Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí. Pro schválení základních parametrů hlasovalo devadesát poslanců vládní koalice, proti hlasovalo 68 opozičních poslanců.
Příjmy rozpočtu se meziročně zvyšují o 31,7 miliardy na téměř 2118 miliard korun. Výdaje mají vzrůst o 100,7 miliardy na téměř 2428 miliard korun. Opozice návrh rozpočtu kritizovala. Také podle ní je v rozporu se zákonem. Sněmovní většina zamítla opoziční návrhy vrátit rozpočet vládě k přepracování s cílem seškrtat výdaje a snížit schodek, případně upravit další náležitosti.
Jednání v Poslanecké sněmovně začalo ve středu. Úvod schůze vyplnila vystoupení zákonodárců, kteří navrhovali změny pořadu schůze. Opoziční poslanci chtěli jednat třeba o odvolání šéfa dolní komory Tomia Okamury (SPD) či o střetu zájmů premiéra Babiše. Koalice ale projednání těchto bodů nepodpořila. Následně dolní komora pokračovala v debatě o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Tu sněmovna přerušila nejprve v úterý ve 21:00 a znovu ve středu v 10:30.
První čtení rozpočtu ve sněmovně
- Čtvrtek 12. února 2026
- 01:16
Speciální on-line přenos k prvnímu čtení návrhu rozpočtu na letošní rok ve sněmovně pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.
- 01:12
Sněmovna hlasy vládní koalice v úvodním kole schválila základní údaje letošního státního rozpočtu. Navrhovaný schodek má vzrůst na 310 miliard korun.
- 01:05
Poslanci ukončili rozpravu v rámci prvního čtení návrhu rozpočtu a hlasují o poslaneckých návrzích. Poté budou hlasovat o základních parametrech návrhu rozpočtu.
Návrh státního rozpočtu dolní komora začala projednávat v 11 hodin. Na úvod středeční schůze poslanci schválili, že návrh budou moci v případě potřeby projednávat i v noci. Prodloužení jednacího dne podpořila i opozice. Kolem 22. hodiny se poslanecké kluby podle předsedy sněmovny Okamury shodly, že hlasovat budou kolem půlnoci. Nakonec k hlasování došlo o hodinu později.
Aby poslanci mohli schválit státní rozpočet na letošní rok, musela sněmovna nejprve vzít na vědomí státní závěrečný účet za rok 2024, což krátce po jedenácté dopoledne učinila.
Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Schillerová kritizovala bývalou vládu a její rozpočty, které podle ní obelhávaly poslance i veřejnost. Obvinila i předsedu Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla z toho, že se na těchto praktikách podílel. Hampl již dříve označil za běžné, že politici mění názory na stanoviska rozpočtové rady podle toho, zda jim vyhovují.
Opoziční výtky
Řečníci z řad opozice kritiku bývalého kabinetu ze strany Schillerové odmítali. „Samozřejmě, že jsme mohli udělat chyby. Ale výsledkem jsou jasná čísla, ke kterým bude vydávat své stanovisko i několik mezinárodních institucí. A ty říkají jasně, že Česká republika dokázala v předchozích čtyřech letech zlepšit své veřejné finance,“ zdůraznil předseda ODS Martin Kupka.
Opozice kritizovala i návrh rozpočtu nového kabinetu. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) nezohledňuje aktuální ekonomický cyklus Česka, zadlužování je podle něj přijatelné, když se ekonomice nedaří. Varoval před posilováním proinflačních rizik.
„Jednoznačně projídá budoucnost Česka a hazarduje s bezpečností,“ zdůraznil předseda STAN Vít Rakušan, podle něhož vláda znovu nastartovala trajektorii zvyšování dluhů.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib rozpočet kritizoval mimo jiné kvůli chybějícím financím na dostupné bydlení. „Je tam vidět naprostá ignorace toho, že peníze mizí na různé věci, které nepřináší žádnou přidanou hodnotu našim obyvatelům. Mám na mysli konkrétně korupci a hospodářskou kriminalitu,“ zmínil dále.
Návrh rozpočtu kritizoval i poslanec KDU-ČSL Marian Jurečka, který s přednostním právem hovořil za poslanecký klub lidovců. Kabinet podle něj páchá „regulérní rozpočtový zločin“. Podobně jako Kupka také odmítl, že by za vysokým deficitem stála minulá vláda.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel se ve svém vystoupení obšírně věnoval tomu, že kabinet nechce navyšovat výdaje na obranu. „V návrhu rozpočtu na rok 2026 se obrana drží zhruba kolem dvou procent HDP. Tedy na hraně aliančního minima, ale bez ambice jít výš,“ sdělil.
Vystoupení ministrů
Na plénu vystoupili i někteří ministři. Předseda poslaneckého klubu Motoristů a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný tvrdil, že schodek teď není možné navzdory úsporám a změnám v příjmech zkrotit.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) rozpočet označil za „vyvážený a reálný“. Rozpočet svého resortu představil také ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), podle něhož je návrh výsledkem kompromisu.
„Není to ideální rozpočet. Já si to uvědomuji,“ řekl poslancům ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), podle něhož je ale návrh přijatelný a realistický. Vystoupili i ministr vnitra Lubomír Metnar a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (oba ANO), kteří poslancům představili rozpočty v rámci svých resortů.
„Za mě je návrh rozpočtu za resort zdravotnictví pro rok 2026 sestaven tak, aby zajistil odpovídající pokrytí výdajů kapitoly ministerstva zdravotnictví,“ zhodnotil návrh šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO). Šéf resortu dopravy Ivan Bednárik (za SPD) kromě představení rozpočtu zkritizoval návrh připravený předchozím kabinetem. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v úvodu svého vystoupení hovořil o „rozpočtovém amatérismu“ v průběhu posledních čtyř let.
