Kanada

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

Přírodovědce zaskočilo video, které zachytilo, jak divoký vlk ve volné přírodě dokázal využít lidmi vytvořenou past, aby se dostal k potravě. Až doposud se totiž s ničím takovým u těchto predátorů nesetkali.

USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec, oznámil v noci na pondělí Bílý dům ve společném prohlášení k jednání v Ženevě. Konečná rozhodnutí podle něj učiní prezidenti obou zemí. O obrovském pokroku už předtím mluvil americký ministr zahraničí Marco Rubio a posun oznámil také šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl zvýšit Kanadě dosud platná cla o deset procentních bodů kvůli tomu, že kanadská provincie Ontario nestáhla dříve reklamu, která se proti clům staví. Informují o tom agentury AP a Reuters s odvoláním na Trumpovo vyjádření.

Reklamu s někdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem, která napadá americká cla, kanadské Ontario stáhne, aby mohla pokračovat obchodní jednání mezi Washingtonem a Ottawou. V pátek to podle tiskových agentur oznámil premiér provincie Doug Ford. Trump už dříve oznámil, že kvůli televizní reklamě ukončuje se sousední zemí veškerá obchodní jednání.

Velryby jižní, kterým hrozilo vyhynutí, se teď v hojném počtu vyskytují u pobřeží argentinské Patagonie a svými akrobatickými kousky tam baví turisty. Poloostrov Valdés, náležející k patagonské provincii Chubut, je světově důležitý pro ochranu mořských savců a je domovem rostoucí populace kdysi ohrožených velryb a také rypoušů sloních a lachtanů.

Americký prezident Donald Trump jednal s kanadským premiérem Markem Carneym o snížení cel na klíčové kanadské sektory. Trump téma dovozních poplatků podle agentury Reuters zmínil na úvod úterního setkání v Bílém domě. „Myslím, že Kanada bude s cly velmi spokojená,“ řekl prezident USA s tím, že cílem pozvání Carneyho bylo zmírnit obchodní napětí mezi Washingtonem a Ottawou.

Sněmovní volby začaly z důvodu časového posunu nejprve na americkém kontinentu. Jako první měli možnost volit od čtvrteční 19. hodiny středoevropského letního času Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a v Argentině. O hodinu později začalo hlasování na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady ve městech Washington, New York, Ottawa a Toronto. Češi v Americe si letos vybírají mezi středočeskými kandidáty, stejně jako při sněmovních volbách před osmi lety.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Portugalsko uzná v neděli nezávislý Stát Palestina, tedy ještě před zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN), které začne příští týden, uvedlo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. První zemí, která oznámila záměr uznat existenci palestinského státu na zářijovém VS OSN, byla Francie. Po ní podobné prohlášení učinily Británie, Kanada nebo Austrálie.

Japonsko prozatím neuzná palestinský stát. Podle tamních médií si chce Tokio udržet dobré vztahy se Spojenými státy a zároveň nechce ohrozit pozici Izraele. Napsal o tom japonský deník Asahi s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.

V Los Alamos, kde Američané vyvíjeli první jaderné bomby, pracovali čtyři špioni. Žádný z nich o jiném nevěděl, ale dohromady změnili dějiny.

Americký list The New York Times (NYT) připomíná Zdenu Salivarovou jako spisovatelku a nakladatelku, která udržovala českou literaturu při životě léta poté, co sovětské tanky převálcovaly období politického uvolnění v Československu. Salivarová zemřela před týdnem v Kanadě, bylo jí 91 let. Poslední rozloučení s ní se uskuteční v úterý v úzkém rodinném kruhu v Torontu. Později by měly být ostatky Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škvoreckého převezeny do Česka.

Americké ministerstvo zahraničí se rozhodlo výrazně omezit vydávání víz Palestincům. S odkazem na vlastní zdroje z diplomacie to v noci na pondělí napsal server deníku The New York Times (NYT). Podle listu se zákaz týká víz pro studijní, lékařské či pracovní účely.

Americký federální odvolací soud v pátek rozhodl, že většina cel uvalených americkým prezidentem Donaldem Trumpem je nezákonná. Potvrdil tak rozhodnutí soudu nižší instance, že Trump při uvalování cel překročil své pravomoci. Soud však zároveň povolil, aby cla zůstala v platnosti do 14. října, a umožnil tak Trumpově administrativě podat odvolání k Nejvyššímu soudu, píše agentura AP.

Česko, Polsko, Německo, Spojené státy a Kanada budou prvními zeměmi, kterých se bude týkat nový ukrajinský zákon o vícenásobném občanství. Podle serveru Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během setkání se zástupci Světového kongresu Ukrajinců, jenž sdružuje ukrajinské organizace v diaspoře.

V Kanadě zemřela významná představitelka československého exilu, spisovatelka a spoluzakladatelka nakladatelství Sixty-Eight Publishers Zdena Salivarová, uvedla konzulka v Torontu Šárka Ponroy Vamberová. Informaci přinesl i server iROZHLAS. Podle vyjádření konzulky se jedná o možném převezení ostatků Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škvoreckého do Česka.