Velryby jižní byly na pokraji vyhynutí, teď v Patagonii ohromují turisty

Velryby jižní, kterým hrozilo vyhynutí, se teď v hojném počtu vyskytují u pobřeží argentinské Patagonie a svými akrobatickými kousky tam baví turisty. Poloostrov Valdés, náležející k patagonské provincii Chubut, je světově důležitý pro ochranu mořských savců a je domovem rostoucí populace kdysi ohrožených velryb a také rypoušů sloních a lachtanů.

„Viděl jsem velryby v Kanadě a Kalifornii, ale toto byl pravděpodobně největší počet velryb, jaký jsem kdy v životě viděl,“ řekl agentuře AP německý turista Tino Ventz, který nedávno navštívil poloostrov se svou přítelkyní.

Lovci velryby jižní v minulém století téměř vyhubili. Před zahájením rozsáhlého lovu se populace velryb odhadovala asi na sto tisíc kusů, následkem intenzivního lovu ale jejich počet klesl zhruba na šest set. Od té doby se populace velryb pomalu zotavuje a v současné době čítá kolem 4700 kusů pouze v oblasti poloostrova Valdés.

Sezona pozorování velryb v Argentině vrcholí mezi srpnem a zářím. Letos byly spatřeny více než dva tisíce velryb, ačkoli skutečný počet je podle podle vědců pravděpodobně vyšší.

Pozorování a ochrana

Čtyřiadvacetiletý Ventz a jeho partnerka se připojili k Argentince Andree Delfinové a jejím dětem na lodním výletě. Jižní vítr vyburcoval velryby k akrobatickým skokům, což zanechalo nezapomenutelný zážitek pro všechny svědky této podívané. Jiní turisté pozorovali velryby z břehu, jak je běžné v sousední Brazílii nebo Uruguayi.

Agustina Guidolínová si při pozorování z pláže splnila sen. Podle svých slov byla přítomna nesmírnosti hraničící s magií a divokou přírodou. Turisté se nacházeli v parku El Doradillo, což je chráněná přírodní oblast v Puerto Madryn, kde velryby po porodu tráví čas se svými mláďaty blízko pobřeží.

Kromě poloostrova Valdés a dalších míst v Patagonii se migrační trasa velryb táhne podél východního pobřeží Uruguaye a jihu Brazílie. Santiago Fernández, biolog z Argentinské národní rady pro vědecký a technický výzkum, se podílí na projektu, který od roku 1999 každý rok provádí dva až tři letecké průzkumy podél 640 kilometrů patagonského pobřeží. Letošní sčítání zaznamenalo 2100 velryb, z čehož 863 byly matky s mláďaty a zbytek tvořili osamělí jedinci.

„Podhodnocujeme počet velryb v této oblasti,“ řekl Fernández o sčítání a poznamenal, že jde pouze o přibližný odhad, protože velryby se při migraci pohybují sem a tam v rámci stejné oblasti. V roce 1999 bylo podél stejné trasy napočítáno asi pět set velryb, což znamená, že v současné době lze pozorovat tříprocentní roční nárůst.

Pozorování pomáhá s financemi i daty

Fernández dodal, že další projekt s názvem Following Whales, který vede několik národních a mezinárodních organizací, mapuje pohyb jednotlivých velryb pomocí satelitní telemetrie. Projekt sleduje zvířata v zálivu San Matías na severu, v zálivu San Jorge na jihu a v dalších vzdálenějších oblastech, aby výzkumníci lépe porozuměli jejich migračním trasám.

Díky tomuto projektu, který byl zahájen v roce 2014, vědci zjistili, že jakmile mláďata dorostou, matky je vedou hlouběji do zálivů. Proto tyto velryby nejsou zahrnuty do leteckého sčítání.

Rostoucí populace velryb vede k jejich rozšíření – což se týká zejména mláďat a matek – směrem k zálivům San Matías a San Jorge, objevují se ale až u pobřeží provincie Buenos Aires na severu. Toto rozšiřování oblasti výskytu vystavuje velryby rizikům spojeným s lidskou činností, jako jsou rybářské sítě a lodní šrouby. Vědci to zjistili na základě zranění velryb, které se nemohly vrátit do Antarktidy v době svého přirozeného migračního cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 5 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 7 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
04:40Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
před 22 hhodinami

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
včera v 14:30‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
včera v 10:48‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
včera v 08:00‌‌

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.