Hlad, infekce, znečištění. Klimatické změny poškodí zdraví celých generací, varují experti

Děti po celém světě už v současné době trpí negativními dopady znečištění vzduchu a extrémních meteorologických jevů. Pro další generace ovšem budou tyto dopady ještě mnohem horší, varuje zpráva Lancet Countdown, kterou vydal jeden z nejprestižnějších lékařských žurnálů.

Experti, kteří se na zprávě podíleli, varují před mnohem horšími, vzduchem přenášenými chorobami, masivním úbytkem dostupné potravy, ale také před mentálním i fyziologickým traumatem, které klimatické změny způsobí.

Už v úvodu jejich zpráva upozorňuje, že klimatické změny jsou realitou. Letošní srpen byl nejteplejším měsícem od doby, co lidé začali globální teploty měřit. Jediný způsob, jak oteplování zpomalit, je až do roku 2050 každoročně snižovat emise oxidu uhličitého o 7,4 procenta. Díky tomu se planeta oteplí „pouze“ o 1,5 stupně Celsia.

Na zprávě pracovalo přes 120 expertů, kteří vycházeli z nejnovějších dat o změnách klimatu a pracovali s těmi nejpřesnějšími dostupnými modely.

Dnešní děti zažijí jiný svět

„Dítě narozené dnes má očekávanou délku života 71 let, což znamená, že se dožije roku 2090. To znamená, že zažije svět teplejší o 4 stupně Celsia,“ uvedl ředitel Lancet Countdown Nick Watts.

V některých částech světa už na děti klimatické změny dopadají, a to v podstatě okamžitě po porodu. V posledních třiceti letech například klesala globální úroda základních plodin, jako je kukuřice, rýže nebo ječmen, což znamená ohrožení dětí nedostatečnou výživou.

Špatná výživa v dětském věku má přitom dopad na celý život člověka, negativně ovlivňuje růst, oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko vzniku vývojových poruch.

Zpráva také varuje, že v budoucnu se stane více dětí zranitelnými vypuknutím epidemií infekčních chorob. Jen v posledních třech desetiletích se zdvojnásobilo množství dní, během nichž děti trpí nejrozšířenějším původcem průjmových onemocnění, bakterií z rodu Vibrio.

Nejenže to zvyšuje pravděpodobnost, že se děti dostanou do kontaktu s nemocemi, jako je cholera, ale také to rozšiřuje oblasti, kde tyto choroby člověka ohrožují. Šíří se také nemoci přenášené komáry. Jedná se především o horečku dengue nebo malárii. Pokud bude klimatická změna postupovat, bude jimi v budoucnu ohrožena více než polovina lidstva.

„Stále čekáme na reakci vlád“

Zpráva popisuje také dramatický dopad, jaký mají vlny horka, jichž stále přibývá, na ekonomiky. Například roku 2018 se oproti roku 2000 kvůli vedru snížilo množství odpracovaných hodin o 45 miliard. „Změna klimatu se netýká roku 2100, týká se čtvrtku 14. listopadu 2019,“ uvedl Watts s narážkou na datum, kdy zpráva vyšla.

Richard Horton, šéfredaktor odborného žurnálu Lancet, který za touto zprávou stojí, uvedl, že klimatická změna je jedna z největších hrozeb pro lidské zdraví. „Stále ale čekáme na reakci vlád. Nemůžeme si dovolit takovou úroveň nedohody,“ komentoval současný stav.

Lancet Countdown je koalice 35 institucí, včetně Světové zdravotnické organizace nebo Světové banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.