Oceánské proudy u Antarktidy vlivem rychle tajících ledovců prudce zpomalují, což bude mít katastrofální důsledky pro klima. K tomuto závěru dospěli australští vědci v nové studii, kterou vydali v časopise Nature. Podle jejich propočtů hlubokomořské antarktické proudy do roku 2050 zpomalí až o čtyřicet procent, čímž se naruší schopnost vody pohlcovat oxid uhličitý a dál urychlí tání ledu, dalekosáhle to ovlivní i ekosystémy.
Oceán může přijít o své plíce. U Antarktidy se zpomalují klíčové proudy
„Naše výpočty ukazují, že pokud budou globální emise oxidu uhličitého pokračovat podobným tempem jako nyní, zpomalí se antarktické proudění během příštích třiceti let o více než čtyřicet procent – což je cesta, která vede ke kolapsu,“ citoval server BBC vedoucího výzkumného týmu, oceánografa Matthewa Englanda z univerzity v Sydney. Podle něj tak hrozí, že oceán přijde o své plíce.
Systém podmořských proudů na Zemi zčásti pohání klesání studené a husté slané vody ke dnu oceánu u Antarktidy. V blízkosti tohoto kontinentu se každoročně potopí asi 250 miliard tun studené, slané a na kyslík bohaté vody. Tato voda se pak šíří na sever a přenáší kyslík do hlubin Indického, Tichého a Atlantského oceánu. Funguje tak jako „plíce“ oceánu, protože transportuje kyslík.
Voda přestane být pastí na oxid uhličitý
Zpomalené proudění snižuje i schopnost vody absorbovat oxid uhličitý, protože voda obohacená o tento plyn se drží u hladiny déle. Dalším důsledkem zpomaleného proudění je také to, že se k živočichům u hladiny nedostává tolik živin, které se drží u dna. Teplejší voda u hladiny také přispívá k dalšímu tání ledovců.
„Je ohromující vidět, s jakou rychlostí se to děje. Zdá se, že to nabírá tempo. Tohle patří do titulků,“ komentoval studii klimatolog Alan Mix z univerzity v americkém Oregonu, který je spoluautorem nejnovější hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).
