Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.

Ročně se lodní emise škodlivin podílejí na celosvětové produkci skleníkového plynu oxidu uhličitého asi ze tří procent. Nejvíc jich připadá na tankery, trajekty, kontejnerové nákladní lodi a obří výletní plavidla. Protože tyto lodě převezou většinu mezinárodního obchodu, jen těžko se emise snižují. Podle korejské firmy by mohly být cestou malé jaderné modulární reaktory.

Společnost HD KSOE představila tento návrh na konferenci New Nuclear for Maritime v americkém Houstonu. Že nejde jen o plácnutí do vody, dokazuje fakt, že korporace už získala schválení Amerického úřadu pro námořní dopravu pro projekt kontejnerové lodi o kapacitě patnáct tisíc TEU využívající technologii malého jaderného reaktoru.

TEU je zkratka pro Twenty-foot equivalent unit neboli šestimetrový standardní kontejner, který se používá pro transport po moři.

Největší současné kontejnerové lodi mají kapacitu 24 346 TEU.

„Lodě s jaderným pohonem mohou na současném trhu stavby lodí, kde se prosazuje uhlíková neutralita, změnit pravidla hry,“ uvedl v prohlášení Patrick Ryan, technologický ředitel společnosti ABS, která na projektu spolupracuje. Cílem je podle něj urychlení komercializace námořní jaderné technologie.

Jaderné lodě

V srpnu 2024 spustily pojišťovna Lloyd's Register, výrobce reaktorů Core Power a lodní dopravce Maersk studii týkající se regulační proveditelnosti pro kontejnerové lodě s jaderným pohonem využívající reaktor čtvrté generace ke snížení emisí nákladních lodí v souvislosti s rostoucí poptávkou po čisté energii.

Na rozdíl od běžných plavidel tato konstrukce eliminuje potřebu výfukových systémů motoru a palivových nádrží, čímž se uvolní prostor, který dříve zabíralo velké vybavení strojovny. Optimalizace umožňuje zvýšit kapacitu nákladu, což zvyšuje ekonomickou efektivitu.

Návrh je zaměřený i na bezpečnost, trup lodi by měl být konstruovaný tak, aby z něj za žádných okolností nemohla uniknout radiace. Aby inženýři tento koncept ověřili, zakládá společnost testovací centrum v jihokorejském Jonginu v provincii Kjonggi, které má sloužit jako demonstrační zařízení pro námořní jaderné elektrárny. Mají se zde testovat a zdokonalovat jaderné technologie pro lodní dopravu.

První pokusy už proběhly

Jaderný pohon se až doposud používal jen u vojenských lodí, a to těch největších. Vybavené jím byly a jsou hlavně letadlové lodě a ponorky a také několik křižníků a torpédoborců.

Komerční využití v současné době zatím brání hlavně dva faktory. Kontejnerové lodě mají dnes poměrně jednotnou unifikovanou konstrukci, uzpůsobit je jadernému pohonu by znamenalo začít s vývojem vlastně nanečisto. Několik pokusů s takovými plavidly už proběhlo, asi nejznámější byl experiment s americkou NS Savannah, což byl ale jen demonstrační projekt.

Tím druhým faktorem, který zatím využití jaderného pohonu komplikuje komerčně nejvíc, je nepojistitelnost takových lodí. Možné dopady katastrofy, kterou by takové plavidlo mohlo způsobit, jsou totiž tak obrovské, že je pro pojišťovací společnosti nemožné takovou pojistku uzavřít.

Ale i v tomto ohledu se už možná svět mění. Před dvěma roky totiž oznámila Čína, že jí vlastněná státní firma pracuje na kontejnerové lodi KUN-24AP s jaderným pohonem. Garance u plavidla s plánovaným thoriovým reaktorem by zřejmě převzal přímo stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 14 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 15 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 18 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 20 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...