V rámci izraelsko-americké operace Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu nasadily Spojené státy na Blízký východ nejmohutnější letecké síly od invaze do Iráku před více než dvěma dekádami. Přísně utajovaná operace znamenala zapojení a koordinaci nejen zbraní, ale i kybernetických a vesmírných sil, stejně jako zpravodajských služeb v regionu. Hlavním cílem má být připravit Teherán o raketové kapacity a srazit režim na kolena, aby nemohl usilovat o atomovou bombu.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán a zlikvidovat jeho vedení následovalo po dlouhých jednáních, která ho frustrovala, píše server NBC News, podle něhož šéf Bílého domu nakonec došel k závěru, že diplomatické řešení není v jeho silách. „Nebyli ochotni říct, že nebudou mít jadernou zbraň,“ vysvětlil své rozhodnutí.
Za plánem Epická zuřivost stojí Centrální velení ozbrojených sil USA (CENTCOM), které vzniklo v důsledku islámské revoluce. Když v roce 1979 padl šáhův režim a vznikla íránská teokratická republika, ozbrojenci obsadili americké velvyslanectví v Teheránu a zadrželi desítky amerických diplomatů.
Tehdejší americký prezident Jimmy Carter v reakci na krizi kolem rukojmí zřídil Společnou pracovní skupinu rychlého nasazení, jejímž úkolem bylo reagovat na hrozby v oblasti Perského zálivu. V osmdesátých letech se pak přejmenovala na CENTCOM a nyní sídlí na letecké základně MacDill v Tampě na Floridě. Jak ústřední velení, nyní pod vedením admirála Brada Coopera, plánuje a činí rozhodnutí, není jasné, velká část tohoto procesu je utajená, píše server Tampa Bay Times.
Masivní vojenská přítomnost
V týdnech před zahájením operace Epická zuřivost americké síly shromáždily na Blízkém východě a v jeho okolí nejmasivnější letecké vojenské kapacity od invaze do Iráku v roce 2003, včetně tisíců vojáků, stovek pokročilých stíhaček čtvrté a páté generace, desítek tankerů pro doplňování paliva a úderných skupin letadlových lodí USS Abraham Lincoln a USS Gerald R. Ford a jejich doprovodných plavidel.
Vojenské prostředky a personál byly systematicky rozmístěny po celém regionu a USA současně snížily počet zaměstnanců základen v regionu na nezbytný personál, aby tak zabránily většímu počtu obětí, až vypuknou vzdušné údery, píše server Business Insider.
Šéf amerického Sboru náčelníků štábů Dan Caine uvedl, že logistici jsou „neopěvovanými hrdiny“ operace proti Íránu, protože dokázali zkoordinovat tok munice, zásob a zpravodajských, sledovacích a průzkumných služeb.
Epickou zuřivost Trump odsouhlasil minulý pátek, kdy současně začaly závěrečné přípravy. „Připravily se baterie protivzdušné obrany, ověřovaly se systémy, aby mohly reagovat na íránské útoky. Piloti a posádky si nacvičovali své úderné plány. Posádky začaly nabíjet zbraně. A dvě úderné skupiny letadlových lodí se začaly přesouvat k bodům určeným pro odpaly,“ popsal Caine den před úderem.
Klíčovým bodem bylo zajištění bezpečnosti. „Tato operace byla přísně utajovaná, takže v hodině H nepřítel viděl jen rychlost, překvapení a akci,“ konstatoval šéf amerického Sboru náčelníků štábů.
Narušení komunikace a útok ze všech stran
Američané nejprve využili své kybernetické a vesmírné kapacity, které vedly k rušení signálu či satelitů. Cílem bylo islámskou republiku „oslepit“ a zajistit, aby nebyla schopná rychlé komunikace a reakce. V sobotu v 9:45 místního času pak obloha nad Íránem „ožila“, popsal Caine.
Z pevniny i z moře, z regionu i ze samotných Spojených států vzlétlo více než sto letadel, včetně stíhaček, letadel včasného varování a elektronického boje, bombardérů i bezpilotních strojů. Jako první byly námořnictvem vypáleny rakety Tomahawk a pozemními silami naváděné střely.
Ministr obrany USA Pete Hegseth označil Epickou zuřivost za „nejsmrtelnější, nejsložitější a nejpřesnější leteckou operaci v historii“. Operace se účastní americká armáda, námořnictvo, námořní pěchota, letectvo, vesmírné síly, pobřežní stráž a záložní složky integrované napříč bojovými velitelstvími.
Jen během prvních tří dnů mělo být zasaženo na 1250 cílů. Počáteční fáze se zaměřila na íránské velitelské a řídicí infrastruktury, námořní síly, pozice balistických raket a zpravodajské infrastruktury. Podle stanice Fox News je tentokrát hlavním vojenským cílem USA zničení raketových kapacit islámské republiky. Ta disponuje tisícovkami střel. Spojené státy chtěly o raketovém arzenálu jednat v rámci jaderných rozhovorů, což Teherán označil za tabu.
