Hlad, infekce, znečištění. Klimatické změny poškodí zdraví celých generací, varují experti

Děti po celém světě už v současné době trpí negativními dopady znečištění vzduchu a extrémních meteorologických jevů. Pro další generace ovšem budou tyto dopady ještě mnohem horší, varuje zpráva Lancet Countdown, kterou vydal jeden z nejprestižnějších lékařských žurnálů.

Experti, kteří se na zprávě podíleli, varují před mnohem horšími, vzduchem přenášenými chorobami, masivním úbytkem dostupné potravy, ale také před mentálním i fyziologickým traumatem, které klimatické změny způsobí.

Už v úvodu jejich zpráva upozorňuje, že klimatické změny jsou realitou. Letošní srpen byl nejteplejším měsícem od doby, co lidé začali globální teploty měřit. Jediný způsob, jak oteplování zpomalit, je až do roku 2050 každoročně snižovat emise oxidu uhličitého o 7,4 procenta. Díky tomu se planeta oteplí „pouze“ o 1,5 stupně Celsia.

Na zprávě pracovalo přes 120 expertů, kteří vycházeli z nejnovějších dat o změnách klimatu a pracovali s těmi nejpřesnějšími dostupnými modely.

Dnešní děti zažijí jiný svět

„Dítě narozené dnes má očekávanou délku života 71 let, což znamená, že se dožije roku 2090. To znamená, že zažije svět teplejší o 4 stupně Celsia,“ uvedl ředitel Lancet Countdown Nick Watts.

V některých částech světa už na děti klimatické změny dopadají, a to v podstatě okamžitě po porodu. V posledních třiceti letech například klesala globální úroda základních plodin, jako je kukuřice, rýže nebo ječmen, což znamená ohrožení dětí nedostatečnou výživou.

Špatná výživa v dětském věku má přitom dopad na celý život člověka, negativně ovlivňuje růst, oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko vzniku vývojových poruch.

Zpráva také varuje, že v budoucnu se stane více dětí zranitelnými vypuknutím epidemií infekčních chorob. Jen v posledních třech desetiletích se zdvojnásobilo množství dní, během nichž děti trpí nejrozšířenějším původcem průjmových onemocnění, bakterií z rodu Vibrio.

Nejenže to zvyšuje pravděpodobnost, že se děti dostanou do kontaktu s nemocemi, jako je cholera, ale také to rozšiřuje oblasti, kde tyto choroby člověka ohrožují. Šíří se také nemoci přenášené komáry. Jedná se především o horečku dengue nebo malárii. Pokud bude klimatická změna postupovat, bude jimi v budoucnu ohrožena více než polovina lidstva.

„Stále čekáme na reakci vlád“

Zpráva popisuje také dramatický dopad, jaký mají vlny horka, jichž stále přibývá, na ekonomiky. Například roku 2018 se oproti roku 2000 kvůli vedru snížilo množství odpracovaných hodin o 45 miliard. „Změna klimatu se netýká roku 2100, týká se čtvrtku 14. listopadu 2019,“ uvedl Watts s narážkou na datum, kdy zpráva vyšla.

Richard Horton, šéfredaktor odborného žurnálu Lancet, který za touto zprávou stojí, uvedl, že klimatická změna je jedna z největších hrozeb pro lidské zdraví. „Stále ale čekáme na reakci vlád. Nemůžeme si dovolit takovou úroveň nedohody,“ komentoval současný stav.

Lancet Countdown je koalice 35 institucí, včetně Světové zdravotnické organizace nebo Světové banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 1 hhodinou

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 19 hhodinami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 22 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
včera v 12:01

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánovčera v 11:59

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
včera v 11:55

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
včera v 10:52
Načítání...