Tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Búšehr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásily i Bahrajn, Irák, Jordánsko, Katar a Kuvajt.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.

Americká námořní blokáda sice v nadcházejících týdnech sníží íránskou produkci ropy, avšak tvrzení o pádu tamní ekonomiky jsou předčasná, píše agentura AFP s odvoláním na komentáře analytiků. Oblastní velitelství ozbrojených sil Spojených států na Blízkém východě (CENTCOM) ve čtvrtek uvedlo, že USA od začátku své blokády přiměly 31 lodí, převážně ropných tankerů, změnit kurz a navrátit se do přístavů. Většina z lodí podle prohlášení pokyny následovala.

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům, podniká vlastní protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP. Írán také den před jednáním s USA umístil jednu z nejpokročilejších balistických raket na základnu revolučních gard.

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.

Spojené státy se chystají zabavit další lodě převážející venezuelskou ropu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. První takto zabavená loď by zatím měla podle Bílého domu směřovat do některého z amerických přístavů. Washington zároveň podle tiskových agentur uvalil sankce na dalších šest tankerů přepravujících venezuelskou ropu a také na tři synovce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Námořní drony Sea Baby ukrajinské civilní kontrarozvědky Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) ve středu zasáhly v Černém moři další ruský tanker, který je součástí stínové flotily a na který se vztahují mezinárodní sankce. O útoku informují ukrajinská média s odvoláním na anonymní zdroje v SBU. Podle předběžných informací bylo plavidlo vyřazeno z provozu.

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.

Rusku se nadále daří obcházet sankce na jeho ropu prostřednictvím takzvané stínové flotily. Mezi stovkami těchto lodí, které jsou zpravidla přes netransparentní vlastníky napojené na ruský stát, přitom zřejmě figurují i plavidla prodaná evropskými či americkými majiteli. Často zastaralé tankery představují i riziko pro životní prostředí. Země Evropské unie pracují na plánu, jak tyto stroje zabavovat.

Členské státy Evropské unie formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, informovalo české zastoupení při Unii. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Rada EU také uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků.

Plynové zásobníky v Česku jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle resortu průmyslu a obchodu je tak země i nadále na zbytek zimy dobře připravená. Energetickou bezpečnost pomáhá zajistit i terminál na zkapalněný plyn (LNG) v Nizozemsku, ve kterém si Česko pronajímá kapacitu. Lodě dosud přes něj do tuzemska dopravily skoro tři miliardy kubíků plynu, což je více než třetina roční spotřeby. Země se tak dále zbavuje energetické závislosti na Rusku.

Litva je první zemí Evropské unie, která se zcela odpojila od ruského plynu, vláda dosáhla stoprocentní energetické nezávislosti na Rusku. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou nyní kvůli blokádě převozů některého zboží z federace přes litevské území na bodu mrazu a Litevci se tak obávají možného ruského vpádu.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.