Uhlíková neutralita

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba, významné snížení u nás už totiž proběhlo v devadesátých letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, řekli na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Díky tomu tak dnes produkuje tuzemské zemědělství jen sedm procent českých emisí, zatímco evropský průměr je deset procent a celosvětový dokonce pětadvacet procent.

Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podle agentur Reuters a AP shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv, oznámil předseda konference Sultán Džábir. Dohodu označil za „historickou“, poprvé totiž hovoří o společném odklonu od ropy, plynu a uhlí. S jejím závěrečným zněním státy souhlasily po týdnech vyjednávání.

Situace v automobilovém průmyslu se pomalu stabilizuje. Loni se mu i přes problémy s chybějícími díly podařilo růst – celkově o třináct procent na tržbách i exportu. Pozitivně vidí i vývoj pro letošní rok. Producenti osobních aut už vyrábějí podobným tempem jako před covidem. Situace v dodavatelském řetězci ještě podle nich sice není zcela bez problémů, čekací doba na nové vozy už se ale zkracuje.

Švýcaři v nedělním referendu schválili návrh zákona usilující o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Obyvatelé alpské země rovněž schválili zvýšení daně z příjmu velkých podniků. Pro klimatický návrh hlasovalo 59,1 procenta zúčastněných a pro novou sazbu daně 78,5 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků, které zveřejnil server Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

Jedinou správnou cestou k ukončení konfliktu na Ukrajině je politická dohoda, domnívá se čínský prezident Si Ťin-pching. Prohlásil to po pátečním soukromém setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě jednání o ruské agresi bylo jedním z hlavních témat jeho třídenní návštěvy Číny. Ještě před společným soukromým jednáním navštívil Macron čínské univerzitní studenty, které vyzval k tomu, aby využívali své kritické myšlení. Ve společném komuniké na konec návštěvy obě země odsoudily využití jaderných zbraní.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.

Energetická skupina ČEZ chce dosáhnout uhlíkově neutrálního provozu už v roce 2040, dosavadním cílem byl rok 2050. Vyplývá to z dobrovolné dohody o spolupráci při ochraně klimatu mezi ČEZem a ministerstvem životního prostředí, které v areálu vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy podepsali ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023. Podle něj do 10. července bude mít Slovensko zásobníky dostatečně naplněné, aby pokryly spotřebu do konce příští zimy. Bratislava dosud byla na dodávkách plynu i ropy z Ruska značně závislá.

Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, oznámil prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných čtyřiceti let na padesát a více, pokud to bude bezpečné.

První návrh dohody klimatického summitu v Glasgow je na světě. Státy vyzývá, aby už od příštího roku začaly naplňovat plány vedoucí ke zpomalení oteplování planety. Text poprvé vybízí k ukončení spalování uhlí a financování fosilních paliv, do poloviny století k uhlíkové neutralitě. Podle expertů je ale návrh příliš vágní a dohoda v takové podobě k omezení oteplování na 1,5 stupně od průmyslové revoluce nepovede. Britský velvyslanec Nick Archer v Událostech, komentářích řekl, že zelená transformace není důvodem vysokých cen energií.

Voliči ve Švýcarsku v neděli v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. Souhlas naopak vyjádřili s protiteroristickým zákonem, který dává policii větší pravomoci pro nakládání s lidmi podezřelými z terorismu, a s covidovým zákonem, který dává vládě více pravomocí pro boj s pandemií, uvedla agentur Reuters.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Devět unijních zemí vyzvalo Evropskou komisi, aby stanovila datum, po němž nebude možné v Unii prodávat nové vozy poháněné fosilními palivy. Ty poškozují zdraví obyvatel a přispívají ke změně klimatu. Skupina v čele s Dánskem a Nizozemskem si přeje, aby se automobilový průmysl sladil s klimatickou politikou, napsala agentura Reuters. Loni činily elektrické a hybridní vozy desetinu všech prodaných v EU.

Nejen uhelné elektrárny nebo spalovací motory dopravních prostředků, ale i mrakodrapy mají vliv na znečištění planety skleníkovými plyny. O to zásadnější roli hrají prosklené věže v místech, která proslavily svými panoramaty, jako třeba v Hongkongu. Město pod čínskou správou se zavázalo, že chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Aby svůj závazek splnil, musí Hongkong výrazně snížit energetickou náročnost svých výškových budov. První příklady už v přístavu v deltě Perlové řeky k nalezení jsou.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden potvrdil, že se USA v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

Japonský premiér Jošihide Suga se přihlásil k závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Země by tak měla rovnoměrně vypouštět emise uhlíku a pohlcovat je z atmosféry. Opatření podle něj pro Japonsko představuje příležitost pro ekonomický růst, nikoliv hrozbu. Jde o zásadní změnu v japonském přístupu vůči klimatickým změnám.

Vrátí se průmysl v době pokoronavirové do starých kolejí, nebo využije nucenou přestávku ke změně, která se chystala ještě před příchodem viru? Takzvaný Green Deal, Zelenou dohodu, odsouhlasili lídři šestadvaceti zemí Evropské unie už v prosinci 2019. Podle kritiků dohody ale kvůli koronavirové krize nedává smysl investovat do obnovitelné energetiky. V Otázkách Václava Moravce o tom debatovali ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a geolog Václav Cílek z Centra pro teoretická studia při Univerzitě Karlově.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Stockholm se pyšní titulem nejchytřejšího města světa loňského roku. Ocenění získal v Barceloně na světovém kongresu věnovaném tomuto tématu. Mezinárodní porota ocenila švédské hlavní město za využívání řady inovací v oblasti životního prostředí.

V Národním muzeu v Praze se sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky, připojil se k nim také staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovali na jadernou energii. Česko se ale při přechodu k ekologicky čisté energii bez jádra neobejde, zmínil český premiér Andrej Babiš (ANO).

Státy EU se na summitu v Bruselu dohodly, že do roku 2050 budou klimaticky neutrální. Česko si vyjednalo zvláštní zmínku o jaderné energetice jako čistém zdroji a Polsko získalo výjimku. Summit také souhlasil s prodloužením sankcí proti Rusku kvůli jeho agresi vůči Ukrajině. Politici se dále shodli na nutnosti zahájit debatu o budoucím fungování institucí EU. Projednali i návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie.

Firma ČEZ chce do března 2020 požádat o povolení k umístění nového jaderného zdroje pro elektrárnu Dukovany. O žádosti rozhodne Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), územní řízení pro stavbu by následně mohlo začít v červnu 2021. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce kvůli rozšíření elektrárny požádat Evropskou unii o 20 miliard eur navíc.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.