Růst příjmů domácností je pozitivnější, než jsme čekali, řekl Stanjura. Podle Schillerové není důvod k oslavě

43 minut
Události, komentáře: Alena Schillerová a Zbyněk Stanjura o stavu ekonomiky
Zdroj: ČT24

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

„My jsme říkali, že rok 2024 bude bodem obratu v tom směru, že porostou reálné příjmy domácností. Zpráva za první kvartál je pozitivnější, než jsme čekali. Neježe rostla průměrná mzda o 4,8 procenta, ale i medián, což je ten prostředek příjmů, o 5,5 procenta nahoru. Taky se mezi lednem a dubnem zlepšily odhady růstu české ekonomiky, nejen ministerstva financí, ale i domácích a zahraničních institucí,“ uvedl Stanjura. Dodal, že odhad je nárůst o 1,5 procenta a bude tažen spotřebou domácností.

Schillerová nevidí situaci tak pozitivně. „Já bych nechtěla být kazitelem oslav, které slyším. Jestliže nám po více než dvou letech, kdy klesaly reálné mzdy nejvíce ze zemí OECD, teď stouply o 4,8 procenta, tak to skutečně není žádný důvod k oslavě,“ poznamenala. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální stav, a naopak to, že klesaly, normální nebylo. „To, že porostou reálné mzdy, ten propad je ale pořád velký, je normální. Stejně jako je normální, že má růst HDP. Tak jako jsou věci přitahovány k Zemi gravitační silou, tak je normální, že v čase roste HDP a reálné mzdy,“ dodala.

Z toho, že ekonomika poroste, by měla mít podle Stanjury radost i opozice. „Já jsem velmi skeptický k tomu, že by růst HDP byl zásluhou kterékoliv vlády. To dělají oni (ANO), že jakákoliv pozitivní zpráva byla zásluhou vlády Andreje Babiše a za jakoukoliv negativní mohl někdo jiný. Ono to tak není. My musíme spoléhat na podnikatelského ducha, na to, jak ti, kteří platí daně, jsou šikovní. Když se bude dařit jim, tak se bude dařit i státním financím,“ upozornil.

Schillerová je ale přesvědčena o tom, že lidé neutrácejí tolik, kolik by utrácet mohli. „Obezřetnost je tam evidentní, to říkají i statistici,“ uvedla. Ptala se také na to, jak je možné, že Polsko roste o deset procent, což ale Stanjura odmítl. „Podle prognóz Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu, OECD poroste eurozóna o 0,5 procenta a Česká republika o 1,5. To je třikrát rychleji než eurozóna, to jsou fakta,“ řekl. „To aspoň potvrzuje, že euro nikoho nezachrání,“ dodala Schillerová.

Saldo státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu za leden až květen činí 210,4 miliardy korun. Stanjura uvedl, že je to hodně. „Je to ale méně, než to bylo v předchozích letech. Když se loni říkalo, že je to čtvrtý nejhorší výsledek státního rozpočtu, tak letos bude pátý nejhorší a příští rok šestý nejhorší. Je iluze, že když máte mandatorní výdaje schválené zákony, že jste během dvou let schopni být ze 420 miliard deficitu na nule. Kdo to tvrdí, není politický realista,“ upozornil. Důležité podle něj je, jaký bude dluh v procentech vůči HDP, a letos má být 2,3 procenta. „To číslo se výrazně zlepšuje,“ dodal.

Schillerová upozornila, že po květnu je schodek třetí nejhorší. „My jsme ale nikdy neříkali, že za čtyři nebo pět let byste měli být na nule, to je nereálné. My jsme na rozdíl od vás nemluvili o tom, že ušetříme sto miliard, že ušetříme osmdesát miliard, a to jste neušetřili. Naopak si myslím, že je potřeba se podívat do struktur plnění. Mě tam zarazilo to, že je tam pokles dotace do Státního fondu dopravní infrastruktury o nějakých 9,1 procenta,“ sdělila.

V roce 2022 skončil rozpočet se schodkem 360,4 miliardy, plánovaný deficit byl 375 miliard. Za loňský rok byl schodek nakonec 288,5 miliardy, přičemž schválený deficit byl 295 miliard. Na letošek se počítá s 252 miliardami.

Stárnutí populace v Česku

Schillerová se Stanjurou debatovali také o hodnocení demografické situace v Česku, podle kterého bude seniorů v zemi přibývat. Po polovině tohoto století jich má být asi tři a čtvrt milionu. Jde o analýzu, kterou ANO požadovalo pro vyjednávání o důchodech.

Schillerová ani na základě této analýzy není přesvědčena o tom, že vládní kroky vedou ke snižování deficitu důchodového systému. „Není tam nikde zmínka o tom dožití ve zdraví, není tam ani čárka. Mluví se jenom o prodlužování doby dožití, ale o zdraví ne,“ upozornila. Myslí si, že zdravotní stav seniorů se nezmění ani za padesát let.

