Příjmy

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijímá další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Po nominantovi na post ministra průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi na Pražský hrad dorazila dopoledne také kandidátka na ministryni financí Alena Schillerová. Ta debatu s prezidentem označila za konstruktivní. Pavlovi, který byl podle ní dobře připraven, Schillerová odpovídala na otázky. „Mám z toho velmi dobrý pocit,“ shrnula.

Místopředsedkyně ANO a nominantka na ministryni financí Alena Schillerová v Interview ČT24 hovořila o plánech nastupujícího kabinetu na konsolidaci rozpočtu. Návrh vlády v demisi je podle ní potřeba zpřesnit a k tomu dodala, že reálný návrh se musí sestavit i za cenu zvýšení schodku. Rozhovor vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Sněmovní rozpočtový výbor v pondělí hlasy vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů doporučil, aby dolní komora vrátila návrh státního rozpočtu k přepracování končící vládě. Kabinet by v něm měl mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda v demisi poradí, jak bude v případě vrácení rozpočtu postupovat. Řešení je podle něj více.

V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.

Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje mnoho nákladných opatření a jen velmi málo zdrojů k jejich pokrytí, tvrdí někteří analytici. Vznikne tak podle nich tlak na větší deficit státního rozpočtu krátkodobě o vyšší desítky, dlouhodobě o stovky miliard korun ročně. Program vlády je podle dalších hlasů bez překvapení, odráží hlavně priority hnutí ANO.

Národní rozpočtová rada (NRR) má výhrady vůči návrhu státního rozpočtu na příští rok, který schválila končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Kritizuje zejména rozsah obranných výdajů v kapitole ministerstva dopravy i nesoulad mezi navrženým státním rozpočtem a rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Problematické je podle rady i zvýšení očekávaných příjmů oproti původnímu návrhu resortu financí. Rada vyjádřila obavy o naplnění těchto příjmů.

Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.

Většina stran, hnutí a koalic, které mají podle agentury Kantar ve volbách šanci na vstup do sněmovny (ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo!, Motoristé), slibuje po volbách snížení ročního schodku veřejných financí vůči HDP. Výjimkou jsou Piráti a hnutí Stačilo!. Obě uskupení chtějí deficit vůči HDP stabilizovat. Schodek veřejných financí, do kterých stát zahrnuje kromě svého rozpočtu i rozpočty krajů, obcí či zdravotních pojišťoven, loni podle nových dat statistického úřadu klesl v poměru k HDP na dvě procenta.

Možnost oddlužení neboli osobního bankrotu může využít v podstatě každý, kdo se ocitl v insolvenci či dluhové spirále. Jedná se o druh insolvenčního řízení, jímž je možno řešit úpadek dlužníka. Z průzkumu společnosti PAQ Research pro Konsorcium dluhových poraden ČR vyplývá, že se zájem o oddlužení meziročně zvýšil o dvanáct procent. Tento růst ovšem stále není dostatečný k tomu, aby se podařilo vyřešit problém s vysokým počtem lidí v exekuci. Na následujících řádcích můžete zjistit, jak vlastně oddlužení funguje a probíhá.

Schodek státního rozpočtu v září klesl na 153,85 miliardy korun ze srpnových 165,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zářijový deficit je nejmenší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.

Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.

Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil, že česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících roku stoupl o 0,5 procenta.

Slovenský parlament schválil další konsolidační balíček vlády premiéra Roberta Fica (Smer), který má příští rok zvýšit příjmy státu zhruba o 1,4 miliardy eur (34 miliard korun). Opatření na ozdravení státních financí zahrnují mimo jiné zvýšení odvodů či daní a podle odborníků zasáhnou především zaměstnance a živnostníky. Schválená předloha naopak neobsahuje většinu z původně ohlášených rozpočtových úspor za 1,3 miliardy eur (31,6 miliardy korun).

Zahraniční turisté v Česku o prázdninách utratili platebními kartami téměř sedm a půl miliardy korun – oproti loňsku o osm procent víc. Vyplývá to z dat největšího poskytovatele těchto finančních služeb. Celkově nejvíc nechali v tuzemsku Němci – přes půl druhé miliardy. Poloviční objem útrat připadl na slovenské turisty, třetí příčku obsadili Irové. V červenci se v hotelech ubytovalo skoro 900 tisíc hostů z ciziny. Za oba prázdninové měsíce se počet návštěvníků obvykle pohybuje kolem dvou milionů.

Nižší příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením patrně vzrostou. Potvrdila to sněmovna v doprovodné novele k hlášení zaměstnavatele. Poslanci také na návrh Senátu rozhodli, že pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů už nebude podmínkou, že nesmí mít vazbu na vykonanou práci.

„Jde pouze o návrh rozpočtu a budeme o tom jednat ještě zhruba tři týdny,“ řekl v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že o něm ještě nehlasují a komentáře by si tedy nechal, až se schválí. Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun, přičemž na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v letošním prvním pololetí s přebytkem 64,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským rokem se přebytek snížil o 21,8 procenta, přesto je druhý nejvyšší od vzniku Česka. Informovalo o tom ministerstvo financí. Zároveň uvedlo, že vzhledem k dlouhodobě přebytkovému hospodaření obcí a schodkovému hospodaření státu by považovalo za vhodné změnit rozpočtové určení daní (RUD).

Statistika ohrožení relativní příjmovou chudobou označuje Česko za stát s nejmenší chudobou v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v loňském roce obyvatel pod hranicí příjmové chudoby mírně ubylo a jejich počet klesl na 9,5 procenta. Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 165,4 miliardy korun, o měsíc dříve to bylo 168,2 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Příjmy meziročně stouply o 5,5 procenta, výdaje vzrostly o 4,1 procenta. Deficit je tak nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v srpnu činil deficit 175,8 miliardy.

Hlavními prioritami návrhu rozpočtu na příští rok jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) obranyschopnost, bezpečnost, energetická nezávislost či udržení sociálního smíru. Plánovaný deficit činí 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný schodek 241 miliard, loni byl 271,4 miliardy korun.

Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.