Příjmy

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.

Francouzská vláda přečkala další dvě hlasování o nedůvěře vyvolaná krajní levicí a pravicí kvůli přijetí rozpočtu bez souhlasu poslanců. Vládní návrh rozpočtu díky tomu může zamířit ke schválení do Senátu, informují francouzská média. Horní komora by o něm měla hlasovat ve čtvrtek.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijímá další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Po nominantovi na post ministra průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi na Pražský hrad dorazila dopoledne také kandidátka na ministryni financí Alena Schillerová. Ta debatu s prezidentem označila za konstruktivní. Pavlovi, který byl podle ní dobře připraven, Schillerová odpovídala na otázky. „Mám z toho velmi dobrý pocit,“ shrnula.

Místopředsedkyně ANO a nominantka na ministryni financí Alena Schillerová v Interview ČT24 hovořila o plánech nastupujícího kabinetu na konsolidaci rozpočtu. Návrh vlády v demisi je podle ní potřeba zpřesnit a k tomu dodala, že reálný návrh se musí sestavit i za cenu zvýšení schodku. Rozhovor vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Sněmovní rozpočtový výbor v pondělí hlasy vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů doporučil, aby dolní komora vrátila návrh státního rozpočtu k přepracování končící vládě. Kabinet by v něm měl mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda v demisi poradí, jak bude v případě vrácení rozpočtu postupovat. Řešení je podle něj více.

V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.

Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje mnoho nákladných opatření a jen velmi málo zdrojů k jejich pokrytí, tvrdí někteří analytici. Vznikne tak podle nich tlak na větší deficit státního rozpočtu krátkodobě o vyšší desítky, dlouhodobě o stovky miliard korun ročně. Program vlády je podle dalších hlasů bez překvapení, odráží hlavně priority hnutí ANO.

Národní rozpočtová rada (NRR) má výhrady vůči návrhu státního rozpočtu na příští rok, který schválila končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Kritizuje zejména rozsah obranných výdajů v kapitole ministerstva dopravy i nesoulad mezi navrženým státním rozpočtem a rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Problematické je podle rady i zvýšení očekávaných příjmů oproti původnímu návrhu resortu financí. Rada vyjádřila obavy o naplnění těchto příjmů.

Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.

Většina stran, hnutí a koalic, které mají podle agentury Kantar ve volbách šanci na vstup do sněmovny (ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo!, Motoristé), slibuje po volbách snížení ročního schodku veřejných financí vůči HDP. Výjimkou jsou Piráti a hnutí Stačilo!. Obě uskupení chtějí deficit vůči HDP stabilizovat. Schodek veřejných financí, do kterých stát zahrnuje kromě svého rozpočtu i rozpočty krajů, obcí či zdravotních pojišťoven, loni podle nových dat statistického úřadu klesl v poměru k HDP na dvě procenta.

Možnost oddlužení neboli osobního bankrotu může využít v podstatě každý, kdo se ocitl v insolvenci či dluhové spirále. Jedná se o druh insolvenčního řízení, jímž je možno řešit úpadek dlužníka. Z průzkumu společnosti PAQ Research pro Konsorcium dluhových poraden ČR vyplývá, že se zájem o oddlužení meziročně zvýšil o dvanáct procent. Tento růst ovšem stále není dostatečný k tomu, aby se podařilo vyřešit problém s vysokým počtem lidí v exekuci. Na následujících řádcích můžete zjistit, jak vlastně oddlužení funguje a probíhá.

Schodek státního rozpočtu v září klesl na 153,85 miliardy korun ze srpnových 165,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zářijový deficit je nejmenší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.

Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.

Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil, že česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících roku stoupl o 0,5 procenta.

Slovenský parlament schválil další konsolidační balíček vlády premiéra Roberta Fica (Smer), který má příští rok zvýšit příjmy státu zhruba o 1,4 miliardy eur (34 miliard korun). Opatření na ozdravení státních financí zahrnují mimo jiné zvýšení odvodů či daní a podle odborníků zasáhnou především zaměstnance a živnostníky. Schválená předloha naopak neobsahuje většinu z původně ohlášených rozpočtových úspor za 1,3 miliardy eur (31,6 miliardy korun).

Zahraniční turisté v Česku o prázdninách utratili platebními kartami téměř sedm a půl miliardy korun – oproti loňsku o osm procent víc. Vyplývá to z dat největšího poskytovatele těchto finančních služeb. Celkově nejvíc nechali v tuzemsku Němci – přes půl druhé miliardy. Poloviční objem útrat připadl na slovenské turisty, třetí příčku obsadili Irové. V červenci se v hotelech ubytovalo skoro 900 tisíc hostů z ciziny. Za oba prázdninové měsíce se počet návštěvníků obvykle pohybuje kolem dvou milionů.

Nižší příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením patrně vzrostou. Potvrdila to sněmovna v doprovodné novele k hlášení zaměstnavatele. Poslanci také na návrh Senátu rozhodli, že pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů už nebude podmínkou, že nesmí mít vazbu na vykonanou práci.