Velryby jižní byly na pokraji vyhynutí, teď v Patagonii ohromují turisty

Velryby jižní, kterým hrozilo vyhynutí, se teď v hojném počtu vyskytují u pobřeží argentinské Patagonie a svými akrobatickými kousky tam baví turisty. Poloostrov Valdés, náležející k patagonské provincii Chubut, je světově důležitý pro ochranu mořských savců a je domovem rostoucí populace kdysi ohrožených velryb a také rypoušů sloních a lachtanů.

„Viděl jsem velryby v Kanadě a Kalifornii, ale toto byl pravděpodobně největší počet velryb, jaký jsem kdy v životě viděl,“ řekl agentuře AP německý turista Tino Ventz, který nedávno navštívil poloostrov se svou přítelkyní.

Lovci velryby jižní v minulém století téměř vyhubili. Před zahájením rozsáhlého lovu se populace velryb odhadovala asi na sto tisíc kusů, následkem intenzivního lovu ale jejich počet klesl zhruba na šest set. Od té doby se populace velryb pomalu zotavuje a v současné době čítá kolem 4700 kusů pouze v oblasti poloostrova Valdés.

Sezona pozorování velryb v Argentině vrcholí mezi srpnem a zářím. Letos byly spatřeny více než dva tisíce velryb, ačkoli skutečný počet je podle podle vědců pravděpodobně vyšší.

Pozorování a ochrana

Čtyřiadvacetiletý Ventz a jeho partnerka se připojili k Argentince Andree Delfinové a jejím dětem na lodním výletě. Jižní vítr vyburcoval velryby k akrobatickým skokům, což zanechalo nezapomenutelný zážitek pro všechny svědky této podívané. Jiní turisté pozorovali velryby z břehu, jak je běžné v sousední Brazílii nebo Uruguayi.

Agustina Guidolínová si při pozorování z pláže splnila sen. Podle svých slov byla přítomna nesmírnosti hraničící s magií a divokou přírodou. Turisté se nacházeli v parku El Doradillo, což je chráněná přírodní oblast v Puerto Madryn, kde velryby po porodu tráví čas se svými mláďaty blízko pobřeží.

Kromě poloostrova Valdés a dalších míst v Patagonii se migrační trasa velryb táhne podél východního pobřeží Uruguaye a jihu Brazílie. Santiago Fernández, biolog z Argentinské národní rady pro vědecký a technický výzkum, se podílí na projektu, který od roku 1999 každý rok provádí dva až tři letecké průzkumy podél 640 kilometrů patagonského pobřeží. Letošní sčítání zaznamenalo 2100 velryb, z čehož 863 byly matky s mláďaty a zbytek tvořili osamělí jedinci.

„Podhodnocujeme počet velryb v této oblasti,“ řekl Fernández o sčítání a poznamenal, že jde pouze o přibližný odhad, protože velryby se při migraci pohybují sem a tam v rámci stejné oblasti. V roce 1999 bylo podél stejné trasy napočítáno asi pět set velryb, což znamená, že v současné době lze pozorovat tříprocentní roční nárůst.

Pozorování pomáhá s financemi i daty

Fernández dodal, že další projekt s názvem Following Whales, který vede několik národních a mezinárodních organizací, mapuje pohyb jednotlivých velryb pomocí satelitní telemetrie. Projekt sleduje zvířata v zálivu San Matías na severu, v zálivu San Jorge na jihu a v dalších vzdálenějších oblastech, aby výzkumníci lépe porozuměli jejich migračním trasám.

Díky tomuto projektu, který byl zahájen v roce 2014, vědci zjistili, že jakmile mláďata dorostou, matky je vedou hlouběji do zálivů. Proto tyto velryby nejsou zahrnuty do leteckého sčítání.

Rostoucí populace velryb vede k jejich rozšíření – což se týká zejména mláďat a matek – směrem k zálivům San Matías a San Jorge, objevují se ale až u pobřeží provincie Buenos Aires na severu. Toto rozšiřování oblasti výskytu vystavuje velryby rizikům spojeným s lidskou činností, jako jsou rybářské sítě a lodní šrouby. Vědci to zjistili na základě zranění velryb, které se nemohly vrátit do Antarktidy v době svého přirozeného migračního cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 23 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
včera v 13:17

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
včera v 10:49

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026
Načítání...