Sociální pojištění

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit vyšší odvody z dohod o provedení práce, které měli lidé platit od nového roku. Nyní platí pravidlo, že jeden člověk může mít víc dohod o provedení práce. Pokud je každá z nich do deseti tisíc, platí se z ní pouze daň, už ne ale zdravotní a sociální pojištění. Nově se výdělky ze všech dohod měly sčítat a při překročení určitého limitu i z nich platit odvody. Vláda tak chtěla zabránit takzvanému řetězení, kdy jeden člověk má několik dohod o provedení práce a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. První data ale ukazují, že takových je naprosté minimum.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Huť Liberty Ostrava plánuje, že zcela odstaví svou koksovnu, která je od prosince v takzvaném teplém útlumu, kdy se udržuje teplo podstatně nižší než při běžném provozu. Vedení firmy v pátek sdělilo odborářům, že je připravené to udělat. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že firma za březen nezaplatila za zaměstnance dvě třetiny sociálního a celé zdravotní pojištění. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že Česká správa sociálního zabezpečení nedoplatky na odvodech vyčíslila a firmu vyzvala, aby do osmi dnů částku vyrovnala. Podle výsledku pak přijme další kroky.

Pracujícím důchodcům by se v rámci chystané penzijní reformy měly snížit sociální odvody. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od toho slibuje, že tak zvýší motivaci seniorů k práci i v důchodovém věku. Opozici se změna příliš nelíbí. Chtěla by zachovat současný model s výraznějším trvalým zvyšováním penze za výdělečnou činnost. Podle ministerstva je to ale méně výhodné a navíc složitější. V Česku si přivydělává zhruba půl milionu seniorů, chystané změny by se měly dotknout více než poloviny z nich.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Ministři také po několika odkladech schválili návrh nového zákona o lobbingu. Kabinet měl předpis poprvé na programu koncem ledna, ale proti předloze ministerstva spravedlnosti vyjádřili určité výhrady Piráti. Vláda podpořila i úlevu u záloh na sociální pojištění pro nové podnikatele a schválila například zahájení projektu pro zahraniční investici v Dolní Lutyni. Na Karvinsku by proto mohla vyrůst továrna na výrobu baterií do elektromobilů.

Koaliční lídři v úterý na pravidelném zasedání takzvané K5 probírali opatření na pomoc zemědělcům. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) navrhuje například slevu na sociální pojištění či zrušení zdanění dotací. K tomu jsou však skeptičtí zejména Piráti. Podle nich osvobození zemědělských dotací od daní povede k posílení velkých firem na úkor malých.

Začínající podnikatelé by v prvních měsících nemuseli platit zálohy na sociální pojistné. Počítá s tím koaliční návrh, který má živnostníkům při startu ulevit od vysokých nákladů. Úplně se ale odvodu nevyhnou, doplatit ho budou muset zpětně. Podle části opozice se tak o žádnou pomoc nejedná.

Česko čekají další změny v důchodech, ve středu to avizoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Většina lidí, které oslovila společnost Kantar ve výzkumu pro Českou televizi, by to uvítala. Jednasedmdesát procent respondentů bylo přesvědčených o tom, že určitá forma důchodové reformy potřeba je. Častěji si to myslí muži ve středním věku mezi 30 a 59 lety, dále pak lidé s vysokoškolským vzděláním. V tom, jakým směrem by reforma měla jít, se ovšem názory rozcházejí.

Pokuta od revizora nebo nezaplacené sociální pojištění bývají často závazky, na které dlužník zapomněl. Dohledat částky ale může být složité. Lidé mají možnost využít celé řady evidencí, díky kterým zjistí, kolik například dluží dohromady.

Důchodové reformě, kterou představila nynější vláda, hrozí, že ji ta příští smete, pokud v ní budou nynější opoziční strany. Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) i bývalá ministryně práce a sociálních věcí z mimoparlamentní ČSSD Jana Maláčová ujistily, že pokud k tomu budou mít v budoucnu co říct, pokusí se chystaná opatření zrušit. Zároveň shodně tvrdí, že změny představené nynějším ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nejsou reformou, nýbrž jen souborem parametrických změn. Jurečka, Šafránková a Maláčová diskutovali o důchodové reformě a konsolidačním balíčku vlády v Otázkách Václava Moravce.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Jsme svědky amaterizace, ztrácíme talenty, na umění vyděláváme jinou prací. To všechno zaznívá v průzkumech, které nedávno mapovaly situaci umělců na výtvarné a literární scéně. Mají sloužit jako podklad k přípravě takzvaného statusu umělce, který by měl definovat jejich roli například v sociálním systému a vůbec rozeznat jejich existenci. Česko se k jeho zavedení zavázalo Evropské unii, zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Podle ministerstva kultury mají různé skupiny různá očekávání.

