Velryby jižní byly na pokraji vyhynutí, teď v Patagonii ohromují turisty

Velryby jižní, kterým hrozilo vyhynutí, se teď v hojném počtu vyskytují u pobřeží argentinské Patagonie a svými akrobatickými kousky tam baví turisty. Poloostrov Valdés, náležející k patagonské provincii Chubut, je světově důležitý pro ochranu mořských savců a je domovem rostoucí populace kdysi ohrožených velryb a také rypoušů sloních a lachtanů.

„Viděl jsem velryby v Kanadě a Kalifornii, ale toto byl pravděpodobně největší počet velryb, jaký jsem kdy v životě viděl,“ řekl agentuře AP německý turista Tino Ventz, který nedávno navštívil poloostrov se svou přítelkyní.

Lovci velryby jižní v minulém století téměř vyhubili. Před zahájením rozsáhlého lovu se populace velryb odhadovala asi na sto tisíc kusů, následkem intenzivního lovu ale jejich počet klesl zhruba na šest set. Od té doby se populace velryb pomalu zotavuje a v současné době čítá kolem 4700 kusů pouze v oblasti poloostrova Valdés.

Sezona pozorování velryb v Argentině vrcholí mezi srpnem a zářím. Letos byly spatřeny více než dva tisíce velryb, ačkoli skutečný počet je podle podle vědců pravděpodobně vyšší.

Pozorování a ochrana

Čtyřiadvacetiletý Ventz a jeho partnerka se připojili k Argentince Andree Delfinové a jejím dětem na lodním výletě. Jižní vítr vyburcoval velryby k akrobatickým skokům, což zanechalo nezapomenutelný zážitek pro všechny svědky této podívané. Jiní turisté pozorovali velryby z břehu, jak je běžné v sousední Brazílii nebo Uruguayi.

Agustina Guidolínová si při pozorování z pláže splnila sen. Podle svých slov byla přítomna nesmírnosti hraničící s magií a divokou přírodou. Turisté se nacházeli v parku El Doradillo, což je chráněná přírodní oblast v Puerto Madryn, kde velryby po porodu tráví čas se svými mláďaty blízko pobřeží.

Kromě poloostrova Valdés a dalších míst v Patagonii se migrační trasa velryb táhne podél východního pobřeží Uruguaye a jihu Brazílie. Santiago Fernández, biolog z Argentinské národní rady pro vědecký a technický výzkum, se podílí na projektu, který od roku 1999 každý rok provádí dva až tři letecké průzkumy podél 640 kilometrů patagonského pobřeží. Letošní sčítání zaznamenalo 2100 velryb, z čehož 863 byly matky s mláďaty a zbytek tvořili osamělí jedinci.

„Podhodnocujeme počet velryb v této oblasti,“ řekl Fernández o sčítání a poznamenal, že jde pouze o přibližný odhad, protože velryby se při migraci pohybují sem a tam v rámci stejné oblasti. V roce 1999 bylo podél stejné trasy napočítáno asi pět set velryb, což znamená, že v současné době lze pozorovat tříprocentní roční nárůst.

Pozorování pomáhá s financemi i daty

Fernández dodal, že další projekt s názvem Following Whales, který vede několik národních a mezinárodních organizací, mapuje pohyb jednotlivých velryb pomocí satelitní telemetrie. Projekt sleduje zvířata v zálivu San Matías na severu, v zálivu San Jorge na jihu a v dalších vzdálenějších oblastech, aby výzkumníci lépe porozuměli jejich migračním trasám.

Díky tomuto projektu, který byl zahájen v roce 2014, vědci zjistili, že jakmile mláďata dorostou, matky je vedou hlouběji do zálivů. Proto tyto velryby nejsou zahrnuty do leteckého sčítání.

Rostoucí populace velryb vede k jejich rozšíření – což se týká zejména mláďat a matek – směrem k zálivům San Matías a San Jorge, objevují se ale až u pobřeží provincie Buenos Aires na severu. Toto rozšiřování oblasti výskytu vystavuje velryby rizikům spojeným s lidskou činností, jako jsou rybářské sítě a lodní šrouby. Vědci to zjistili na základě zranění velryb, které se nemohly vrátit do Antarktidy v době svého přirozeného migračního cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
před 20 hhodinami

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...