Majitelé lodí hlásí jen půl procenta úniků ropy, ukázaly družice

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.

Výzkum vznikl ve spolupráci novinářů z deníku Guardian a společnosti Watershed Investigations. Autoři vyšli z dat pojišťoven a analýz satelitních dat z vědecké studie. Zajímaly je jen skvrny, které nejméně o tři řády překračují míru povoleného znečištění, a jsou tedy nelegální.

Podle výsledků je nejhorší, že mnoho z nich se nedá přičíst náhodám nebo nehodám, ale vznikly úmyslně. Jsou totiž také důsledkem vědomého vypouštění vody z podpalubí lodí, což se provádí, aby plavidla zůstala stabilní – jenže tato voda obsahuje zbytky ropy.

Vyvrácení korporátní teze

Podle spoluautorky studie Elizabeth Atwoodové z Plymouth Marine Laboratory je množství úniků ropy zásadně podceňovaný fenomén. Korporace rády zdůrazňovaly, že jde většinou o přirozené úniky, ale nová studie to vylučuje.

Rozsáhlá analýza stovek tisíc satelitních snímků skvrn ve světových mořích v letech 2014 až 2019, kterou provedli vědci, prokázala, že pětina všech odhalených skvrn, tedy výše uvedených 90 411, pochází z lodí. Jejich velikost dohromady odpovídá rozměrům celé Itálie.

Vyskytují se nejčastěji v jakýchsi pásech, v nichž je koncentrace ropy ve vodě nejvyšší. A rozložení těchto linií je pozoruhodně shodné s frekventovanými lodními trasami.

Je to nedbalost, říká expert

Jen dvě procenta skvrn pocházela z úniků ropných plošin a ropovodů, asi šest procent z přírodních zdrojů. Drtivá většina byla z pevninských zdrojů nebo z neidentifikovaných lodí. „Až donedávna jsme si mysleli, že asi půlka jsou přirozené úniky z nalezišť na dně lodí,“ potvrzuje Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podle českého vědce, který se na výzkumu nepodílel, je důležité odlišit tuto ropu od ropných havárií. „Co v té studii ukazují, nejsou ty klasické husté ropné skvrny, které známe z havárií. Havárie se podílí na celkovém množství ropných skvrn jen asi z deseti procent. Devadesát procent uniká chronicky, neustále a nepozorovaně,“ zdůrazňuje a dodává: „Je to nedbalost.“

Nahrávám video

„Naše údaje ukazují, že tyto úniky představují trvalé a rozsáhlé porušování předpisů,“ uvedl Ian MacDonald, emeritní profesor oceánografie z Floridské státní univerzity a spoluautor článku. Výsledky naznačují, že tyto praktiky mohou fungovat už celé desítky let a celou tu dobu přispívají k poškozování oceánu a jeho života.

Z lodí podle Cajthamla vlastně neustále uniká nějaké množství ropy a tato studie potvrzuje důsledky. „Velmi pravděpodobně je hlavním viníkem takzvaná olejová voda ze dna lodi. Správně by se měla separovat a filtrovat a teprve potom by se vyčištěná voda měla vypouštět do moře. Například Evropská unie to má nastavené tak, že lodě mohou znečištění získané z této vody zdarma odevzdávat v přístavech – ale očividně se to neděje,“ konstatuje vědec.

Tyto úniky samozřejmě ohrožují mořské ekosystémy. „Poškozují plankton, embrya ryb a další organismy,“ uvedl vědec z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty. Podle Cajthamla je složité říci, jak rychle ropa z oceánu zmizí. Některé její složky se rozloží snadno, trvá to díky mořským bakteriím jen několik měsíců; bohužel další složky vydrží v mořské vodě celé desítky let.

Nejvíce zasažené jsou Čínské a Jávské moře, obecně místa, kudy vedou frekventované lodní trasy. Pro Evropu je problém, že se to týká i Středozemního moře.

Co s tím

Ropné znečištění se řídí mezinárodními pravidly, ale některé země si vytvořily přísnější normy. Ty přijala i Evropská unie, která ale nedávno konstatovala, že nedokáže tuto formu znečištění kontrolovat dostatečně dobře, a to přesto, že k tomu už využívá satelitní sledování. A tresty jsou podle Evropského soudního dvora nedostatečné.

Situaci podle Cajthamla komplikuje fakt, že najít viníka je téměř nemožné. „Máme metodu, jak přesně určit, odkud daný vzorek je, funguje to jako chemický otisk prstu. Ale takový vzorek by se musel získat prakticky okamžitě poté, co se do vody dostane. A to v praxi v drtivé většině případů zkrátka není možné,“ dodává český expert.

Co se týká typů lodí, hlavním znečišťovatelem jsou velké tankery, které jako palivo využívají takzvané těžké topné oleje – slovy profesora Cajthamla „to nejhorší, co může být“. Ty by se například podle mezinárodních dohod neměly používat v polárních oblastech.

Další dohody zase pomáhají redukovat množství síry v těchto palivech. Opatření tedy podle českého vědce existují a přibývají, ale zjevně to není dostatečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 1 hhodinou

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 4 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 21 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
včera v 13:31‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.