Opozice si myslí, že by měl kabinet Petra Fialy (ODS) znovu předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru. Důvodem je programové prohlášení vlády, které počátkem roku prošlo změnami. Původní dokument vznikal ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Podle premiéra změny reagují právě na aktuální dění. Programové prohlášení letos zavazuje vládu například k prosazení důchodové reformy nebo úpravě státní energetické koncepce.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Vládní koalice začíná ustupovat od svého programového slibu snížit v tomto volebním období sociální pojištění zaměstnavatelů o dva procentní body. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky, zjistila ČT. Klíčoví ministři říkají, že v době stamiliardových rozpočtových deficitů si kabinet nemůže snížení povinného pojistného dovolit. Pokles o dva procentní body by znamenal roční rozpočtový výpadek víc než čtyřicet miliard korun.

Zdravotničtí záchranáři budou moci jít dříve do důchodu. Schválila to vláda na svém středečním jednání, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Neprošel však obecný návrh na zkrácení doby důchodového pojištění pro získání starobní penze z 35 na 25 let. Vláda jej začlení až do širšího balíčku úprav penzí, který chystá na polovinu příštího roku.

Ke zjednodušení administrativy žádá Hospodářská komora, aby vzniklo jednotné inkasní místo. Jeho prostřednictvím by se platily jak daně, tak i zdravotní a sociální pojištění. Podle viceprezidenta komory Tomáše Prouzy by to ušetřilo zaměstnavatelům čas i peníze. Prezident komory Vladimír Dlouhý míní, že by ušetřil i stát a uvolnila by se i část personálních kapacit na úřadech.

Paušální daň vstupuje do druhého roku svého fungování a pro nové zájemce zbývá čas do pondělí, pokud se k ní chtějí v letošním roce přihlásit. Podnikatelé, kteří už režim využívají, znovu oznámení podávat nemusejí. Je jich zhruba 66 tisíc. Pro rok 2022 se měsíční platba zvýšila o zhruba pět set korun za měsíc, a to s ohledem na růst záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Předsedové stran vznikající vlády koalicí SPOLU a PirátiSTAN v úterý večer prohlásili, že se dohodli na obrysech koaliční smlouvy a programového prohlášení. Uskupení chce usilovat o snížení schodku veřejného rozpočtu na tři procenta HDP, zvýšení slevy na poplatníka či snížení sociálního pojištění. V pořadu Události, komentáře ve středu o návrhu programového prohlášení a rozdělení ministerstev diskutovali předsedové poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.

Budoucí vládní koalice se zavázala snížit schodek veřejných financí na tři procenta HDP. Chce zvýšit slevu na poplatníka či snížit sociální pojištění. Vyplývá to z programového prohlášení, které má ČT k dispozici. Uskupení také plánují dostát závazku dvou procent HDP pro armádu a tuto hranici legislativně zakotvit. Program dohodnutý vyjednavači nyní čeká na schválení uvnitř jednotlivých stran.

Městský soud v Praze minulý týden rozhodl, že krátkodobý pronájem přes platformy typu Airbnb spadá pod ubytovací služby a měl by se danit jako podnikatelská činnost. Informují o tom Hospodářské noviny (HN) a upozorňují, že tento krok může výrazně ovlivnit majitele tisíců bytů, kteří v nich poskytují ubytování skrze platformu Airbnb a Booking.com. Finanční správa ČR verdikt soudu uvítala.

Pondělím skončil termín, do kdy mohli drobní podnikatelé oznámit finančnímu úřadu, že budou letos využívat nově zavedenou paušální daň. Do pondělního rána se přihlásilo 37 a půl tisíce podnikatelů. Daň je určená pro živnostníky s ročními příjmy do milionu korun. Zahrnuje odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Přes datovou schránku nebo s elektronickým podpisem můžou podnikatelé žádost odeslat ještě do půlnoci.

Kvůli rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów Česko osloví Evropskou komisi, podání podnětu v pondělí schválila vláda. Opačně se postavila k návrhu na legalizaci eutanazie. Za přísných podmínek ji chtěla uzákonit skupina poslanců z klubů ANO a Pirátů. Odmítavý nebo přinejlepším neutrální je i postoj vlády k dalším návrhům, které na svém pondělním jednání posuzovala a nevzešly od některého z ministrů. Negativní stanovisko zaujala například k návrhům na dodatečný příspěvek pro kraje nebo na zrušení soudních exekutorů.

Jen den poté, co poslanci zrychleně schválili balík zákonů, od kterých si vláda slibuje zmírnění dopadů koronavirové krize, učinili totéž i senátoři. Pět předpisů, které k nim přišly, prošlo beze změn. Po podpisu prezidenta tedy již začnou platit. Jde o pozastavení elektronické evidence tržeb, rozšíření ošetřovného, odpuštění části záloh na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ a změny termínů zkoušek na středních školách.