Jedinou správnou cestou k ukončení konfliktu na Ukrajině je politická dohoda, domnívá se čínský prezident Si Ťin-pching. Prohlásil to po pátečním soukromém setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě jednání o ruské agresi bylo jedním z hlavních témat jeho třídenní návštěvy Číny. Ještě před společným soukromým jednáním navštívil Macron čínské univerzitní studenty, které vyzval k tomu, aby využívali své kritické myšlení. Ve společném komuniké na konec návštěvy obě země odsoudily využití jaderných zbraní.
Na soukromé večeři hlavy obou států probíraly hlavně válku na Ukrajině a možnosti zlepšení diplomatických vztahů. Při večeři v Kantonu také Si Ťin-pching uvedl, že pro mírovou situaci na Ukrajině musí všechny strany přistoupit na kompromis, aby byla politická dohoda vůbec možná.
Čínský prezident v březnu absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v uplynulých týdnech představil vlastní mírový plán pro Ukrajinu. Řada západních zemí je ale vzhledem k těsným vztahům Číny a Ruska k návrhu Pekingu skeptická. Čínský prezident také dosud přímo nehovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož země se ruské agresi brání už déle než rok.
Odmítnutí jaderných zbraní a podpora společného obchodu
Ve společném prohlášení na konec Macronovy návštěvy obě země odmítly jakékoliv ozbrojené útoky proti jaderným zařízením a uvedly, že chtějí předejít závodům ve zbrojení. Devítistránkový dokument o 51 bodech detailně pojednává také o společných francouzsko-čínských plánech a zájmech v průmyslu, vzdělávání, ochraně životního prostředí nebo kultuře.
V komuniké zároveň státníci apelují na respektování mezinárodních humanitárních úmluv a zmiňují, že chtějí udělat maximum k obnově míru na Ukrajině. Rusko však v dokumentu konkrétně nejmenují.
„Obě strany podporují veškeré úsilí o obnovení míru na Ukrajině na základě mezinárodního práva a cílů a zásad Charty OSN,“ uvádějí diplomaté v prohlášení, v němž také zdůrazňují svou úlohu stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
Ekonomická spolupráce
Oba státy také podporují Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) v jejím úsilí o zajištění bezpečnosti ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny. Vyzývají k „zajištění bezpečného, rychlého a neomezeného přístupu humanitární pomoci v souladu s mezinárodními závazky“, obavy mají zejména o osud žen a dětí.
Novou spolupráci lze podle dokumentu očekávat i v případě vývozu vepřového masa nebo dětského mléka. Paříž a Peking chtějí společně bojovat proti potravinové krizi, zachovat stabilitu trhů a „vyhnout se neodůvodněným omezením vývozu“.
Země se také hlásí ke svým ekologickým závazkům a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 v případě Francie a do roku 2060 v případě Číny. Chtějí spolupracovat na ochraně moří a lesních ekosystémů nebo v boji proti mikroplastům.
Myslete kriticky, řekl Macron čínským studentům
V pátek také francouzský prezident vyzval studenty prestižní čínské univerzity ve městě Kanton, aby využívali své kritické myšlení. S tisícovkou vysokoškoláků ještě před politickým jednáním hovořil také o válce na Ukrajině a zmínil, že snahou Ruska je svou sousední zemi kolonizovat.
Rusko je „stát, který se rozhodl kolonizovat svého souseda, nerespektovat pravidla, použít proti ní své zbraně, napadnout ji,“ řekl Macron v pátek čínským studentům s tím, že válka na Ukrajině je podle něj zjevným porušením mezinárodního práva.
Sunjatsenova univerzita, kterou prezident navštívil, má uzavřené partnerství s čtyřiadvaceti vysokými školami ve Francii, včetně École normale supérieure (ENA), kterou vystudovali mnozí francouzští politici a diplomaté. Během setkání odpovídal na tři dotazy z publika a ve svých odpovědích kladl důraz na kritické myšlení, které podle něj není nástrojem kritiky, ale možností, jak se stát „svobodným racionálním jedincem“.
„Je to, co vám dává určitou formu nezávislosti, znamená, že jste schopni posoudit a někdy rozlišit mezi pravdivým a nepravdivým, dát si věci do souvislostí a mít odstup od toho, co je vám předkládáno,“ uvedl Macron. Ocenil také úroveň francouzštiny přítomných studentů.
Třídenní diplomatická návštěva
Macron a čínský prezident po diskusi ve škole odešli přes park do centra města na ostrov Ša-mien, kde je sídlo guvernéra provincie Kuang-tung. Tím byl v letech 1978 až 1981 otec současného čínského prezidenta a v této rezidenci tehdy bydlel. V krátkém rozhovoru s novináři Si Ťin-pching právě toto období připomněl.
Cílem návštěvy francouzského prezidenta v Číně je hlavně zlepšení diplomatických vztahů obou zemí a snaha přesvědčit čínského prezidenta, aby se ve válce na Ukrajině postavil na stranu Evropy a proti svému spojenci, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi.
Macron před čtvrtečním jednáním vyjádřil přesvědčení, že Čína dokáže Rusko „přivést k rozumu“ a přivést obě strany ke společnému jednacímu stolu. Jednání na téma ruské agrese se účastnila také šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
Prezidenti se na závěr třídenního setkání shodli, že se na nejvyšší úrovni setkají ještě do konce roku. Čína se letos v červnu zúčastní summitu o nové globální finanční dohodě v Paříži, Francie slíbila účast na třetím fóru k mezinárodnímu projektu nové Hedvábné stezky.
