Bombardér

Ukrajinské letectvo uvedlo, že ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR sestřelilo ruský strategický bombardér Tu-22M3. Je to poprvé, co Kyjev tento typ letounu zasáhl. Rusko před ukrajinským oznámením potvrdilo, že se stroj zřítil, hovořilo ale o „technické závadě“.

Ruské síly během úterního rána podnikly další rozsáhlé vzdušné útoky na řadu měst na Ukrajině včetně Kyjeva a Charkova. Zabily nejméně 18 a zranily na 130 lidí, vyplývá z oznámení ukrajinských úřadů a představitelů. Rusko tvrdí, že provedlo přesně mířené údery na objekty ukrajinského obranného průmyslu. V úterý večer na Chersonskou oblast dopadlo dalších šest bomb, výbuchy si vybraly jednu oběť.

Vzdušný útok Ruska na Ukrajinu si vyžádal nejméně pět obětí a sto třicet zraněných, uvedly ukrajinské úřady. V ukrajinském hlavním městě byly v úterý ráno slyšet výbuchy, podle tamních úřadů nad Kyjevem a jeho okolím pracovaly systémy protivzdušné obrany. Mnoho ruských střel mířilo také na Charkov. Raketový útok, podle listu Ukrajinska pravda zřejmě s využitím 16 bombardérů Tu-95, následoval poté, co Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo 35 drony. Podle ukrajinského letectva byl úder rozsahem srovnatelný s útokem z 29. prosince.

Den po návratu tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen z cesty po Americe zahájila Čína námořní manévry nedaleko ostrova. Jejich cílem je podle státní televize CCTV nacvičit jeho obklíčení. Peking označil cvičení za varování tchajwanským separatistům. Cvičení začalo těsně poté, co skončila návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a dalších evropských politiků. Čína uvedla, že považuje manévry za nezbytné pro „ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Washington vyzval Peking k zdrženlivosti.

Čína kladla důraz na armádu a na svůj jaderný arzenál kvůli výhledu případné vojenské konfrontace se Spojenými státy, válka na Ukrajině však tyto tendence urychlila – konstatovala analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vzhledem k Putinově rétorice a vývoji ruské invaze se o jaderné zbraně začnou zajímat i další státy, míní experti.

Den po severokorejském raketovém testu, o němž Pchongjang tvrdí, že v něm zkoušel mezikontinentální balistickou střelu, uspořádaly společné vojenské cvičení vzdušné síly Jižní Koreje a Spojených států. Nad Korejským poloostrovem se objevily i nadzvukové bombardéry B-1B zkonstruované jako nosiče jaderných zbraní.

Bombardér B-52 neboli Stratofortress strávil ve službách amerického letectva už sedm dekád a i když byly jeho nejmladší exempláře vyrobeny na začátku 60. let, generalita USA je v nejbližší době nehodlá odstavit. Mohutné osmimotorové letouny totiž nemají v americkém arzenálu náhradu. A tak strategický bombardér, jehož prototyp vzlétl 15. dubna 1952, nejspíš v plném nasazení přežije i rok 2050.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Nizozemští vojáci identifikují ostatky československých letců, jejichž britský bombardér sestřelili Němci nedaleko Amsterdamu v roce 1941. Experti ve specializované laboratoři zkoumají také osobní předměty, které na místě našli. Zatím se jim ale nepodařilo ověřit ani počet lidí v sestřeleném letadle.

Nizozemská armáda ze země vyzdvihuje trosky britského bombardéru, který nedaleko Amsterdamu v roce 1941 sestřelili Němci. Stroj britského Královského letectva RAF pilotovala československá posádka. Během prací byly nalezeny její ostatky. České ministerstvo zahraničí upřesnilo, že šlo o vrak bombardéru typu Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF.

Čtyři bombardéry B-1 amerického letectva míří ze základny Dyess v Texasu poprvé na leteckou základnu Orland v Norsku, kde se během příštích tří týdnů zapojí do mise za polárním kruhem. Spolu se stroji se do mrazivého klimatu stěhují také přibližně dvě stovky zaměstnanců. Cílem je odrazení Ruska od provokací vůči spojenci v NATO a potvrzení přítomnosti ve strategickém regionu Arktidy.

Rusko se rozhodlo rozmístit na Krymu strategické bombardéry Tu-22M3. Agentuře RIA Novosti to řekl senátor Viktor Bondarev, bývalý vrchní velitel ruského letectva. Přemístěním letounů prý Moskva reaguje na budování systému protiraketové obrany USA v Rumunsku. Krok ruské armády podle senátora „kardinálně mění rovnováhu sil v regionu“. Od anexe ukrajinského poloostrova uplynulo již pět let.