Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.

Ročně se lodní emise škodlivin podílejí na celosvětové produkci skleníkového plynu oxidu uhličitého asi ze tří procent. Nejvíc jich připadá na tankery, trajekty, kontejnerové nákladní lodi a obří výletní plavidla. Protože tyto lodě převezou většinu mezinárodního obchodu, jen těžko se emise snižují. Podle korejské firmy by mohly být cestou malé jaderné modulární reaktory.

Společnost HD KSOE představila tento návrh na konferenci New Nuclear for Maritime v americkém Houstonu. Že nejde jen o plácnutí do vody, dokazuje fakt, že korporace už získala schválení Amerického úřadu pro námořní dopravu pro projekt kontejnerové lodi o kapacitě patnáct tisíc TEU využívající technologii malého jaderného reaktoru.

TEU je zkratka pro Twenty-foot equivalent unit neboli šestimetrový standardní kontejner, který se používá pro transport po moři.

Největší současné kontejnerové lodi mají kapacitu 24 346 TEU.

„Lodě s jaderným pohonem mohou na současném trhu stavby lodí, kde se prosazuje uhlíková neutralita, změnit pravidla hry,“ uvedl v prohlášení Patrick Ryan, technologický ředitel společnosti ABS, která na projektu spolupracuje. Cílem je podle něj urychlení komercializace námořní jaderné technologie.

Jaderné lodě

V srpnu 2024 spustily pojišťovna Lloyd's Register, výrobce reaktorů Core Power a lodní dopravce Maersk studii týkající se regulační proveditelnosti pro kontejnerové lodě s jaderným pohonem využívající reaktor čtvrté generace ke snížení emisí nákladních lodí v souvislosti s rostoucí poptávkou po čisté energii.

Na rozdíl od běžných plavidel tato konstrukce eliminuje potřebu výfukových systémů motoru a palivových nádrží, čímž se uvolní prostor, který dříve zabíralo velké vybavení strojovny. Optimalizace umožňuje zvýšit kapacitu nákladu, což zvyšuje ekonomickou efektivitu.

Návrh je zaměřený i na bezpečnost, trup lodi by měl být konstruovaný tak, aby z něj za žádných okolností nemohla uniknout radiace. Aby inženýři tento koncept ověřili, zakládá společnost testovací centrum v jihokorejském Jonginu v provincii Kjonggi, které má sloužit jako demonstrační zařízení pro námořní jaderné elektrárny. Mají se zde testovat a zdokonalovat jaderné technologie pro lodní dopravu.

První pokusy už proběhly

Jaderný pohon se až doposud používal jen u vojenských lodí, a to těch největších. Vybavené jím byly a jsou hlavně letadlové lodě a ponorky a také několik křižníků a torpédoborců.

Komerční využití v současné době zatím brání hlavně dva faktory. Kontejnerové lodě mají dnes poměrně jednotnou unifikovanou konstrukci, uzpůsobit je jadernému pohonu by znamenalo začít s vývojem vlastně nanečisto. Několik pokusů s takovými plavidly už proběhlo, asi nejznámější byl experiment s americkou NS Savannah, což byl ale jen demonstrační projekt.

Tím druhým faktorem, který zatím využití jaderného pohonu komplikuje komerčně nejvíc, je nepojistitelnost takových lodí. Možné dopady katastrofy, kterou by takové plavidlo mohlo způsobit, jsou totiž tak obrovské, že je pro pojišťovací společnosti nemožné takovou pojistku uzavřít.

Ale i v tomto ohledu se už možná svět mění. Před dvěma roky totiž oznámila Čína, že jí vlastněná státní firma pracuje na kontejnerové lodi KUN-24AP s jaderným pohonem. Garance u plavidla s plánovaným thoriovým reaktorem by zřejmě převzal přímo stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...