Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.

Parlament projednává i omezení počtu střelných zbraní, které může člověk vlastnit, na čtyři. Pro určité skupiny obyvatel by ovšem mohla platit volnější pravidla, až deset kusů by mohli mít například farmáři. Kabinet státu odhaduje, že ve zhruba 8,6milionovém Novém Jižním Walesu je mezi lidmi okolo 1,1 milionu střelných zbraní.

Australská legislativa v současnosti držení zbraní nijak nelimituje, pokud pro policii „lze zdůvodnit jejich držení“. Agentura Reuters s odvoláním na vysílací společnost ABC připomněla, že podle policejních statistik žije ve státě přes padesát lidí, kteří vlastní více než sto zbraní.

Zákaz symbolů, hesel a možnost zakázat demonstrace

Zákon by také zakázal zobrazování teroristických symbolů, zejména vlajky teroristické organizace Islámský stát (IS), která byla v autě jednoho ze střelců. Navrhovaná legislativa by úřadům umožnila zakázat demonstrace po dobu až tří měsíců po útoku a policii dala širší pravomoci k „odstraňování“ zahalení obličeje během protestů nebo shromáždění.

Vláda státu také zváží zpřísnění zákonů týkajících se nenávistných projevů. Slíbila zákaz hesla „globalizujte intifádu“, o kterém tvrdí, že podněcuje k násilí ve společnosti. Intifáda je označení pro palestinské povstání proti Izraeli v letech 1987 až 1993 a na počátku 21. století.

Policie podle soudních dokumentů tvrdí, že střelci na videu v telefonu sedí před vlajkou IS, čtou z Koránu a odsuzují sionisty. Oba podle agentury Reuters údajně trénovali střelbu v odlehlé oblasti Nového Jižního Walesu a dva dny před útokem se vydali na místo činu, aby si jej prohlédli. Před masovou střelbou také na dav lidí hodili tři podomácku vyrobené trubkové bomby a bombu schovanou v tenisovém míčku, které ale nevybuchly.

Své reformy o držení střelných zbraní a nenávistných projevech minulý týden představila i federální vláda. Slíbila, že zpřísní zákony upravující vlastnictví zbraní, zlepší legislativní možnosti stíhání osob propagujících nenávist a násilí, zjednoduší zamítání víz kvůli těmto činům či přezkoumá policejní a zpravodajské služby.

Při hromadné střelbě během židovské oslavy Chanuky na pláži Bondi v Sydney ze 14. prosince zahynulo patnáct lidí, desítky dalších byly zraněny. Po útoku vyzvala část tamní společnosti k přísnějším zákonům o zbraních a k zesílení úsilí proti antisemitismu.

V nemocnicích dále zůstává třináct lidí, čtyři z toho podle zdravotníků jsou přitom v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Jeden z údajných střelců byl zastřelen policií a vlastnil šest zbraní. Jeho 24letý syn byl podle policie obviněn z 59 trestných činů, včetně vraždy a terorismu.

Židovští představitelé v neděli vyzvali k ustavení královské komise – nejmocnější formy vládního vyšetřování v Austrálii – která by útok prošetřila. Opoziční lídryně Liberální strany Sussan Ley uvedla, že požádala premiéra Anthonyho Albaneseho o schůzku, aby mohli přezkoumat podmínky, za kterých by se královská komise zřídila.

Pokles podpory premiéra

Albanese čelí podle Reuters stále větší kritice ze strany opozice, podle níž jeho vláda nedělá dost pro to, aby zastavila růst antisemitismu. Během pietní akce v Bondi, které se v neděli zúčastnily desetitisíce lidí, byl před některými částmi publika „vypískán“.

Albaneseho kabinet uvedl, že antisemitismus důsledně odsuzuje a poukázal na legislativu přijatou v posledních dvou letech. Ta kriminalizuje nenávistné projevy a takzvaný doxxing (záměrné vyhledávání a zveřejňování soukromých nebo identifikačních informací o jednotlivci či organizaci bez jejich souhlasu, obvykle za účelem ponížení, zastrašení, obtěžování, pomsty nebo vyvíjení tlaku).

Canberra také letos vyhostila íránského velvyslance poté, co Teherán obvinila z řízení antisemitských útoků v Sydney a Melbourne.

„Viděli jste, že tvrdě zasahujeme proti nenávistným projevům. Viděli jste, že jsme kriminalizovali doxxing. Viděli jste, že máme velmi jasné protiteroristické zákony zakazující nacistické pozdravy a podobně,“ připomněla ministryně zahraničí Penny Wongová v pondělí pro ABC Radio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 46 mminutami

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 52 mminutami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 8 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.