Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.

Ministerstvo zlepšilo i odhad loňského růstu HDP na 2,5 procenta, proti listopadové predikci je o 0,1 procentního bodu vyšší. Letošní hospodářský růst by podle ministerstva měly táhnout stejně jako loni spotřeba domácností a spotřeba vládních institucí, připojí se k nim ale investice, které vzrostou o 3,1 procenta po letošním růstu o 0,9 procenta. Novou predikci resort zveřejnil jako součást materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy.

Ke zvýšení odhadu hospodářského růstu podle ministerstva přispěl vyšší růst platů, silnější veřejné investice do infrastruktury či zlevnění dovážených energetických komodit. Projevuje se také zahraniční vývoj, mimo jiné se očekává, že české ekonomice pomůže i stimulační balíček německé vlády.

Inflace by měla příští rok zpomalit z 2,5 procenta na 2,1 procenta. K jejímu zvolnění podle ministerstva významně přispěje přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na státní rozpočet.

Ministerstvo předpokládá, že nezaměstnanost v mezinárodně porovnatelné metodice zůstane letos na loňské úrovni 2,8 procenta. Pokles počtu pracovníků v průmyslu by měla kompenzovat vysoká poptávka po pracovní síle ve stavebnictví a službách. Situace na trhu práce tak zůstane napjatá, což bude podporovat rychlý růst platů a mezd. Jejich objem by se měl zvýšit o 6,3 procenta po loňském růstu o 7,3 procenta.

Resort letos čeká zvýšení inkasa většiny daní

Ministerstvo letos také očekává zvýšení inkasa většiny daňových titulů, vyplývá z podkladů. Odhad daňových příjmů bude sloužit pro sestavení rozpočtu na letošní rok, který by vláda měla projednat příští týden.

V současnosti Česko funguje v daňovém provizoriu, protože kabinet ANO, SPD a Motoristů odmítl návrh rozpočtu předchozí vlády Petra Fialy (ODS), který počítal se schodkem 286 miliard korun, a chce sestavit vlastní.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve sdělila, že v odmítnutém návrhu chyběly některé výdajové položky a že bude obtížné udržet schodek letošního rozpočtu pod třemi sty miliardami korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 290,7 miliardy korun.

Ve srovnání se srpnovou predikcí se zvýšil odhad výběru všech hlavních daní

Predikce letos očekává inkaso daně z příjmu fyzických osob 312,8 miliardy korun, meziročně o 7,8 procenta víc. Ve srovnání se srpnovou predikcí, která byla podkladem pro návrh rozpočtu Fialovy vlády, počítá aktuální materiál s příjmy vyššími o 5,2 miliardy korun.

Na dani z příjmu právnických osob by měl stát vybrat 363,8 miliardy korun. Meziročně by inkaso mělo klesnout o 7,4 miliardy korun, protože po třech letech skončila windfall tax, kterou stát uvalil na energetické a petrochemické firmy a velké banky. Ve srovnání s předchozí predikcí se očekávané letošní daňové příjmy od firem zvýšily o čtyři miliardy korun.

Daň z přidané hodnoty (DPH) by měla vynést 651,7 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. V porovnání s předchozí predikcí je očekávané inkaso o miliardu korun vyšší. Spotřební daň z minerálních olejů by měla státu vynést 95,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta víc. O 3,4 procenta by se měl zvýšit výběr spotřební daně z tabákových výrobků a měl by dosáhnout 61,1 miliardy korun. Inkaso ostatních spotřebních daní by mělo stagnovat na 22,5 miliardy korun.

Výběr pojistného na sociální pojištění by se měl příští rok zvýšit o 7,6 procenta na 867,7 miliardy korun. Ve srovnání se srpnovou predikcí je odhad příjmů vyšší o 3,4 miliardy korun. Na zdravotním pojištění by měl stát vybrat 393,5 miliardy korun, což je meziročně o 6,3 procenta víc a proti srpnové predikci to představuje zvýšení příjmů o 5,1 miliardy korun.

Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky

Aktualizaci svého podzimního výhledu v pondělí zveřejnil také Mezinárodní měnový fond, který zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky o 0,2 procentního bodu na 3,3 procenta.

Negativní vliv změn v obchodní politice kompenzuje prudký růst investic do technologického sektoru, zejména v Severní Americe a v Asii. Měnový fond v této souvislosti zmiňuje hlavně umělou inteligenci.

Odhad růstu na příští rok ponechal fond beze změn a dál počítá s růstem HDP o 3,2 procenta. Aktualizace podzimního výhledu se věnuje pouze největším ekonomikám, výhled pro Česko neobsahuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 8 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 10 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 20 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánovčera v 01:53

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
19. 3. 2026
Načítání...