„Přece když tomu člověku prodloužíme věk pro odchod do důchodu, tak víme, že je zdravý? Víme, že může pracovat do 68 nebo 70 let? Pokud člověk dělá nějakou práci, kterou dělat nemůže ze zdravotních důvodů, tak se přesune do sociálního systému. Navíc tato vláda si vytvořila takovou mantru, že počítá s tím, že důchodový systém se rovná rozdíl mezi vybraným sociálním pojištěním a vyplacenými důchody, ale to není pravda,“ řekla.

Schillerová upozornila také na to, že má přibývat lidí, kteří pracují jako OSVČ, což znamená, že se promění struktura příjmů. „Budou víc přinášet na příjmové dani, ale méně na sociálním (pojištění),“ dodala.

Jak dostat další peníze do důchodového systému?

Předsedkyně poslanců ANO také kritizovala, že v předložené důchodové reformě chybí některé příjmy, a výdaje přebývají. Stanjura to odmítl. „Kdyby tam něco bylo, tak je to nepatrná částka v tom objemu. Situace je jasná – budeme mít více lidí v penzi a méně ekonomicky aktivních občanů, ať už zaměstnanců, nebo OSVČ. Mimo jiné je to proto, že se prodlužuje věk dožití,“ podotkl.

Podle ministra financí jsou jenom tři možnosti, jak to řešit, a to razantně zvýšit daně, razantně snížit důchody, nebo zvolit cestu podle Stanjury nejméně bolestivou, a to, že se zvýší věk odchodu do důchodu.

„My se snažíme odvrátit to, aby za dvacet let byl důchodový systém v deficitu pět procent HDP, to je v letošních číslech čtyři sta miliard korun. Ta opatření nesměřují k tomu, aby byl ten systém přebytkový nebo vyrovnaný, ale k tomu, aby byl ten deficit z minus pěti procent HDP někde mezi jedním až 1,5 procenta HDP ročně. Minus, ne plus. Je to proto, aby ti, kteří půjdou do důchodu za třicet let, opravdu měli solidní penzi,“ vysvětlil Stanjura.

„My neznáme prognózu úspory a této novely,“ reagovala Schillerová. „Doufám, že se shodneme na tom, že bez dalších příjmů se to nedá ufinancovat. Těmi příjmy by měl být právě (druhý) pilíř, ale vy jste se mu vůbec nevěnovali, byť ho máte v programovém prohlášení vlády,“ dodala Schillerová. Stanjura odmítl, že by vláda rezignovala na další příjmy. Debatě o druhém pilíři se podle svých slov nebrání. Je ale podle něj otázka, jak tam peníze dostat, jaká bude motivace a jaké budou náklady státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Státní rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 91,2 miliardy

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.
14:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Je poslední den pro podání papírového daňového přiznání

Úterý 1. dubna je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě. Podatelny na daňových úřadech jsou otevřeny od 08:00 do 17:00. Kdo podává daňové přiznání v elektronické podobě, má čas do 2. května. Pro podání prostřednictvím daňového poradce je lhůta do 1. července. Lidem, kteří se opozdí s podáním o více než pět pracovních dnů, hrozí pokuta.
před 9 hhodinami

Evropa je připravena na odvetu za Trumpova cla, míní Kupka

Pro české výrobce by to tak zásadní zásah být nemusel, ale pro dodavatelský řetězec už to může být závažnější, připouští ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v souvislosti s pětadvacetiprocentními cly, která chce americký prezident Donald Trump od dubna uvalit na dovoz aut a později i na automobilové díly. Evropa podle Kupky jedná a je připravena i na odvetné kroky, což je „řeč, na kterou je Donald Trump zvyklý,“ řekl v Interview ČT24.
před 13 hhodinami

Veřejné peníze se utrácejí bez ohledu na cíle, kritizuje NKÚ

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.
včeraAktualizovánovčera v 10:29

Zákazníci opět kupují plynové kotle

Na energetickém trhu došlo k dalšímu veletoči. Zatímco poptávka po plynových a elektrických kotlech v době vysokých cen ochladla, nyní znovu sílí. Z analýz navíc vyplývá, že plynové kotle se momentálně mohou vyplatit. Opačným vývojem prošel zájem o tepelná čerpadla. Po nedávném boomu následoval pokles zájmu.
včera v 08:00

O Trumpových clech natáčela ČT mezi podnikateli v texaském Austinu

Americký prezident Donald Trump roztočil vůči světu divokou celní ruletu. Prošla již několika zvraty, nabrala několik různých matoucích podob. O tom, jak ji zatím vnímají drobní američtí podnikatelé, natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal v Austinu. Hlavním městě státu, který Trumpa jednoznačně podpořil v listopadových prezidentských volbách.
včera v 07:30

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Dopad amerických cel na Evropu bude trvalejší, soudí Jonáš. Unie má však své trumfy, věří Singer

Nová americká cla vůči dovozu z Kanady a Mexika budou mít spíše přechodný charakter, zatímco vůči Evropě mohou mít trvalejší platnost, odhadl investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu Otázky Václava Moravce. Bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer s tímto závěrem ohledně sousedů Spojených států souhlasil, naopak Evropa má podle něj trumfy pro jednání s administrativou Donalda Trumpa o výši cel.
30. 3. 2025
Načítání...