Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.

Parlament projednává i omezení počtu střelných zbraní, které může člověk vlastnit, na čtyři. Pro určité skupiny obyvatel by ovšem mohla platit volnější pravidla, až deset kusů by mohli mít například farmáři. Kabinet státu odhaduje, že ve zhruba 8,6milionovém Novém Jižním Walesu je mezi lidmi okolo 1,1 milionu střelných zbraní.

Australská legislativa v současnosti držení zbraní nijak nelimituje, pokud pro policii „lze zdůvodnit jejich držení“. Agentura Reuters s odvoláním na vysílací společnost ABC připomněla, že podle policejních statistik žije ve státě přes padesát lidí, kteří vlastní více než sto zbraní.

Zákaz symbolů, hesel a možnost zakázat demonstrace

Zákon by také zakázal zobrazování teroristických symbolů, zejména vlajky teroristické organizace Islámský stát (IS), která byla v autě jednoho ze střelců. Navrhovaná legislativa by úřadům umožnila zakázat demonstrace po dobu až tří měsíců po útoku a policii dala širší pravomoci k „odstraňování“ zahalení obličeje během protestů nebo shromáždění.

Vláda státu také zváží zpřísnění zákonů týkajících se nenávistných projevů. Slíbila zákaz hesla „globalizujte intifádu“, o kterém tvrdí, že podněcuje k násilí ve společnosti. Intifáda je označení pro palestinské povstání proti Izraeli v letech 1987 až 1993 a na počátku 21. století.

Policie podle soudních dokumentů tvrdí, že střelci na videu v telefonu sedí před vlajkou IS, čtou z Koránu a odsuzují sionisty. Oba podle agentury Reuters údajně trénovali střelbu v odlehlé oblasti Nového Jižního Walesu a dva dny před útokem se vydali na místo činu, aby si jej prohlédli. Před masovou střelbou také na dav lidí hodili tři podomácku vyrobené trubkové bomby a bombu schovanou v tenisovém míčku, které ale nevybuchly.

Své reformy o držení střelných zbraní a nenávistných projevech minulý týden představila i federální vláda. Slíbila, že zpřísní zákony upravující vlastnictví zbraní, zlepší legislativní možnosti stíhání osob propagujících nenávist a násilí, zjednoduší zamítání víz kvůli těmto činům či přezkoumá policejní a zpravodajské služby.

Při hromadné střelbě během židovské oslavy Chanuky na pláži Bondi v Sydney ze 14. prosince zahynulo patnáct lidí, desítky dalších byly zraněny. Po útoku vyzvala část tamní společnosti k přísnějším zákonům o zbraních a k zesílení úsilí proti antisemitismu.

V nemocnicích dále zůstává třináct lidí, čtyři z toho podle zdravotníků jsou přitom v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Jeden z údajných střelců byl zastřelen policií a vlastnil šest zbraní. Jeho 24letý syn byl podle policie obviněn z 59 trestných činů, včetně vraždy a terorismu.

Židovští představitelé v neděli vyzvali k ustavení královské komise – nejmocnější formy vládního vyšetřování v Austrálii – která by útok prošetřila. Opoziční lídryně Liberální strany Sussan Ley uvedla, že požádala premiéra Anthonyho Albaneseho o schůzku, aby mohli přezkoumat podmínky, za kterých by se královská komise zřídila.

Pokles podpory premiéra

Albanese čelí podle Reuters stále větší kritice ze strany opozice, podle níž jeho vláda nedělá dost pro to, aby zastavila růst antisemitismu. Během pietní akce v Bondi, které se v neděli zúčastnily desetitisíce lidí, byl před některými částmi publika „vypískán“.

Albaneseho kabinet uvedl, že antisemitismus důsledně odsuzuje a poukázal na legislativu přijatou v posledních dvou letech. Ta kriminalizuje nenávistné projevy a takzvaný doxxing (záměrné vyhledávání a zveřejňování soukromých nebo identifikačních informací o jednotlivci či organizaci bez jejich souhlasu, obvykle za účelem ponížení, zastrašení, obtěžování, pomsty nebo vyvíjení tlaku).

Canberra také letos vyhostila íránského velvyslance poté, co Teherán obvinila z řízení antisemitských útoků v Sydney a Melbourne.

„Viděli jste, že tvrdě zasahujeme proti nenávistným projevům. Viděli jste, že jsme kriminalizovali doxxing. Viděli jste, že máme velmi jasné protiteroristické zákony zakazující nacistické pozdravy a podobně,“ připomněla ministryně zahraničí Penny Wongová v pondělí pro ABC Radio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Pomoc přislíbila řada zemí včetně Česka. Tuzemský tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25AktualizovánoPrávě teď

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 28 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 5 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 5 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...