60 minut potmě pro planetu. Po celém světě zhasínají světla, v Česku se Hodina Země držela v sobotu večer

„Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.“ Motto letošního ročníku Hodiny Země míří do vlastních řad. Organizátoři akce světových rozměrů vyzývají, abychom si stanovili konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima. V závislosti na časovém pásmu se světla symbolicky zhasínají po celém světě.

O půl deváté večer, v závislosti na lokálním časovém pásmu, se na různých místech světa postupně zhasínají světla. Planeta tak nebude potmě v totožnou chvíli, ale postupně. Například v Sydney si tak užili hodinu potmě jako mezi prvními. Stejně jako před třinácti lety, kdy se akce konala poprvé, se zhasla ikonická budova australské opery. Akci pořádá Světový fond na ochranu přírody (WWF). 

Úspora energie, byť jen symbolická, má upozornit na zhoršující se stav životního prostředí. „Symbolickým zhasnutím městských dominant, místních památek, kanceláří i bytů dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,“ vysvětluje ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Její organizace akci v Česku od roku 2010 koordinuje.

Podle odhadů organizátorů se v Česku letos účastnilo akce 114 obcí, 56 firem a organizací i některé památky. Ve 20:30 na hodinu zhasl Klášter Broumov nebo brněnský Kostel Panny Marie Pomocnice Křesťanů.

Speciální přístup k akci má Praha. V centru postupně zhasínala deset dominant, podle historické doby jejich vzniku, od 12. až po 21. století. 

Do tmy se ponořily také slavné světové památky. V Německu například katedrála v Kolíně nad Rýnem či Braniborská brána v Berlíně. Loni při stejné příležitosti zhasla Eiffelova věž v Paříži, mrakodrapy v Hongkongu či londýnský Buckinghamský palác. 

Aktivisté vyzývají: „Dejte si klimatický závazek“

Organizátoři Hodiny Země letos cílí na jednotlivce. „Byli bychom rádi, aby si každý uvědomil možné negativní dopady svých každodenních činností na klima a zavázal se je snižovat. Na webu kampaně je proto nabídka dobrovolných závazků, ze kterých si mohou vybrat, nebo si stanovit klimatický závazek vlastní,“ uvádí v tiskové zprávě.

Závazek si v tuzemsku daly i některé obce. Nejrozsáhlejší cíle má Frýdek-Místek, který se chce zaměřit na snižování spotřeby energií, výměnu domácích kotlů za bezemisní nebo na šetrnou dopravu.

Letos jen digitálně

Loni se celosvětově do akce zapojilo 187 zemí a zhaslo na tři tisíce významných památek. Letošní zájem bude pravděpodobně kvůli koronavirové pandemii nižší. V souvislosti s tím organizátoři všem doporučili, aby se do Hodiny Země lidé zapojili jen digitálně.

Jejich výzvu podpořila i švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Hodina Země je pro mě každou hodinou každého dne,“ dodala. Čeští iniciátoři akce s ní souhlasí a věří, že symbolickou hodinou potmě vše teprve začíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Dnes se rozhodne.“ Dobrovolníci opět zkouší zachránit keporkaka v Německu

Tým dobrovolníků na severu Německa zahájil další pokus o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který by ji měl dopravit z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
11:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 4 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 8 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 9 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
včera v 16:05

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
včera v 14:54

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
včera v 12:34

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
včera v 10:11
Načítání...