíc zdroj antibiotik budoucnosti. Jejich roli zkoumal mezinárodní vědecký tým.

Nový fond podpoří spolupráci mezi vědci z Česka a prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT). Z tříletého programu MIT-Czech Republic Seed Fund půjde 300 tisíc amerických dolarů (zhruba 6,4 milionu korun) na náklady spjaté s výzkumnými cestami česko-amerických týmů.

Robotický průzkumník Perseverance americké vesmírné agentury NASA poprvé vyrobil na Marsu kyslík. Informovala o tom agentura AFP. Vesmírnému roveru se podařilo rozštěpit oxid uhličitý odebraný z atmosféry Marsu na kyslík a uhlík. Podle NASA je to vůbec poprvé, co se něco podobného podařilo na jiné planetě než na Zemi.