Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.

Parlament projednává i omezení počtu střelných zbraní, které může člověk vlastnit, na čtyři. Pro určité skupiny obyvatel by ovšem mohla platit volnější pravidla, až deset kusů by mohli mít například farmáři. Kabinet státu odhaduje, že ve zhruba 8,6milionovém Novém Jižním Walesu je mezi lidmi okolo 1,1 milionu střelných zbraní.

Australská legislativa v současnosti držení zbraní nijak nelimituje, pokud pro policii „lze zdůvodnit jejich držení“. Agentura Reuters s odvoláním na vysílací společnost ABC připomněla, že podle policejních statistik žije ve státě přes padesát lidí, kteří vlastní více než sto zbraní.

Zákaz symbolů, hesel a možnost zakázat demonstrace

Zákon by také zakázal zobrazování teroristických symbolů, zejména vlajky teroristické organizace Islámský stát (IS), která byla v autě jednoho ze střelců. Navrhovaná legislativa by úřadům umožnila zakázat demonstrace po dobu až tří měsíců po útoku a policii dala širší pravomoci k „odstraňování“ zahalení obličeje během protestů nebo shromáždění.

Vláda státu také zváží zpřísnění zákonů týkajících se nenávistných projevů. Slíbila zákaz hesla „globalizujte intifádu“, o kterém tvrdí, že podněcuje k násilí ve společnosti. Intifáda je označení pro palestinské povstání proti Izraeli v letech 1987 až 1993 a na počátku 21. století.

Policie podle soudních dokumentů tvrdí, že střelci na videu v telefonu sedí před vlajkou IS, čtou z Koránu a odsuzují sionisty. Oba podle agentury Reuters údajně trénovali střelbu v odlehlé oblasti Nového Jižního Walesu a dva dny před útokem se vydali na místo činu, aby si jej prohlédli. Před masovou střelbou také na dav lidí hodili tři podomácku vyrobené trubkové bomby a bombu schovanou v tenisovém míčku, které ale nevybuchly.

Své reformy o držení střelných zbraní a nenávistných projevech minulý týden představila i federální vláda. Slíbila, že zpřísní zákony upravující vlastnictví zbraní, zlepší legislativní možnosti stíhání osob propagujících nenávist a násilí, zjednoduší zamítání víz kvůli těmto činům či přezkoumá policejní a zpravodajské služby.

Při hromadné střelbě během židovské oslavy Chanuky na pláži Bondi v Sydney ze 14. prosince zahynulo patnáct lidí, desítky dalších byly zraněny. Po útoku vyzvala část tamní společnosti k přísnějším zákonům o zbraních a k zesílení úsilí proti antisemitismu.

V nemocnicích dále zůstává třináct lidí, čtyři z toho podle zdravotníků jsou přitom v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Jeden z údajných střelců byl zastřelen policií a vlastnil šest zbraní. Jeho 24letý syn byl podle policie obviněn z 59 trestných činů, včetně vraždy a terorismu.

Židovští představitelé v neděli vyzvali k ustavení královské komise – nejmocnější formy vládního vyšetřování v Austrálii – která by útok prošetřila. Opoziční lídryně Liberální strany Sussan Ley uvedla, že požádala premiéra Anthonyho Albaneseho o schůzku, aby mohli přezkoumat podmínky, za kterých by se královská komise zřídila.

Pokles podpory premiéra

Albanese čelí podle Reuters stále větší kritice ze strany opozice, podle níž jeho vláda nedělá dost pro to, aby zastavila růst antisemitismu. Během pietní akce v Bondi, které se v neděli zúčastnily desetitisíce lidí, byl před některými částmi publika „vypískán“.

Albaneseho kabinet uvedl, že antisemitismus důsledně odsuzuje a poukázal na legislativu přijatou v posledních dvou letech. Ta kriminalizuje nenávistné projevy a takzvaný doxxing (záměrné vyhledávání a zveřejňování soukromých nebo identifikačních informací o jednotlivci či organizaci bez jejich souhlasu, obvykle za účelem ponížení, zastrašení, obtěžování, pomsty nebo vyvíjení tlaku).

Canberra také letos vyhostila íránského velvyslance poté, co Teherán obvinila z řízení antisemitských útoků v Sydney a Melbourne.

„Viděli jste, že tvrdě zasahujeme proti nenávistným projevům. Viděli jste, že jsme kriminalizovali doxxing. Viděli jste, že máme velmi jasné protiteroristické zákony zakazující nacistické pozdravy a podobně,“ připomněla ministryně zahraničí Penny Wongová v pondělí pro ABC Radio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 2 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 4 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 5 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 5 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 10 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 12 hhodinami
Načítání...