Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.

Vlajky na veřejných budovách vlály na půl žerdi, lidé uctili památku obětí i minutou ticha a zapalováním svíček v 18:47 tamního času (08:47 SEČ), kdy útok před týdnem začal. Tisíce lidí přišly přímo na Bondi Beach, kde vystoupili různí řečníci. Akce se uskutečnila za přísných opatření, na bezpečnost dohlíželo mnoho policistů z pevniny i z moře.

„Je nám to hluboce líto. A souhlasím s vámi a s pokorou uznávám, že největší povinností vlády je chránit občany, a my jsme to před týdnem neudělali,“ prohlásil na vzpomínkové akci na Bondi Beach předseda regionální vlády Nového Jižního Walesu Chris Minns. „Musíme tuto odpovědnost přijmout a udělat vše, co je v našich silách, aby se nic takového už neopakovalo,“ dodal.

Židovská obec kritizuje premiéra

Zatímco Minns se dočkal potlesku, na premiéra Anthonyho Albaneseho, který rovněž přijel na Bondi Beach, už při příchodu někteří pískali a křičeli „hanba“. Australská židovská obec kritizuje politika za to, že podle ní nedělal dost v boji proti antisemitismu, který podobně jako jinde ve světě vzrostl v souvislosti s válkou Izraele proti teroristům z Hamásu v Pásmu Gazy.

Konflikt začal v říjnu 2023 útokem Hamásu na židovský stát, jehož armáda pak zahájila rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od letošního 10. října v Gaze platí křehké příměří.

Premiér Albanese v neděli také oznámil, že zadal audit s cílem zjistit, zda policie a tajné služby mají odpovídající pravomoci, struktury a zda dobře sdílejí informace, aby zajišťovaly bezpečí Australanů. „Naše bezpečnostní složky musejí být v co nejlepší pozici, aby dokázaly reagovat,“ uvedl s odkazem na útok.

Na pláž Bondi Beach kromě Albaneseho přijela mimo jiné i generální guvernérka Sam Mostynová.

Policie mluví o inspiraci IS

Dva muži, podle australských úřadů otec se synem, na pláži Bondi Beach v Sydney minulou neděli zastřelili patnáct lidí a čtyři desítky dalších zranili. Ministerstvo zdravotnictví v neděli oznámilo, že třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Staršího z útočníků při přestřelce policie zabila, mladšího, který skončil se zraněními v nemocnici, obvinila z pěti desítek trestných činů, včetně patnácti vražd.

Policie uvedla, že se útočníci inspirovali ideologií teroristické organizace Islámský stát (IS). Čin vyšetřuje jako teroristický útok proti Židům.

Tragédie v Sydney byla nejhorším případem střelby v Austrálii od roku 1996. Tehdy v Port Arthuru v Tasmánii zabil 35 lidí psychicky nemocný muž. Ten střílel v kavárně, pak na ulici a nakonec unesl tři osoby, které později rovněž zabil.

Tento týden australská vláda slíbila, že zpřísní zákony upravující vlastnictví zbraní, zlepší legislativní možnosti stíhání osob propagujících nenávist a násilí či zjednoduší zamítání víz kvůli těmto činům. V pondělí má zasednout i parlament státu Nový Jižní Wales, aby projednal zpřísnění postihů za nenávistné projevy či omezil držení zbraní.

Protivládní protesty

Kromě pietních akcí se v neděli uskutečnilo v Sydney i shromáždění několika stovek lidí, kteří protestovali proti vládě a volali po přísnější migrační politice. Někteří přinesli i transparenty s nápisem „Islám je neslučitelný se Západem“ a přitom mávali izraelskými vlajkami.

Asi sto lidí v neděli protestovalo proti australské vládě v Melbourne. Účastníci akce, mezi nimiž byli také antiimigrační aktivisté, přinesli australské a izraelské vlajky a kritizovali též úřady, že lidi neochránily před útokem na Bondi Beach.

Premiér Albanese předem odsoudil nedělní jiná než pietní shromáždění a jejich organizátory obvinil, že chtějí rozdělit národ. „Takové akce by se dnes neměly konat a lidé by na ně neměli chodit,“ uvedl v neděli premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 13 mminutami

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných při údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin.
před 1 hhodinou

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 2 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...