Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
„Dělat překotné kroky by teď nedávalo smysl,“ zdůvodnil Nacher, proč se zatím neplánuje snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Vláda podle něj ceny a marže monitoruje, je prý potřeba počkat na vývoj. Situaci z roku 2022, kdy se ke snížení po útoku Ruska na Ukrajinu a zdražení ropy přistoupilo, považuje za nesrovnatelnou. „Ceny jsou jinde, tehdy byly vyšší než v okolních zemích. Tehdy byla rekordní inflace, teď je rekordně nízká,“ uvedl v debatě, kterou vedl Lukáš Dolanský.
Skopeček si ale myslí, že se na svět „řítí energetická krize“, což koalice podceňuje. Přestože na světových trzích ceny kolísají, v Česku jsou podle něj dopady viditelné každý den, když řidiči přijedou na čerpací stanice. „Vláda v tomto spí, je to trestuhodné,“ zkritizoval pouhé analyzování situace jako nedostatečné. Kroky je podle něj vzhledem k délce projednávání ve sněmovně nutné činit ihned. ODS proto navrhuje dočasné snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, informoval již v týdnu.
Podle místopředsedkyně Pirátů Richterové se vláda chystat má, nárůst cen se podle ní může projevit i u potravin. „Chceme, aby se jednalo o snížení DPH na potraviny a další základní potřeby, třeba hygienické potřeby, na šest procent. Myslíme si, že vláda má mít připravený rychlý krizový bonus pro všechny občany, který by se aktivoval, až když bude nárůst setrvalý,“ prohlásila. Jasný postup pro případ eskalace krize by podle ní měl být připravený v příštích třech týdnech. Také sdělila, že Piráti komunikovali s potravinovým ombudsmanem zřízeným SPD. Myslí si, že spolupráce fungovat bude, jen žádají rychlejší postupy.
„Eskalace konfliktu a jeho prodlužování může mít negativní dopad nejen na ceny pohonných hmot, ale také zemědělských hnojiv a plynu. Jsme na konci zimy, kdy bychom měli plnit plynové zásobníky a připravovat se na další zimu,“ vyjádřil se Vlček, který stejně jako Skopeček hovořil o podceňování situace. Vláda podle něj před volbami slibovala řešení cen energií, ale jen se ukázalo, že opět lhala, tvrdí. Současné dění vnímá jako cyklicky se opakující vzorec, což podle něj vyžaduje systematické řešení budoucnosti české energetiky.
Místopředseda vládní SPD Fiala odmítl, že by vláda „spala“. „Sledujeme to a také jste v prvních dnech viděli, že ministryně financí Alena Schillerová (ANO) preventivně zahájila sledování marží,“ namítl. „Ropa může být v budoucnu tak drahá, že lidé přestanou jezdit. Pak je na řadě možnost snížení spotřební daně,“ nevyloučil tento krok, ke kterému podle něj hodlá koalice sáhnout, pokud „nebude ropa“ nebo situace bude „neúnosná“. O snižování spotřební daně podle Fialy bude v pondělí jednat koalice, debatu pak čeká v budoucnu i na plénu Poslanecké sněmovny.
Také Barták ministryni financí Schillerovou hájil. Myslí si, že má situaci pod kontrolou. „Je potřeba chvilku počkat, skutečně to kolísá,“ upozornil. Vládní i opoziční poslanci podle něj na řešení zdražování spolupracují a o tématu se spolu baví.
Cena nafty na českých čerpacích stanicích za dva týdny konfliktu na Blízkém východě vzrostla o víc než osm korun na litr, benzin zdražil v průměru o čtyři koruny.
Ruská ropa
Spojené státy v kontextu krize v Perském zálivu dočasně povolily nakupovat ruskou ropu. Nacher to ve vysílání zhodnotil jako dobrou zprávu pro spotřebitele, Skopeček však upozornil, že Moskva tímto získá další zdroje na financování své války na Ukrajině, ač „rozkolísané situaci“ prý rozumí.
Stejného názoru je Richterová. Situace v Íránu „nahrává (ruskému vládci) Vladimiru Putinovi“ i podle Vlčka, podle něhož je ruská ropa tou nejdražší, kterou lze nakupovat.
Fiala se domnívá, že jde o dobré oznámení českým občanům, ale válka na Blízkém východě by podle něj měla skončit, aby bylo možné ropu hledat ještě na jiných místech. Barták tvrdí, že není jasné, jestli se taková ropa vůbec do Česka dostane, vzhledem k deklarovanému časovému omezení.
Zadluženost Česka
Politici debatovali také o rozpočtu a státním dluhu. Česko má podle Bartáka obrovské mandatorní výdaje, které musí stát uhradit. „Pokud neuděláme změnu v mandatorních výdajích, tak se asi nedostaneme dolů. Pokud je máte, tak je projídáte do budoucna,“ míní.
Z návrhu rozpočtu, jak ho předložila vláda Andreje Babiše (ANO), je Vlček zklamaný. Souhlasí s Bartákem, že největším problémem jsou mandatorní výdaje. „Ale od vlády nevidíme ani náznakem, jakým způsobem chce velký poměr mandatorních výdajů řešit,“ podotkl.
Starostové podle Vlčka navrhují, aby se otázka rozpočtové odpovědnosti zakotvila do ústavy a aby se hledal obecný společenský konsenzus, jakým způsobem objem mandatorních výdajů snížit.
