Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je lidským právem, uvedl ve středu Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v klíčovém stanovisku, které může mít zásadní význam při budoucích sporech o ochranu klimatu. Pokud státy světa neochrání planetu před dopadem klimatických změn, mohou tím podle soudu porušit mezinárodní právo. Země zasažené těmito změnami mohou mít nárok na odškodnění, konstatoval ICJ v dokumentu, který klimatičtí aktivisté označují za zlomový.
Valné shromáždění OSN předloni v reakci na množící se požadavky zejména malých ostrovních a pobřežních států ohrožených stoupající hladinou oceánů požádalo ICJ o vydání nezávazného stanoviska, které může sloužit jako důležité vodítko při řešení mezinárodních soudních sporů.
Patnáctičlenný soudní senát se zabýval dvěma otázkami: jaké povinnosti vyplývají z mezinárodního práva pro ochranu životního prostředí a klimatu a jaké mohou být právní důsledky nečinnosti jednotlivých zemí.
Globální změna je zapříčiněna lidskou činností, uvedl soud
Soud konstatoval, že globální změna klimatu je nepochybně způsobená lidskou činností a státy mají povinnost snižovat její dopady v zájmu budoucích generací. „Je to existenční problém planetárních rozměrů, který ohrožuje všechny formy života a samotné zdraví naší planety,“ řekl podle AP předseda soudu Judži Iwasawa.
V čele této snahy by podle ICJ měly stát průmyslové rozvinuté země. Signatáři úmluv o klimatu, jako je Pařížská dohoda, musí přijmout závazná opatření, aby své povinnosti vyplývající ze smluv naplnili.
Země vázané Pařížskou dohodou, mezi něž patří státy Evropské unie, by měly dbát o to, aby jejich národní závazky byly nejvyšší dosažitelné a progresivní, uvedl soud.
Povinnosti vyplývají z Charty OSN
„Povinnosti vyplývají nejen z klimatického práva, ale také z dalších pramenů mezinárodního práva, včetně Charty OSN, obyčejového práva a principu ‚no harm‘ – tedy nepůsobit škodu jiným státům,“ sdělila k dokumentu haagského soudu Karolína Žákovská z Katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Stanovisko soudu je podle ní silné.
Soud, jehož rozhodnutí platí pro všechny členské státy OSN včetně velkých znečišťovatelů, jako jsou Spojené státy nebo Čína, vydal stanovisko po podnětu skupiny 150 zemí vedených tichomořským ostrovním státem Vanuatu obávajícím se o svůj osud kvůli stoupající hladině moře, která podle AP vzrostla za poslední desetiletí v průměru o více než čtyři centimetry.
Nárok na reparace a kompenzace
Země zasažené klimatickými změnami mohou mít podle názoru soudu za jistých podmínek nárok na reparace či kompenzace. Justice však bude muset nejprve rozhodnout, že existuje příčinná souvislost mezi nedodržením povinností států a konkrétními důsledky pro ohrožené země, což bude podle ICJ složité, ale ne nemožné, napsala agentura AFP.
„Dnes nastal velký zlom. Nejvyšší světový soud nás vybavil mocným nástrojem k ochraně lidí před zničujícími dopady klimatických změn,“ uvedla bývalá zmocněnkyně OSN pro lidská práva Mary Robinsonová, která názor soudu přivítala, stejně jako další obhájci práv ohrožených zemí či aktivisté bojující proti klimatickým změnám.
Vanuatský ministr pro klimatické změny Ralph Regenvanu označil stanovisko za „velmi významnou úpravu kurzu v této kriticky důležité chvíli.“ Erika Lennonová z Centra pro mezinárodní environmentální právo zase soudí, že může být velmi účinnou pákou pro nové klimatické závazky na letošní světové klimatické konferenci v brazilském Belému.
