Velryby jižní byly na pokraji vyhynutí, teď v Patagonii ohromují turisty

Velryby jižní, kterým hrozilo vyhynutí, se teď v hojném počtu vyskytují u pobřeží argentinské Patagonie a svými akrobatickými kousky tam baví turisty. Poloostrov Valdés, náležející k patagonské provincii Chubut, je světově důležitý pro ochranu mořských savců a je domovem rostoucí populace kdysi ohrožených velryb a také rypoušů sloních a lachtanů.

„Viděl jsem velryby v Kanadě a Kalifornii, ale toto byl pravděpodobně největší počet velryb, jaký jsem kdy v životě viděl,“ řekl agentuře AP německý turista Tino Ventz, který nedávno navštívil poloostrov se svou přítelkyní.

Lovci velryby jižní v minulém století téměř vyhubili. Před zahájením rozsáhlého lovu se populace velryb odhadovala asi na sto tisíc kusů, následkem intenzivního lovu ale jejich počet klesl zhruba na šest set. Od té doby se populace velryb pomalu zotavuje a v současné době čítá kolem 4700 kusů pouze v oblasti poloostrova Valdés.

Sezona pozorování velryb v Argentině vrcholí mezi srpnem a zářím. Letos byly spatřeny více než dva tisíce velryb, ačkoli skutečný počet je podle podle vědců pravděpodobně vyšší.

Pozorování a ochrana

Čtyřiadvacetiletý Ventz a jeho partnerka se připojili k Argentince Andree Delfinové a jejím dětem na lodním výletě. Jižní vítr vyburcoval velryby k akrobatickým skokům, což zanechalo nezapomenutelný zážitek pro všechny svědky této podívané. Jiní turisté pozorovali velryby z břehu, jak je běžné v sousední Brazílii nebo Uruguayi.

Agustina Guidolínová si při pozorování z pláže splnila sen. Podle svých slov byla přítomna nesmírnosti hraničící s magií a divokou přírodou. Turisté se nacházeli v parku El Doradillo, což je chráněná přírodní oblast v Puerto Madryn, kde velryby po porodu tráví čas se svými mláďaty blízko pobřeží.

Kromě poloostrova Valdés a dalších míst v Patagonii se migrační trasa velryb táhne podél východního pobřeží Uruguaye a jihu Brazílie. Santiago Fernández, biolog z Argentinské národní rady pro vědecký a technický výzkum, se podílí na projektu, který od roku 1999 každý rok provádí dva až tři letecké průzkumy podél 640 kilometrů patagonského pobřeží. Letošní sčítání zaznamenalo 2100 velryb, z čehož 863 byly matky s mláďaty a zbytek tvořili osamělí jedinci.

„Podhodnocujeme počet velryb v této oblasti,“ řekl Fernández o sčítání a poznamenal, že jde pouze o přibližný odhad, protože velryby se při migraci pohybují sem a tam v rámci stejné oblasti. V roce 1999 bylo podél stejné trasy napočítáno asi pět set velryb, což znamená, že v současné době lze pozorovat tříprocentní roční nárůst.

Pozorování pomáhá s financemi i daty

Fernández dodal, že další projekt s názvem Following Whales, který vede několik národních a mezinárodních organizací, mapuje pohyb jednotlivých velryb pomocí satelitní telemetrie. Projekt sleduje zvířata v zálivu San Matías na severu, v zálivu San Jorge na jihu a v dalších vzdálenějších oblastech, aby výzkumníci lépe porozuměli jejich migračním trasám.

Díky tomuto projektu, který byl zahájen v roce 2014, vědci zjistili, že jakmile mláďata dorostou, matky je vedou hlouběji do zálivů. Proto tyto velryby nejsou zahrnuty do leteckého sčítání.

Rostoucí populace velryb vede k jejich rozšíření – což se týká zejména mláďat a matek – směrem k zálivům San Matías a San Jorge, objevují se ale až u pobřeží provincie Buenos Aires na severu. Toto rozšiřování oblasti výskytu vystavuje velryby rizikům spojeným s lidskou činností, jako jsou rybářské sítě a lodní šrouby. Vědci to zjistili na základě zranění velryb, které se nemohly vrátit do Antarktidy v době svého přirozeného migračního cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 41 mminutami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025
Načítání...