Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.

Vlajky na veřejných budovách vlály na půl žerdi, lidé uctili památku obětí i minutou ticha a zapalováním svíček v 18:47 tamního času (08:47 SEČ), kdy útok před týdnem začal. Tisíce lidí přišly přímo na Bondi Beach, kde vystoupili různí řečníci. Akce se uskutečnila za přísných opatření, na bezpečnost dohlíželo mnoho policistů z pevniny i z moře.

„Je nám to hluboce líto. A souhlasím s vámi a s pokorou uznávám, že největší povinností vlády je chránit občany, a my jsme to před týdnem neudělali,“ prohlásil na vzpomínkové akci na Bondi Beach předseda regionální vlády Nového Jižního Walesu Chris Minns. „Musíme tuto odpovědnost přijmout a udělat vše, co je v našich silách, aby se nic takového už neopakovalo,“ dodal.

Židovská obec kritizuje premiéra

Zatímco Minns se dočkal potlesku, na premiéra Anthonyho Albaneseho, který rovněž přijel na Bondi Beach, už při příchodu někteří pískali a křičeli „hanba“. Australská židovská obec kritizuje politika za to, že podle ní nedělal dost v boji proti antisemitismu, který podobně jako jinde ve světě vzrostl v souvislosti s válkou Izraele proti teroristům z Hamásu v Pásmu Gazy.

Konflikt začal v říjnu 2023 útokem Hamásu na židovský stát, jehož armáda pak zahájila rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od letošního 10. října v Gaze platí křehké příměří.

Premiér Albanese v neděli také oznámil, že zadal audit s cílem zjistit, zda policie a tajné služby mají odpovídající pravomoci, struktury a zda dobře sdílejí informace, aby zajišťovaly bezpečí Australanů. „Naše bezpečnostní složky musejí být v co nejlepší pozici, aby dokázaly reagovat,“ uvedl s odkazem na útok.

Na pláž Bondi Beach kromě Albaneseho přijela mimo jiné i generální guvernérka Sam Mostynová.

Policie mluví o inspiraci IS

Dva muži, podle australských úřadů otec se synem, na pláži Bondi Beach v Sydney minulou neděli zastřelili patnáct lidí a čtyři desítky dalších zranili. Ministerstvo zdravotnictví v neděli oznámilo, že třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Staršího z útočníků při přestřelce policie zabila, mladšího, který skončil se zraněními v nemocnici, obvinila z pěti desítek trestných činů, včetně patnácti vražd.

Policie uvedla, že se útočníci inspirovali ideologií teroristické organizace Islámský stát (IS). Čin vyšetřuje jako teroristický útok proti Židům.

Tragédie v Sydney byla nejhorším případem střelby v Austrálii od roku 1996. Tehdy v Port Arthuru v Tasmánii zabil 35 lidí psychicky nemocný muž. Ten střílel v kavárně, pak na ulici a nakonec unesl tři osoby, které později rovněž zabil.

Tento týden australská vláda slíbila, že zpřísní zákony upravující vlastnictví zbraní, zlepší legislativní možnosti stíhání osob propagujících nenávist a násilí či zjednoduší zamítání víz kvůli těmto činům. V pondělí má zasednout i parlament státu Nový Jižní Wales, aby projednal zpřísnění postihů za nenávistné projevy či omezil držení zbraní.

Protivládní protesty

Kromě pietních akcí se v neděli uskutečnilo v Sydney i shromáždění několika stovek lidí, kteří protestovali proti vládě a volali po přísnější migrační politice. Někteří přinesli i transparenty s nápisem „Islám je neslučitelný se Západem“ a přitom mávali izraelskými vlajkami.

Asi sto lidí v neděli protestovalo proti australské vládě v Melbourne. Účastníci akce, mezi nimiž byli také antiimigrační aktivisté, přinesli australské a izraelské vlajky a kritizovali též úřady, že lidi neochránily před útokem na Bondi Beach.

Premiér Albanese předem odsoudil nedělní jiná než pietní shromáždění a jejich organizátory obvinil, že chtějí rozdělit národ. „Takové akce by se dnes neměly konat a lidé by na ně neměli chodit,“ uvedl v neděli premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil zrušit summit s tamním vládcem Si Ťin-pchingem. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Peského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily útoky na Írán.
00:35Aktualizovánopřed 2 mminutami

Irácký Kurdistán kvůli útokům milic přestává vyvážet ropu

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné ropu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle a ropnou infrastrukturu.
před 1 hhodinou

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, uspěl expremiér Philippe

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, ve kterých občané rozhodují o starostech a zastupitelích ve zhruba 35 tisících městech a vesnicích. Ve městě Le Havre uspěl podle předběžných výsledků bývalý francouzský premiér Édouard Philippe, kterému tak vzrostly šance pro prezidentské volby plánované na rok 2027, uvedla agentura AFP. Volby jsou považovány za test síly krajní pravice a odolnosti mainstreamových stran. Druhé kolo se uskuteční 22. března.
před 3 hhodinami

Příznivci Orbána i Magyara vyšli do ulic Budapešti

Ulice Budapešti zaplnily davy lidí. Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar předtím vyzvali své stoupence, aby vyšli a tím předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně. Obou akcí se podle agentury AFP zúčastnily desítky tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Moldavsku je pohotovost kvůli kontaminaci Dněstru po ruském útoku na Ukrajinu

Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, oznámila podle agentury AFP a ruské služby BBC moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.
před 3 hhodinami

Přechod v Rafahu má být podle Izraele znovuotevřen ve středu

Hraniční přechod Rafah, nad kterým má kontrolu Izrael a který vede z Pásma Gazy do Egypta, bude znovuotevřen ve středu, oznámil úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT). Židovský stát přechod uzavřel, když spolu se Spojenými státy 28. února zaútočil na Írán a zažehl regionální válku. Přechod bude otevřen v obousměrném provozu, ale pouze pro pohyb lidí, uvedla agentura AFP.
před 4 hhodinami

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 8 hhodinami
Načítání...