Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.

Ročně se lodní emise škodlivin podílejí na celosvětové produkci skleníkového plynu oxidu uhličitého asi ze tří procent. Nejvíc jich připadá na tankery, trajekty, kontejnerové nákladní lodi a obří výletní plavidla. Protože tyto lodě převezou většinu mezinárodního obchodu, jen těžko se emise snižují. Podle korejské firmy by mohly být cestou malé jaderné modulární reaktory.

Společnost HD KSOE představila tento návrh na konferenci New Nuclear for Maritime v americkém Houstonu. Že nejde jen o plácnutí do vody, dokazuje fakt, že korporace už získala schválení Amerického úřadu pro námořní dopravu pro projekt kontejnerové lodi o kapacitě patnáct tisíc TEU využívající technologii malého jaderného reaktoru.

TEU je zkratka pro Twenty-foot equivalent unit neboli šestimetrový standardní kontejner, který se používá pro transport po moři.

Největší současné kontejnerové lodi mají kapacitu 24 346 TEU.

„Lodě s jaderným pohonem mohou na současném trhu stavby lodí, kde se prosazuje uhlíková neutralita, změnit pravidla hry,“ uvedl v prohlášení Patrick Ryan, technologický ředitel společnosti ABS, která na projektu spolupracuje. Cílem je podle něj urychlení komercializace námořní jaderné technologie.

Jaderné lodě

V srpnu 2024 spustily pojišťovna Lloyd's Register, výrobce reaktorů Core Power a lodní dopravce Maersk studii týkající se regulační proveditelnosti pro kontejnerové lodě s jaderným pohonem využívající reaktor čtvrté generace ke snížení emisí nákladních lodí v souvislosti s rostoucí poptávkou po čisté energii.

Na rozdíl od běžných plavidel tato konstrukce eliminuje potřebu výfukových systémů motoru a palivových nádrží, čímž se uvolní prostor, který dříve zabíralo velké vybavení strojovny. Optimalizace umožňuje zvýšit kapacitu nákladu, což zvyšuje ekonomickou efektivitu.

Návrh je zaměřený i na bezpečnost, trup lodi by měl být konstruovaný tak, aby z něj za žádných okolností nemohla uniknout radiace. Aby inženýři tento koncept ověřili, zakládá společnost testovací centrum v jihokorejském Jonginu v provincii Kjonggi, které má sloužit jako demonstrační zařízení pro námořní jaderné elektrárny. Mají se zde testovat a zdokonalovat jaderné technologie pro lodní dopravu.

První pokusy už proběhly

Jaderný pohon se až doposud používal jen u vojenských lodí, a to těch největších. Vybavené jím byly a jsou hlavně letadlové lodě a ponorky a také několik křižníků a torpédoborců.

Komerční využití v současné době zatím brání hlavně dva faktory. Kontejnerové lodě mají dnes poměrně jednotnou unifikovanou konstrukci, uzpůsobit je jadernému pohonu by znamenalo začít s vývojem vlastně nanečisto. Několik pokusů s takovými plavidly už proběhlo, asi nejznámější byl experiment s americkou NS Savannah, což byl ale jen demonstrační projekt.

Tím druhým faktorem, který zatím využití jaderného pohonu komplikuje komerčně nejvíc, je nepojistitelnost takových lodí. Možné dopady katastrofy, kterou by takové plavidlo mohlo způsobit, jsou totiž tak obrovské, že je pro pojišťovací společnosti nemožné takovou pojistku uzavřít.

Ale i v tomto ohledu se už možná svět mění. Před dvěma roky totiž oznámila Čína, že jí vlastněná státní firma pracuje na kontejnerové lodi KUN-24AP s jaderným pohonem. Garance u plavidla s plánovaným thoriovým reaktorem by zřejmě převzal přímo stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...