Antarktida

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Jednou z nejzávažnější živelních katastrof, která může nastat, je erupce takzvaného supervulkánu. Starší předpovědi naznačovaly, že by mohla ochladit planetu na stovky let. Nový výzkum přináší mnohem optimističtější výsledky.

Antarktický cirkumpolární proud kvůli tání ledu na Antarktidě zpomaluje. Dopady mohou být poměrně zásadní – na zvyšování hladiny moří, oteplování oceánů a životaschopnost mořských ekosystémů.

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.

Nový bakteriální druh identifikovala ze vzorků z Antarktidy Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pojmenovala ho po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.

Úvodní měsíc letošního roku byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Tučňáky a ploutvonožce na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku ohrožuje blížící se obrovský ledovec, píše server britského deníku The Times. Vědci se obávají, že by na ostrově mohl vyhubit celé kolonie zvířat.

Do Antarktidy ve středu odjela první část vědecké expedice Masarykovy univerzity. Druhá část výpravy má odjezd naplánovaný 11. ledna, v Antarktidě se ale obě skupiny pravděpodobně minou.

Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Tmavé znečištěné plochy více pohlcují sluneční záření a absorbují více tepla, což tání urychluje, řekl na pražské konferenci Česká věda v Antarktidě vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Podle nového výzkumu se vegetační pokryv na Antarktickém poloostrově za poslední čtyři desetiletí zvýšil více než desetkrát. Tyto změny nahrávají tomu, aby se světadíl v dalších letech ještě víc změnil.

Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Letošní srpen byl zároveň stejně jako ten loňský dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Letošní červenec byl celosvětově druhým nejteplejším měsícem od začátku měření. Tepleji bylo už jen před rokem, informovala ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vychází z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.

Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší disertační práce a zároveň Uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala mladá vědkyně Kateřina Snopková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V oceněné práci analyzovala nově popsané bakteriociny, tedy jedy, které bakterie vytvářejí k ničení své konkurence.

Vědci potvrdili nález ptačí chřipky u deseti tučňáků na ostrově Jižní Georgie, který je jedním z největších světových útočišť pro divoce žijící zvířata, informoval server BBC News. Onemocněním se v tomto britském zámořském území už dříve nakazili další mořští ptáci a savci, například tuleni. Nyní jsou mezi infikovanými i tučňáci oslí a tučňáci patagonští.

Vědci potvrdili první případy ptačí chřipky na pevninské Antarktidě, informoval server The Guardian. Virus H5N1 našli u dvou uhynulých ptáků nazývaných chaluhy poblíž argentinské vědecké výzkumné stanice Primavera. Mezi výzkumníky kvůli tomu narůstají obavy o kolonie tučňáků.

Už třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod dva miliony kilometrů čtverečních. List The Guardian to uvedl s odkazem na nejnovější údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), podle kterého byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Asi před sto tisíci roky se zřejmě zhroutil západoantarktický ledový příkrov. Tehdy to mělo dramatické důsledky, například vzestup mořské hladiny až o několik metrů. Jak tento proces probíhal, kdy přesně a také, kdy se tento ledovec zase obnovil, ale bylo až doposud otázkou. Teď na ni vědci našli odpověď na tom nejméně očekávaném místě. V genech chobotnic.

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Ozonová díra nad Antarktidou se za normálních podmínek začíná tvořit v polovině srpna a během listopadu se začíná postupně zmenšovat. Letos se ale oblast ozonové díry vytvořila o několik dní dříve než obvykle a od konce října si udržuje plochu o rozloze něco málo přes 15 milionů kilometrů čtverečních.

V Antarktidě bylo letos průměrně o čtyři stupně Celsia tepleji než loni. Průměrná teplota na nejjižnějším kontinentu letos stoupla na minus tři stupně Celsia, řekl na konferenci k pátečnímu Mezinárodnímu dni Antarktidy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity Daniel Nývlt. Kvůli zvyšujícím se teplotám hrozí odledňování Antarktidy. Klimatická změna také podle něj způsobila, že se mezi významně ohrožené druhy přidal tučňák císařský.

Největší ledovec světa se dal do pohybu poté, co byl přes tři desítky let usazen na mořském dně. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř čtyř tisíc kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce ho však voda začala unášet značnou rychlostí pryč a teď se blíží hranicím vod Antarktidy.