Antarktida

Díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou se zacelila 1. prosince. Uvedla to unijní služba Copernicus, podle níž tento každoroční fenomén letos skončil nejdříve od roku 2019. Letošní ozonová díra byla také už druhý rok po sobě relativně malá ve srovnání s velkými a déle trvajícími stavy v letech 2020 až 2023. To podporuje naděje, že se ozonovou díru nad Antarktidou daří uzavírat.

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Zemřel geograf Pavel Prošek, bylo mu 85 let. Založil vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Působil jako prezident Českého antarktického nadačního fondu. Zemřel v neděli v kruhu svých nejbližších, potvrdil manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Potkani nejsou považováni za vrcholové predátory, spíše za lovce odpadků. Ve skutečnosti ale ovládají triky, které by jim mohly závidět i mnohem slavnější šelmy. Prokazuje to i nový výzkum německých přírodovědců.

Na Islandu zaznamenali první případ výskytu komára v přirozeném prostředí. Ostrov byl přitom spolu s Antarktidou jedním z posledních míst na světě bez přítomnosti komárů, napsala agentura AFP. Ukazuje to tak rychlost klimatických změn.

Velryby jižní, kterým hrozilo vyhynutí, se teď v hojném počtu vyskytují u pobřeží argentinské Patagonie a svými akrobatickými kousky tam baví turisty. Poloostrov Valdés, náležející k patagonské provincii Chubut, je světově důležitý pro ochranu mořských savců a je domovem rostoucí populace kdysi ohrožených velryb a také rypoušů sloních a lachtanů.

Podle deváté zprávy o stavu oceánů evropského programu Copernicus je v současnosti každá část oceánu zasažena takzvanou trojitou planetární krizí v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Zpráva, kterou každoročně vydává organizace Copernicus Marine Service, dokumentuje rozsáhlé změny v oceánech, jež mají dopad na ekosystémy, produkci potravin, ekonomiku, životy lidí a jejich zdroje obživy.

Jeden z největších ledovců na světě se rychle rozpadá, uvedli vědci z Britské antarktické služby (BAS). Může úplně zaniknout během pouhých několika týdnů.

Nové výzkumy naznačují, že Antarktida prochází rychlými a náhlými změnami, které by mohly představovat jeden z globálních klimatických „bodů zlomu“, po jehož překročení se účinky klimatických změn stanou v horizontu existence lidské civilizace nevratnými a jejich intenzita se ještě zrychlí.

Tým vědců ze tří brněnských univerzit vyvíjí nová antibiotika, která mohou pomoci proti odolným bakteriím. Účinné mikroorganismy objevili ve vzorcích půdy přivezených z expedic v Antarktidě. Kromě vývoje antibiotik zkoumá vědecký tým i další možnosti využití antarktických organismů – mohly by přispět například k léčbě rakoviny nebo k ochraně rostlin před mrazy. Česká polární stanice funguje už téměř dvacet let a další vědecká výprava se tam chystá v lednu.

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.

Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.

Když se Země oteplí o 1,5 stupně Celsia, povede to k nekontrolovatelnému zvyšování hladiny oceánů, což způsobí „katastrofální migraci do vnitrozemí“, varují autoři nové studie. Upozorňují ale, že k tomu podle jejich modelů může dojít, i když se podaří udržet teploty pod 1,2 stupně.

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Jednou z nejzávažnější živelních katastrof, která může nastat, je erupce takzvaného supervulkánu. Starší předpovědi naznačovaly, že by mohla ochladit planetu na stovky let. Nový výzkum přináší mnohem optimističtější výsledky.

Antarktický cirkumpolární proud kvůli tání ledu na Antarktidě zpomaluje. Dopady mohou být poměrně zásadní – na zvyšování hladiny moří, oteplování oceánů a životaschopnost mořských ekosystémů.

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.