Nasazení bombardérů B-1 i B-2
Podle ústředního velení použily USA k útokům hluboko v Íránu a k likvidaci kapacit balistických raket bombardéry B-1. Tyto letouny mohou cestovat nadzvukovou rychlostí a nést bomby o hmotnosti až 35 tun. Poprvé byly stroje použity v boji v rámci operace Pouštní liška na podporu úderů proti Iráku v roce 1998. Nasazeny byly i v následných konfliktech – během operace Trvalá svoboda v Afghánistánu a operace Irácká svoboda, připomněl list The Wall Street Journal (WSJ).
USA podle vysoce postaveného amerického úředníka použily během operace i neviditelné bombardéry B-2 Spirit určené k ničení podzemních skladů balistických raket. Bombardéry vzlétaly z letecké základny Whiteman v Missouri a úspěšně shodily na své cíle penetrační bomby, sdělil WSJ americký činitel.
B-2 je strategický bombardér dlouhého doletu, který se může dostat kamkoli na světě s využitím tankování za letu. Stroje byly použity už loni v červnu proti íránským jaderným zařízením během operace Midnight Hammer (Půlnoční kladivo). B-2 jsou schopny nést bombu o váze 13,6 tuny.
Precizní vystopování Chameneího
K útoku, při kterém byl v sobotu zabit íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, nedošlo uprostřed noci, jak by se dalo očekávat, ale ráno. To proto, že se USA a Izrael rozhodly využít klíčové informace, jež získaly jen několik hodin předtím, píše server BBC News.
Obě země měsíce čekaly na vhodnou příležitost v podobě schůzky vysoce postavených íránských představitelů a dozvěděly se, že Chameneí se bude v sobotu ráno nacházet v jednom z komplexů v centru Teheránu. Ve stejnou dobu se uskutečnilo setkání dalších vysoce postavených vojenských a zpravodajských představitelů.
Podle listu The New York Times pocházely zpravodajské informace od americké CIA, ale byly předány Izraeli k provedení samotného útoku. Izraelským letounům trvá asi dvě hodiny, než dorazí do Teheránu, ale není jasné, z jaké vzdálenosti odpálily svou munici. K úderu na komplex, kde se nacházel Chameneí, údajně použily asi třicet bomb. Nejvyšší vůdce totiž často využíval podzemní bunkr pod komplexem.
Podle BBC existuje mezi spojenci jakási „dělba práce“, kdy se Jeruzalém zaměřuje na údery na cíle ve vedení islámské republiky, zatímco Washington se soustřeďuje na vojenské cíle. Během loňské dvanáctidenní války Izrael spolu s USA útočil na vědce a úředníky spojené s íránským jaderným programem a údajně se mu podařilo nabourat do telekomunikačních a mobilních telefonních systémů, čímž získal přehled o pohybu jednotlivců.
„Írán věděl, že nejvyšší vůdce je v hledáčku jeho nepřátel, a proto neschopnost identifikovat a ošetřit tato zranitelná místa v uplynulých měsících naznačuje značné selhání íránské bezpečnosti a kontrarozvědky, či naopak schopnost Izraele a USA nadále přizpůsobovat své metody k nalezení nových způsobů sledování. Íránci se také mohli domnívat, že útok za denního světla je méně pravděpodobný,“ podotýká BBC.
Obrana amerických sil
Íránci v reakci na útoky spustili odvetu. Klíčovou úlohu v obraně proti jejich úderům hrají americké vesmírné síly a jejich satelity. Stovky raket pak zachytily systémy Patriot a THAAD umístěné na základnách USA v regionu. Obranu proti dronů a střelám s plochou dráhou letu pak představují hlavně americké stíhačky.
Obranu proti íránským balistickým raketám středního doletu zajišťuje také až deset amerických torpédoborců třídy Aegis s variantami standardních raket SM-3 a SM-6, uvádí Fox News. Do protivzdušné obrany se zapojily Katar, Emiráty, Kuvajt, Jordánsko i Saúdská Arábie.
Přesto si už íránské údery vyžádaly několik amerických obětí i mrtvých v regionu. Tři americké stíhačky navíc omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana.
Podle Trumpa může operace trvat ještě několik týdnů, nasazení pozemních sil ale vylučuje. Velká vlna útoků teprve přijde, avizoval v pondělí šéf Bílého domu. Washington podle něj koná i nevojenské kroky k tomu, aby pomohl Íráncům změnit režim. Podrobnosti nicméně nezmínil. Rozhodnutí republikánského prezidenta zaútočit na jinou zemi bez schválení Kongresu pak vyvolává hlavně kritiku ze strany demokratických zákonodárců.