Moderátor pořadu Dolanský během debaty zmínil, že například SPD v předvolebním programu uvádí, že prosadí pravidlo, aby v období ekonomického růstu byly rozpočty vyrovnané. „Ano, budeme to chtít, musíme ale začít tím, abychom se zbavili deficitů a neustále rychle rostoucího každoročního schodku. Ten problém je v tom, že výdaje státu jsou vyšší než rozpočet, a to je ten největší problém. Musíme udělat to, abychom zbytné výdaje ořezali,“ poznamenal místopředseda SPD Fiala. Dodal, že za předchozí vlády Petra Fialy (ODS) se zvýšil nominální dluh o 1,2 bilionu korun.
„Za dvě hodiny tohoto pořadu naroste státní dluh o šedesát milionů korun. Prostě není možné, abyste říkali, že snižujete daně, necháváte mandatorní výdaje a myslíte si, že budete mít přebytek, tak to nefunguje,“ reagoval Vlček.
Podle Richterové se všichni politici snaží o to, aby se země rozvíjela. „V tom se docela shodneme, akorát priority, co má táto vláda, jsou špatně,“ uvedla. V této souvislosti upozornila, že jsou důležité priority jako nedostupné bydlení nebo obrana. „Zajištění bezpečnosti je opět něco, kde jste škrtli 21 miliard korun, a já na tom chci ukázat, že problém, který s rozpočtem mám, není v tom čísle dluhu, ale zejména ve špatných prioritách,“ prohlásila poslankyně.
„To je váš rozpočet, vaše výdaje. My jsme to jen upravili, aby to bylo pravdivé,“ reagoval Fiala. „To není pravda,“ odvětila Richterová.
Skopeček míní, že jde o rozpočet ministryně financí Schillerové. „Měli jste měsíce na to, abyste ho přepracovali. Slibovali jste před volbami, že máte připravený vlastní a geniálnější (rozpočet), neměli jste nic, přišli jste do vlády rozpočtově nepřipraveni,“ prohlásil.
Dluhy podle něj znamenají selhání politické reprezentace. Zatím si podle něj politici dělají z rozpočtu kasičku do předvolební kampaně, v rámci které si voliče kupují. „Chceme dělat pravý opak, chceme se vrátit a vysvětlovat lidem, že dluhy fakt nepomáhají vůbec nikomu,“ doplnil Skopeček.
Nacher si stojí za tím, že rozpočet nenáleží současné vládě. „Je to přepracovaný rozpočet. Souhlasím s tím, co řekl kolega Skopeček závěrem, to tak je. Na druhou stranu je krásně vidět, že když je nějaká strana v koalici, tak se chová jinak, než když je potom v opozici,“ řekl.
Zároveň přiznal, že není šťastný z toho, že státní dluh začíná trojkou. „Čeho si cením na ministryni financí, že je to poctivý, férový a realistický rozpočet,“ dodal Nacher.
Úpravy daňového mixu
V souvislosti s příjmy státního rozpočtu politici vzpomněli superhrubou mzdu, kterou k roku 2021 ANO spolu s ODS a podporou SPD zrušily. Nacher řekl, že by se k ní nevracel. „Je lepší, že peníze zůstávají v peněženkách lidí,“ vysvětlil navzdory deficitu. Myslí si, že daňová zátěž se má přesouvat na spotřebu. Slíbil snížení korporátní daně.
Za zrušením superhrubé mzdy si stojí i Skopeček, avšak přijal kritiku, že se jednalo o proinflační opatření. Vysoké zdanění práce v Česku je podle něj velkým problémem. Měl by se řešit i odliv dividend do zahraničí, míní. „Nám se nedaří přesvědčit zahraniční firmy, které tady dobře vydělávají, aby větší část vydělaných peněz tady investovaly. Rychlejší odpisy jsou lepší lék, jak české ekonomice pomoci. Vedle nich bychom měli přijít i s pobídkami, abychom z českých střadatelů udělali investory,“ zmínil.
Richterová zdůraznila, že zrušení superhrubé mzdy znamenalo „roztočení kol inflace“ a především úbytek asi 110 miliard korun pro rozpočet každý rok, aniž by se něčím kompenzovaly. „Potíž je, že to nepomohlo všem stejně. Pomohlo to lidem bohatším a u chudších je zatížení zdaněním práce obrovské,“ řekla, s čímž Skopeček nesouhlasil. Investorům by podle ní pomohlo dostupné bydlení. „Jinak se lidé nemohou stěhovat za prací,“ tvrdí Richterová.
Podle Vlčka zrušení superhrubé mzdy přišlo v nevhodný okamžik, ekonomice navíc tolik nepomohlo. Myslí si, že nyní je nutná komplexní debata o daňovém mixu, aby byl stát ufinancovatelný. „Česká republika potřebuje intenzivní debatu o daňové reformě,“ prohlásil. Česko ale považuje za atraktivní pro zahraniční investory.
Fiala by rychlejší odpisy, zmíněné Skopečkem, uvítal. „Odpisy znamenají investice a investice znamenají ekonomický rozvoj a příjmy v HDP. Já jsem pro, je to ideální věc,“ komentoval. Atraktivitu země pro zahraniční investory ale relativizoval. „Že bychom měli přehršel investorů, kteří by do České republiky chtěli jít, tak to ne. Nemáme je proto, že jsme měli jednu z nejvyšších cen energií v Evropě na přepočtenou kupní sílu,“ zkritizoval. Podle něj se raději stěhují do Asie nebo do USA, kde mají energie výhodnější.
Podle Bartáka lidé z Česka odcházeli právě kvůli daňovému mixu. „Byl pro ně nepříjemný, proto zvolili jinou zemi, kde se k nim vlády chovají vstřícněji. Není to o pobídkách, že by jim strkaly peníze, ale máte přehlednější prostředí,“ řekl a Nacher se přidal s kritikou přílišné byrokracie. Barták také doplnil, že Češi jsou v investování konzervativní.
