Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.

Ročně se lodní emise škodlivin podílejí na celosvětové produkci skleníkového plynu oxidu uhličitého asi ze tří procent. Nejvíc jich připadá na tankery, trajekty, kontejnerové nákladní lodi a obří výletní plavidla. Protože tyto lodě převezou většinu mezinárodního obchodu, jen těžko se emise snižují. Podle korejské firmy by mohly být cestou malé jaderné modulární reaktory.

Společnost HD KSOE představila tento návrh na konferenci New Nuclear for Maritime v americkém Houstonu. Že nejde jen o plácnutí do vody, dokazuje fakt, že korporace už získala schválení Amerického úřadu pro námořní dopravu pro projekt kontejnerové lodi o kapacitě patnáct tisíc TEU využívající technologii malého jaderného reaktoru.

TEU je zkratka pro Twenty-foot equivalent unit neboli šestimetrový standardní kontejner, který se používá pro transport po moři.

Největší současné kontejnerové lodi mají kapacitu 24 346 TEU.

„Lodě s jaderným pohonem mohou na současném trhu stavby lodí, kde se prosazuje uhlíková neutralita, změnit pravidla hry,“ uvedl v prohlášení Patrick Ryan, technologický ředitel společnosti ABS, která na projektu spolupracuje. Cílem je podle něj urychlení komercializace námořní jaderné technologie.

Jaderné lodě

V srpnu 2024 spustily pojišťovna Lloyd's Register, výrobce reaktorů Core Power a lodní dopravce Maersk studii týkající se regulační proveditelnosti pro kontejnerové lodě s jaderným pohonem využívající reaktor čtvrté generace ke snížení emisí nákladních lodí v souvislosti s rostoucí poptávkou po čisté energii.

Na rozdíl od běžných plavidel tato konstrukce eliminuje potřebu výfukových systémů motoru a palivových nádrží, čímž se uvolní prostor, který dříve zabíralo velké vybavení strojovny. Optimalizace umožňuje zvýšit kapacitu nákladu, což zvyšuje ekonomickou efektivitu.

Návrh je zaměřený i na bezpečnost, trup lodi by měl být konstruovaný tak, aby z něj za žádných okolností nemohla uniknout radiace. Aby inženýři tento koncept ověřili, zakládá společnost testovací centrum v jihokorejském Jonginu v provincii Kjonggi, které má sloužit jako demonstrační zařízení pro námořní jaderné elektrárny. Mají se zde testovat a zdokonalovat jaderné technologie pro lodní dopravu.

První pokusy už proběhly

Jaderný pohon se až doposud používal jen u vojenských lodí, a to těch největších. Vybavené jím byly a jsou hlavně letadlové lodě a ponorky a také několik křižníků a torpédoborců.

Komerční využití v současné době zatím brání hlavně dva faktory. Kontejnerové lodě mají dnes poměrně jednotnou unifikovanou konstrukci, uzpůsobit je jadernému pohonu by znamenalo začít s vývojem vlastně nanečisto. Několik pokusů s takovými plavidly už proběhlo, asi nejznámější byl experiment s americkou NS Savannah, což byl ale jen demonstrační projekt.

Tím druhým faktorem, který zatím využití jaderného pohonu komplikuje komerčně nejvíc, je nepojistitelnost takových lodí. Možné dopady katastrofy, kterou by takové plavidlo mohlo způsobit, jsou totiž tak obrovské, že je pro pojišťovací společnosti nemožné takovou pojistku uzavřít.

Ale i v tomto ohledu se už možná svět mění. Před dvěma roky totiž oznámila Čína, že jí vlastněná státní firma pracuje na kontejnerové lodi KUN-24AP s jaderným pohonem. Garance u plavidla s plánovaným thoriovým reaktorem by zřejmě převzal přímo stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...