Den po návratu tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen z cesty po Americe zahájila Čína námořní manévry nedaleko ostrova. Jejich cílem je podle státní televize CCTV nacvičit jeho obklíčení. Peking označil cvičení za varování tchajwanským separatistům. Cvičení začalo těsně poté, co skončila návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a dalších evropských politiků. Čína uvedla, že považuje manévry za nezbytné pro „ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Washington vyzval Peking k zdrženlivosti.
Čína zahájila manévry u Tchaj-wanu. Podle státní televize nacvičuje obklíčení ostrova
3 minuty
Události: Manévry Číny u Tchaj-wanu
Peking oznámil vojenské manévry, které mají trvat tři dny, krátce před jejich zahájením – a zároveň krátce poté, co odcestovala evropská delegace. Velení čínské armády oznámilo, že se cvičení uskuteční – „jak bylo naplánováno“ – v Tchajwanské úžině a severně, jižně a východně od Tchaj-wanu. Čínské námořnictvo mimo jiné cvičilo s ponorkami a simulovalo letecké útoky na lodě.
Podle Tchaj-peje proniklo 71 čínských stíhacích i bombardovacích letadel a devět lodí přes středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny. Dělicí čára byla načrtnuta již za studené války, ale Peking ji v posledních letech neuznává. CCTV uvedla, že cílem manévrů je nácvik úplného obklíčení ostrova. „Cvičení se zaměřuje na schopnost převzít kontrolu nad mořem, vzdušným prostorem a informacemi s cílem vytvořit úplné odstrašení a obklíčení,“ uvedla státní televize.
Agentura Reuters upozornila, že byl takový krok Pekingu očekávaný v souvislosti s cestou tchajwanské prezidentky do Spojených států, kde jednala i s předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. Na Tchaj-wan navíc přicestovala americká parlamentní delegace, pro kterou uspořádala Cchaj v sobotu oběd. Předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul při něm přislíbil Tchaj-wanu výcvik vojáků i urychlení dodávek zbraní ze Spojených států, které se zpozdily kvůli válce na Ukrajině.
„Jako předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů podepisuji všechny prodeje vojenského vybavení do zahraničí, včetně zbraní pro Tchaj-wan, a slibuji vám, paní prezidentko, že tyto zbraně dodáme,“ řekl McCaul.
Že manévry s aktuálními kontakty tchajwanské prezidentky a amerických politiků souvisejí, Peking neskrývá. „Je to vážné varování tchajwanským separatistickým silám a vůči konspiracím a provokacím vnějších sil. Je to nezbytná akce k obraně národní suverenity a územní celistvosti,“ uvedlo armádní velení.
Americká diplomacie vyzvala Peking k zdrženlivosti. „Vždy jsme vyzývali k zdrženlivosti a k tomu, aby se neměnil status quo,“ citovala agentura AFP mluvčího amerického ministerstva zahraničí, podle kterého USA vývoj událostí bedlivě sledují. „Máme důvěru ve skutečnost, že v regionu máme dostatečné kapacity a zdroje, abychom zaručili mír a stabilitu,“ dodal mluvčí.
Tchajwanské ministerstvo obrany oznámilo, že kvůli námořnímu cvičení jsou ostrovní síly ostražité a jsou připraveny bránit jej, ujistilo ale také, že nebude situaci eskalovat. Úřad označil cvičení za „vážné poškození míru, stability a bezpečnosti v regionu“. Prezidentka Cchaj odmítla, že by kvůli čínskému cvičení měnila svoji politiku. „Nikdy se nepodvolíme jen proto, že nás utlačují, a nepřestaneme mluvit se světem proto, že nám brání,“ řekla.
Podle Reuters není na Tchajwancích patrné, že by je aktivita čínského námořnictva poblíž ostrova znepokojovala. Obyvatelé si již dávno zvykli na čínské vyhrožování, poznamenala agentura.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Peking prosazuje zavedení režimu jedna země dva systémy, který oficiálně platí třeba v Hongkongu. „Dva různé systémy na obou stranách průlivu nejsou překážkou pro sjednocení. A rozhodně neospravedlňují separatismus,“ prohlásil mluvčí čínské diplomacie Mao Ning. Tchajwanci se ale obávají, že by pak o demokracii přišli, jako se to fakticky stalo v Hongkongu.
Kevin McCarthy se ve středu stal nejvyšším americkým představitelem, který se od roku 1979 setkal na americké půdě s tchajwanským vůdcem. Po jednání uvedl, že vztahy USA s Tchaj-wanem jsou silnější, než tomu kdy za jeho života bylo. Podle tchajwanské prezidentky podpora, které se její zemi dostává, ukazuje, že ostrov není izolovaný.
Čína setkání politiků opakovaně kritizovala a uvedla, že přijme protiopatření, k nimž patří sankce na prezidentskou knihovnu Ronalda Reagana v Kalifornii, kde se jednání uskutečnilo. Peking také varoval, že jeho armáda bude vždy v pohotovosti.
