Velryby jižní byly na pokraji vyhynutí, teď v Patagonii ohromují turisty

Velryby jižní, kterým hrozilo vyhynutí, se teď v hojném počtu vyskytují u pobřeží argentinské Patagonie a svými akrobatickými kousky tam baví turisty. Poloostrov Valdés, náležející k patagonské provincii Chubut, je světově důležitý pro ochranu mořských savců a je domovem rostoucí populace kdysi ohrožených velryb a také rypoušů sloních a lachtanů.

„Viděl jsem velryby v Kanadě a Kalifornii, ale toto byl pravděpodobně největší počet velryb, jaký jsem kdy v životě viděl,“ řekl agentuře AP německý turista Tino Ventz, který nedávno navštívil poloostrov se svou přítelkyní.

Lovci velryby jižní v minulém století téměř vyhubili. Před zahájením rozsáhlého lovu se populace velryb odhadovala asi na sto tisíc kusů, následkem intenzivního lovu ale jejich počet klesl zhruba na šest set. Od té doby se populace velryb pomalu zotavuje a v současné době čítá kolem 4700 kusů pouze v oblasti poloostrova Valdés.

Sezona pozorování velryb v Argentině vrcholí mezi srpnem a zářím. Letos byly spatřeny více než dva tisíce velryb, ačkoli skutečný počet je podle podle vědců pravděpodobně vyšší.

Pozorování a ochrana

Čtyřiadvacetiletý Ventz a jeho partnerka se připojili k Argentince Andree Delfinové a jejím dětem na lodním výletě. Jižní vítr vyburcoval velryby k akrobatickým skokům, což zanechalo nezapomenutelný zážitek pro všechny svědky této podívané. Jiní turisté pozorovali velryby z břehu, jak je běžné v sousední Brazílii nebo Uruguayi.

Agustina Guidolínová si při pozorování z pláže splnila sen. Podle svých slov byla přítomna nesmírnosti hraničící s magií a divokou přírodou. Turisté se nacházeli v parku El Doradillo, což je chráněná přírodní oblast v Puerto Madryn, kde velryby po porodu tráví čas se svými mláďaty blízko pobřeží.

Kromě poloostrova Valdés a dalších míst v Patagonii se migrační trasa velryb táhne podél východního pobřeží Uruguaye a jihu Brazílie. Santiago Fernández, biolog z Argentinské národní rady pro vědecký a technický výzkum, se podílí na projektu, který od roku 1999 každý rok provádí dva až tři letecké průzkumy podél 640 kilometrů patagonského pobřeží. Letošní sčítání zaznamenalo 2100 velryb, z čehož 863 byly matky s mláďaty a zbytek tvořili osamělí jedinci.

„Podhodnocujeme počet velryb v této oblasti,“ řekl Fernández o sčítání a poznamenal, že jde pouze o přibližný odhad, protože velryby se při migraci pohybují sem a tam v rámci stejné oblasti. V roce 1999 bylo podél stejné trasy napočítáno asi pět set velryb, což znamená, že v současné době lze pozorovat tříprocentní roční nárůst.

Pozorování pomáhá s financemi i daty

Fernández dodal, že další projekt s názvem Following Whales, který vede několik národních a mezinárodních organizací, mapuje pohyb jednotlivých velryb pomocí satelitní telemetrie. Projekt sleduje zvířata v zálivu San Matías na severu, v zálivu San Jorge na jihu a v dalších vzdálenějších oblastech, aby výzkumníci lépe porozuměli jejich migračním trasám.

Díky tomuto projektu, který byl zahájen v roce 2014, vědci zjistili, že jakmile mláďata dorostou, matky je vedou hlouběji do zálivů. Proto tyto velryby nejsou zahrnuty do leteckého sčítání.

Rostoucí populace velryb vede k jejich rozšíření – což se týká zejména mláďat a matek – směrem k zálivům San Matías a San Jorge, objevují se ale až u pobřeží provincie Buenos Aires na severu. Toto rozšiřování oblasti výskytu vystavuje velryby rizikům spojeným s lidskou činností, jako jsou rybářské sítě a lodní šrouby. Vědci to zjistili na základě zranění velryb, které se nemohly vrátit do Antarktidy v době svého přirozeného migračního cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...