Slovo si vzal také ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který představil i rozpočet pro resort životního prostředí, jehož vedením je pověřený. Zkritizoval předchozí vládu, že má krátkou paměť. „Porušovali prakticky všechny rozpočtové mravy, které porušit šly, a byli v tom mimořádně kreativní,“ navázal na to, že současně navržený schodek není dle kritiků v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Návrh zároveň označil za kompromis.
V úvodním kole sněmovna schvaluje základní parametry
V případě, kdy zákonodárci základní parametry schválí, už jsou možné jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ty je možné navrhovat ve druhém čtení. V závěrečném čtení se poté schvaluje konečná podoba rozpočtu. Ten následně ještě musí podepsat prezident. Senát se k němu naopak nevyjadřuje.
Česko v současnosti funguje v rozpočtovém provizoriu, které omezuje měsíční výdaje na jednu dvanáctinu celkových výdajů loňského roku. Podle analytiků nepředstavuje provizorium pro ekonomiku problém, pokud potrvá jen několik měsíců. Pokud by se protahovalo, mohlo by zbrzdit některé investice. Naposledy bylo Česko v rozpočtovém provizoriu po předchozí změně vlády v roce 2022, tehdy trvalo do března.
Sněmovní rozpočtový výbor v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně doporučil základní parametry návrhu schválit. Opoziční poslanci neuspěli se svými návrhy, aby výbor doporučil sněmovně vrátit rozpočet vládě k přepracování a uvést ho do souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
Jde o první rozpočet, který předkládá současná vláda Andreje Babiše (ANO). Původní návrh bývalého kabinetu sněmovna hlasy koaliční většiny loni na podzim vrátila vládě k přepracování.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti
Podle Národní rozpočtové rady je ale rozpočet v rozporu se zmíněným zákonem. Podle NRR by maximální schodek, který by odpovídal zákonu, mohl dosáhnout 247 miliard korun. Zákon stanovuje limit pro strukturální saldo veřejných rozpočtů v letošním roce na 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Schillerová však ve sněmovně poukázala na loňské usnesení dolní komory, které poslanci přijali, když vraceli vládě k přepracování tehdejší návrh rozpočtu. V něm jako jednu z možností sněmovna doporučila i zvýšení schodku. Ministryně uvedla, že dolní komora přitom nebyla vázaná povinností stanovit celkové výdaje na základě výdajových rámců. Argumentovala i tím, že státní rozpočet je samostatným zákonem přijímaným každoročně, který podle ní může stanovit odchylnou právní úpravu.
Zástupci opozice ve sněmovně nicméně návrh rozpočtu kritizovali i proto, že dle jejich názoru zákon o rozpočtové odpovědnosti porušuje. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob navrhl usnesení Poslanecké sněmovny, podle něhož by dolní komora mimo jiné konstatovala, že předložený státní rozpočet není v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Součástí návrhu usnesení je i vrácení rozpočtu vládě k přepracování a seškrtání jeho výdajů tak, aby se dostal do souladu se zákonem. Podle Jakoba jde o jediný zodpovědný přístup.
K rozpočtu se ve středu při návštěvě olympijského festivalu na českobudějovickém výstavišti vyjádřil i prezident Petr Pavel, podle něhož se zdá, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Připomněl, že návrh je v legislativním procesu, který zatím pokračuje. „Uvidíme, jak si s tím vláda poradí,“ dodal v odpovědi na otázku, zda by ho případně vetoval. ČT Pavel sdělil, že o rozpočtu ve středu jednal s Hamplem. Chce o něm mluvit i se Schillerovou.
Parametry rozpočtu
Rozpočet počítá s reálným růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Česká národní banka počítá pro letošní rok s růstem dokonce o 2,9 procenta. Průměrná míra inflace by měla klesnout z loňských 2,5 procenta na letošních 2,1 procenta. Spotřeba domácností má vzrůst o tři procenta, tedy o desetinu bodu víc než loni.
Za rizika pokládá vláda hlavně geopolitické napětí spojené především s válkou na Ukrajině. „Zvýšenou nejistotu představuje také zahraničněpolitické směřování Spojených států amerických, včetně možného zavádění cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě, které mohou negativně ovlivnit výkonnost značně otevřené české ekonomiky,“ stojí v návrhu rozpočtu.
Daňové příjmy bez pojistného se mají zvýšit meziročně o sedmnáct miliard. Výdaje na sociální dávky vzrostou o 34 miliard korun. Na investice má zamířit meziročně o 12,3 miliardy víc a vyčleněno na ně je celkem 262,5 miliardy korun. Na daních chce stát vybrat 1048 miliard. Firmy by měly státu odvést 228 miliard, na daních od zaměstnanců chce rozpočet vybrat 154 miliard. Daň z přidané hodnoty má státnímu rozpočtu vynést 416 miliard korun.
Na straně výdajů má směřovat téměř 740 miliard korun na důchody. Představuje to 78 procent výdajů na sociální dávky. Meziročně jde o nárůst o víc než 22 miliard korun. Na dávky nemocenského pojištění je vyčleněno asi 51 miliard korun. Na podpory v nezaměstnanosti má směřovat asi 21 miliard korun. Meziročně jde o nárůst o téměř devět miliard a vláda podotýká, že jde mimo jiné o navýšení v důsledku takzvané flexinovely zákoníku práce, která podpory v nezaměstnanosti navyšuje a od 1. ledna zrušila i jejich horní hranici.
