Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.

Parlament projednává i omezení počtu střelných zbraní, které může člověk vlastnit, na čtyři. Pro určité skupiny obyvatel by ovšem mohla platit volnější pravidla, až deset kusů by mohli mít například farmáři. Kabinet státu odhaduje, že ve zhruba 8,6milionovém Novém Jižním Walesu je mezi lidmi okolo 1,1 milionu střelných zbraní.

Australská legislativa v současnosti držení zbraní nijak nelimituje, pokud pro policii „lze zdůvodnit jejich držení“. Agentura Reuters s odvoláním na vysílací společnost ABC připomněla, že podle policejních statistik žije ve státě přes padesát lidí, kteří vlastní více než sto zbraní.

Zákaz symbolů, hesel a možnost zakázat demonstrace

Zákon by také zakázal zobrazování teroristických symbolů, zejména vlajky teroristické organizace Islámský stát (IS), která byla v autě jednoho ze střelců. Navrhovaná legislativa by úřadům umožnila zakázat demonstrace po dobu až tří měsíců po útoku a policii dala širší pravomoci k „odstraňování“ zahalení obličeje během protestů nebo shromáždění.

Vláda státu také zváží zpřísnění zákonů týkajících se nenávistných projevů. Slíbila zákaz hesla „globalizujte intifádu“, o kterém tvrdí, že podněcuje k násilí ve společnosti. Intifáda je označení pro palestinské povstání proti Izraeli v letech 1987 až 1993 a na počátku 21. století.

Policie podle soudních dokumentů tvrdí, že střelci na videu v telefonu sedí před vlajkou IS, čtou z Koránu a odsuzují sionisty. Oba podle agentury Reuters údajně trénovali střelbu v odlehlé oblasti Nového Jižního Walesu a dva dny před útokem se vydali na místo činu, aby si jej prohlédli. Před masovou střelbou také na dav lidí hodili tři podomácku vyrobené trubkové bomby a bombu schovanou v tenisovém míčku, které ale nevybuchly.

Své reformy o držení střelných zbraní a nenávistných projevech minulý týden představila i federální vláda. Slíbila, že zpřísní zákony upravující vlastnictví zbraní, zlepší legislativní možnosti stíhání osob propagujících nenávist a násilí, zjednoduší zamítání víz kvůli těmto činům či přezkoumá policejní a zpravodajské služby.

Při hromadné střelbě během židovské oslavy Chanuky na pláži Bondi v Sydney ze 14. prosince zahynulo patnáct lidí, desítky dalších byly zraněny. Po útoku vyzvala část tamní společnosti k přísnějším zákonům o zbraních a k zesílení úsilí proti antisemitismu.

V nemocnicích dále zůstává třináct lidí, čtyři z toho podle zdravotníků jsou přitom v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Jeden z údajných střelců byl zastřelen policií a vlastnil šest zbraní. Jeho 24letý syn byl podle policie obviněn z 59 trestných činů, včetně vraždy a terorismu.

Židovští představitelé v neděli vyzvali k ustavení královské komise – nejmocnější formy vládního vyšetřování v Austrálii – která by útok prošetřila. Opoziční lídryně Liberální strany Sussan Ley uvedla, že požádala premiéra Anthonyho Albaneseho o schůzku, aby mohli přezkoumat podmínky, za kterých by se královská komise zřídila.

Pokles podpory premiéra

Albanese čelí podle Reuters stále větší kritice ze strany opozice, podle níž jeho vláda nedělá dost pro to, aby zastavila růst antisemitismu. Během pietní akce v Bondi, které se v neděli zúčastnily desetitisíce lidí, byl před některými částmi publika „vypískán“.

Albaneseho kabinet uvedl, že antisemitismus důsledně odsuzuje a poukázal na legislativu přijatou v posledních dvou letech. Ta kriminalizuje nenávistné projevy a takzvaný doxxing (záměrné vyhledávání a zveřejňování soukromých nebo identifikačních informací o jednotlivci či organizaci bez jejich souhlasu, obvykle za účelem ponížení, zastrašení, obtěžování, pomsty nebo vyvíjení tlaku).

Canberra také letos vyhostila íránského velvyslance poté, co Teherán obvinila z řízení antisemitských útoků v Sydney a Melbourne.

„Viděli jste, že tvrdě zasahujeme proti nenávistným projevům. Viděli jste, že jsme kriminalizovali doxxing. Viděli jste, že máme velmi jasné protiteroristické zákony zakazující nacistické pozdravy a podobně,“ připomněla ministryně zahraničí Penny Wongová v pondělí pro ABC Radio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 1 hhodinou

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 1 hhodinou

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 1 hhodinou

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...