Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.
Růst příjmů domácností je pozitivnější, než jsme čekali, řekl Stanjura. Podle Schillerové není důvod k oslavě
Události, komentáře: Alena Schillerová a Zbyněk Stanjura o stavu ekonomiky (zdroj: ČT24)
„My jsme říkali, že rok 2024 bude bodem obratu v tom směru, že porostou reálné příjmy domácností. Zpráva za první kvartál je pozitivnější, než jsme čekali. Neježe rostla průměrná mzda o 4,8 procenta, ale i medián, což je ten prostředek příjmů, o 5,5 procenta nahoru. Taky se mezi lednem a dubnem zlepšily odhady růstu české ekonomiky, nejen ministerstva financí, ale i domácích a zahraničních institucí,“ uvedl Stanjura. Dodal, že odhad je nárůst o 1,5 procenta a bude tažen spotřebou domácností.
Schillerová nevidí situaci tak pozitivně. „Já bych nechtěla být kazitelem oslav, které slyším. Jestliže nám po více než dvou letech, kdy klesaly reálné mzdy nejvíce ze zemí OECD, teď stouply o 4,8 procenta, tak to skutečně není žádný důvod k oslavě,“ poznamenala. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální stav, a naopak to, že klesaly, normální nebylo. „To, že porostou reálné mzdy, ten propad je ale pořád velký, je normální. Stejně jako je normální, že má růst HDP. Tak jako jsou věci přitahovány k Zemi gravitační silou, tak je normální, že v čase roste HDP a reálné mzdy,“ dodala.
Z toho, že ekonomika poroste, by měla mít podle Stanjury radost i opozice. „Já jsem velmi skeptický k tomu, že by růst HDP byl zásluhou kterékoliv vlády. To dělají oni (ANO), že jakákoliv pozitivní zpráva byla zásluhou vlády Andreje Babiše a za jakoukoliv negativní mohl někdo jiný. Ono to tak není. My musíme spoléhat na podnikatelského ducha, na to, jak ti, kteří platí daně, jsou šikovní. Když se bude dařit jim, tak se bude dařit i státním financím,“ upozornil.
Schillerová je ale přesvědčena o tom, že lidé neutrácejí tolik, kolik by utrácet mohli. „Obezřetnost je tam evidentní, to říkají i statistici,“ uvedla. Ptala se také na to, jak je možné, že Polsko roste o deset procent, což ale Stanjura odmítl. „Podle prognóz Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu, OECD poroste eurozóna o 0,5 procenta a Česká republika o 1,5. To je třikrát rychleji než eurozóna, to jsou fakta,“ řekl. „To aspoň potvrzuje, že euro nikoho nezachrání,“ dodala Schillerová.
Saldo státního rozpočtu
Schodek státního rozpočtu za leden až květen činí 210,4 miliardy korun. Stanjura uvedl, že je to hodně. „Je to ale méně, než to bylo v předchozích letech. Když se loni říkalo, že je to čtvrtý nejhorší výsledek státního rozpočtu, tak letos bude pátý nejhorší a příští rok šestý nejhorší. Je iluze, že když máte mandatorní výdaje schválené zákony, že jste během dvou let schopni být ze 420 miliard deficitu na nule. Kdo to tvrdí, není politický realista,“ upozornil. Důležité podle něj je, jaký bude dluh v procentech vůči HDP, a letos má být 2,3 procenta. „To číslo se výrazně zlepšuje,“ dodal.
Schillerová upozornila, že po květnu je schodek třetí nejhorší. „My jsme ale nikdy neříkali, že za čtyři nebo pět let byste měli být na nule, to je nereálné. My jsme na rozdíl od vás nemluvili o tom, že ušetříme sto miliard, že ušetříme osmdesát miliard, a to jste neušetřili. Naopak si myslím, že je potřeba se podívat do struktur plnění. Mě tam zarazilo to, že je tam pokles dotace do Státního fondu dopravní infrastruktury o nějakých 9,1 procenta,“ sdělila.
V roce 2022 skončil rozpočet se schodkem 360,4 miliardy, plánovaný deficit byl 375 miliard. Za loňský rok byl schodek nakonec 288,5 miliardy, přičemž schválený deficit byl 295 miliard. Na letošek se počítá s 252 miliardami.
Stárnutí populace v Česku
Schillerová se Stanjurou debatovali také o hodnocení demografické situace v Česku, podle kterého bude seniorů v zemi přibývat. Po polovině tohoto století jich má být asi tři a čtvrt milionu. Jde o analýzu, kterou ANO požadovalo pro vyjednávání o důchodech.
Schillerová ani na základě této analýzy není přesvědčena o tom, že vládní kroky vedou ke snižování deficitu důchodového systému. „Není tam nikde zmínka o tom dožití ve zdraví, není tam ani čárka. Mluví se jenom o prodlužování doby dožití, ale o zdraví ne,“ upozornila. Myslí si, že zdravotní stav seniorů se nezmění ani za padesát let.
„Přece když tomu člověku prodloužíme věk pro odchod do důchodu, tak víme, že je zdravý? Víme, že může pracovat do 68 nebo 70 let? Pokud člověk dělá nějakou práci, kterou dělat nemůže ze zdravotních důvodů, tak se přesune do sociálního systému. Navíc tato vláda si vytvořila takovou mantru, že počítá s tím, že důchodový systém se rovná rozdíl mezi vybraným sociálním pojištěním a vyplacenými důchody, ale to není pravda,“ řekla.
Schillerová upozornila také na to, že má přibývat lidí, kteří pracují jako OSVČ, což znamená, že se promění struktura příjmů. „Budou víc přinášet na příjmové dani, ale méně na sociálním (pojištění),“ dodala.
Jak dostat další peníze do důchodového systému?
Předsedkyně poslanců ANO také kritizovala, že v předložené důchodové reformě chybí některé příjmy, a výdaje přebývají. Stanjura to odmítl. „Kdyby tam něco bylo, tak je to nepatrná částka v tom objemu. Situace je jasná – budeme mít více lidí v penzi a méně ekonomicky aktivních občanů, ať už zaměstnanců, nebo OSVČ. Mimo jiné je to proto, že se prodlužuje věk dožití,“ podotkl.
Podle ministra financí jsou jenom tři možnosti, jak to řešit, a to razantně zvýšit daně, razantně snížit důchody, nebo zvolit cestu podle Stanjury nejméně bolestivou, a to, že se zvýší věk odchodu do důchodu.
„My se snažíme odvrátit to, aby za dvacet let byl důchodový systém v deficitu pět procent HDP, to je v letošních číslech čtyři sta miliard korun. Ta opatření nesměřují k tomu, aby byl ten systém přebytkový nebo vyrovnaný, ale k tomu, aby byl ten deficit z minus pěti procent HDP někde mezi jedním až 1,5 procenta HDP ročně. Minus, ne plus. Je to proto, aby ti, kteří půjdou do důchodu za třicet let, opravdu měli solidní penzi,“ vysvětlil Stanjura.
„My neznáme prognózu úspory a této novely,“ reagovala Schillerová. „Doufám, že se shodneme na tom, že bez dalších příjmů se to nedá ufinancovat. Těmi příjmy by měl být právě (druhý) pilíř, ale vy jste se mu vůbec nevěnovali, byť ho máte v programovém prohlášení vlády,“ dodala Schillerová. Stanjura odmítl, že by vláda rezignovala na další příjmy. Debatě o druhém pilíři se podle svých slov nebrání. Je ale podle něj otázka, jak tam peníze dostat, jaká bude motivace a jaké budou náklady státu.