60 minut potmě pro planetu. Po celém světě zhasínají světla, v Česku se Hodina Země držela v sobotu večer

„Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.“ Motto letošního ročníku Hodiny Země míří do vlastních řad. Organizátoři akce světových rozměrů vyzývají, abychom si stanovili konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima. V závislosti na časovém pásmu se světla symbolicky zhasínají po celém světě.

O půl deváté večer, v závislosti na lokálním časovém pásmu, se na různých místech světa postupně zhasínají světla. Planeta tak nebude potmě v totožnou chvíli, ale postupně. Například v Sydney si tak užili hodinu potmě jako mezi prvními. Stejně jako před třinácti lety, kdy se akce konala poprvé, se zhasla ikonická budova australské opery. Akci pořádá Světový fond na ochranu přírody (WWF). 

Úspora energie, byť jen symbolická, má upozornit na zhoršující se stav životního prostředí. „Symbolickým zhasnutím městských dominant, místních památek, kanceláří i bytů dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,“ vysvětluje ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Její organizace akci v Česku od roku 2010 koordinuje.

Podle odhadů organizátorů se v Česku letos účastnilo akce 114 obcí, 56 firem a organizací i některé památky. Ve 20:30 na hodinu zhasl Klášter Broumov nebo brněnský Kostel Panny Marie Pomocnice Křesťanů.

Speciální přístup k akci má Praha. V centru postupně zhasínala deset dominant, podle historické doby jejich vzniku, od 12. až po 21. století. 

Do tmy se ponořily také slavné světové památky. V Německu například katedrála v Kolíně nad Rýnem či Braniborská brána v Berlíně. Loni při stejné příležitosti zhasla Eiffelova věž v Paříži, mrakodrapy v Hongkongu či londýnský Buckinghamský palác. 

Aktivisté vyzývají: „Dejte si klimatický závazek“

Organizátoři Hodiny Země letos cílí na jednotlivce. „Byli bychom rádi, aby si každý uvědomil možné negativní dopady svých každodenních činností na klima a zavázal se je snižovat. Na webu kampaně je proto nabídka dobrovolných závazků, ze kterých si mohou vybrat, nebo si stanovit klimatický závazek vlastní,“ uvádí v tiskové zprávě.

Závazek si v tuzemsku daly i některé obce. Nejrozsáhlejší cíle má Frýdek-Místek, který se chce zaměřit na snižování spotřeby energií, výměnu domácích kotlů za bezemisní nebo na šetrnou dopravu.

Letos jen digitálně

Loni se celosvětově do akce zapojilo 187 zemí a zhaslo na tři tisíce významných památek. Letošní zájem bude pravděpodobně kvůli koronavirové pandemii nižší. V souvislosti s tím organizátoři všem doporučili, aby se do Hodiny Země lidé zapojili jen digitálně.

Jejich výzvu podpořila i švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Hodina Země je pro mě každou hodinou každého dne,“ dodala. Čeští iniciátoři akce s ní souhlasí a věří, že symbolickou hodinou potmě vše teprve začíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026
Načítání...