Hlad, infekce, znečištění. Klimatické změny poškodí zdraví celých generací, varují experti

Děti po celém světě už v současné době trpí negativními dopady znečištění vzduchu a extrémních meteorologických jevů. Pro další generace ovšem budou tyto dopady ještě mnohem horší, varuje zpráva Lancet Countdown, kterou vydal jeden z nejprestižnějších lékařských žurnálů.

Experti, kteří se na zprávě podíleli, varují před mnohem horšími, vzduchem přenášenými chorobami, masivním úbytkem dostupné potravy, ale také před mentálním i fyziologickým traumatem, které klimatické změny způsobí.

Už v úvodu jejich zpráva upozorňuje, že klimatické změny jsou realitou. Letošní srpen byl nejteplejším měsícem od doby, co lidé začali globální teploty měřit. Jediný způsob, jak oteplování zpomalit, je až do roku 2050 každoročně snižovat emise oxidu uhličitého o 7,4 procenta. Díky tomu se planeta oteplí „pouze“ o 1,5 stupně Celsia.

Na zprávě pracovalo přes 120 expertů, kteří vycházeli z nejnovějších dat o změnách klimatu a pracovali s těmi nejpřesnějšími dostupnými modely.

Dnešní děti zažijí jiný svět

„Dítě narozené dnes má očekávanou délku života 71 let, což znamená, že se dožije roku 2090. To znamená, že zažije svět teplejší o 4 stupně Celsia,“ uvedl ředitel Lancet Countdown Nick Watts.

V některých částech světa už na děti klimatické změny dopadají, a to v podstatě okamžitě po porodu. V posledních třiceti letech například klesala globální úroda základních plodin, jako je kukuřice, rýže nebo ječmen, což znamená ohrožení dětí nedostatečnou výživou.

Špatná výživa v dětském věku má přitom dopad na celý život člověka, negativně ovlivňuje růst, oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko vzniku vývojových poruch.

Zpráva také varuje, že v budoucnu se stane více dětí zranitelnými vypuknutím epidemií infekčních chorob. Jen v posledních třech desetiletích se zdvojnásobilo množství dní, během nichž děti trpí nejrozšířenějším původcem průjmových onemocnění, bakterií z rodu Vibrio.

Nejenže to zvyšuje pravděpodobnost, že se děti dostanou do kontaktu s nemocemi, jako je cholera, ale také to rozšiřuje oblasti, kde tyto choroby člověka ohrožují. Šíří se také nemoci přenášené komáry. Jedná se především o horečku dengue nebo malárii. Pokud bude klimatická změna postupovat, bude jimi v budoucnu ohrožena více než polovina lidstva.

„Stále čekáme na reakci vlád“

Zpráva popisuje také dramatický dopad, jaký mají vlny horka, jichž stále přibývá, na ekonomiky. Například roku 2018 se oproti roku 2000 kvůli vedru snížilo množství odpracovaných hodin o 45 miliard. „Změna klimatu se netýká roku 2100, týká se čtvrtku 14. listopadu 2019,“ uvedl Watts s narážkou na datum, kdy zpráva vyšla.

Richard Horton, šéfredaktor odborného žurnálu Lancet, který za touto zprávou stojí, uvedl, že klimatická změna je jedna z největších hrozeb pro lidské zdraví. „Stále ale čekáme na reakci vlád. Nemůžeme si dovolit takovou úroveň nedohody,“ komentoval současný stav.

Lancet Countdown je koalice 35 institucí, včetně Světové zdravotnické organizace nebo Světové banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 45 mminutami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě prchavě zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 57 mminutami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 2 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 5 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 19 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 20 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 23 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
včera v 11:12
Načítání...