Astronomové zachytili zvláštní signál z kosmu. Připomíná jim bušení obřího srdce

Astronomové z Massachusettského technologického institutu (MIT) detekovali zvláštní, neobvykle trvalý rádiový signál ze vzdálené galaxie. Objevuje se s překvapivou pravidelností a připomíná srdeční tlukot.

Vědci signál zařadili do kategorie takvaných FRB, neboli rychlých rádiových záblesků. Jedná se o intenzivně silný záblesk rádiových vln neznámého astrofyzikálního původu, který obvykle trvá maximálně několik milisekund. Tento nový signál je ale jiný – vydrží totiž někdy až tři sekundy, tedy asi tisíckrát déle než průměrný FRB. Záblesky se opakují s takovou pravidelností, že to astronomům připomíná tlukot lidského srdce.

Signál dostal jméno FRB 20191221A; v současnosti se jedná o nejdéle trvající opakující se FRB, který byl dosud detekován.

Neznámý zdroj

Zdroj signálu se nachází ve vzdálené galaxii, zřejmě několik miliard světelných let od Země. Co přesně by jím mohlo být, zůstává záhadou. Astronomové předpokládají, že by mohl vycházet buď z radiového pulzaru, nebo magnetaru, což jsou oba typy neutronových hvězd – neboli extrémně hustá, rychle rotující zhroucená jádra obřích hvězd.

„Ve vesmíru není mnoho věcí, které by vysílaly přísně periodické signály,“ říká Daniele Michilli z MIT. „Příklady, které známe v naší galaxii, jsou rádiové pulsary a magnetary, které rotují a produkují paprskovité záření podobné majáku. Myslíme si, že tento nový signál by mohl být magnetar anebo pulsar na steroidech.“ 

Lovec záblesků

Astronomové doufají, že se jim podaří detekovat i další opakující se signály z tohoto zdroje.  Celý fenomén FRB je totiž pro vědu novinkou – poprvé byl tento druh kosmického signálu pozorován až roku 2007. 

Od té doby jich sice přístroje odhalily stovky, ale stále o nich vědci vědí jen málo. Jedním z nejúspěšnějších přístrojů, které se k tomu využívají, je kanadský radioteleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment). Toto zařízení sestávající ze čtyř velkých parabolických reflektorů je umístěné na Dominion Radio Astrophysical Observatory v Britské Kolumbii v Kanadě – a vědci ho využili i při tomto měření.

CHIME nepřetržitě pozoruje oblohu při rotaci Země a je navržen tak, aby zachytil rádiové vlny vysílané vodíkem v nejranějších fázích vesmíru. Teleskop je shodou okolností citlivý také na rychlé rádiové záblesky a od roku 2018, kdy začal pozorovat oblohu, zachytil CHIME stovky FRB vyzařujících z různých částí oblohy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 2 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 4 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 7 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 15 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...