Hlad, infekce, znečištění. Klimatické změny poškodí zdraví celých generací, varují experti

Děti po celém světě už v současné době trpí negativními dopady znečištění vzduchu a extrémních meteorologických jevů. Pro další generace ovšem budou tyto dopady ještě mnohem horší, varuje zpráva Lancet Countdown, kterou vydal jeden z nejprestižnějších lékařských žurnálů.

Experti, kteří se na zprávě podíleli, varují před mnohem horšími, vzduchem přenášenými chorobami, masivním úbytkem dostupné potravy, ale také před mentálním i fyziologickým traumatem, které klimatické změny způsobí.

Už v úvodu jejich zpráva upozorňuje, že klimatické změny jsou realitou. Letošní srpen byl nejteplejším měsícem od doby, co lidé začali globální teploty měřit. Jediný způsob, jak oteplování zpomalit, je až do roku 2050 každoročně snižovat emise oxidu uhličitého o 7,4 procenta. Díky tomu se planeta oteplí „pouze“ o 1,5 stupně Celsia.

Na zprávě pracovalo přes 120 expertů, kteří vycházeli z nejnovějších dat o změnách klimatu a pracovali s těmi nejpřesnějšími dostupnými modely.

Dnešní děti zažijí jiný svět

„Dítě narozené dnes má očekávanou délku života 71 let, což znamená, že se dožije roku 2090. To znamená, že zažije svět teplejší o 4 stupně Celsia,“ uvedl ředitel Lancet Countdown Nick Watts.

V některých částech světa už na děti klimatické změny dopadají, a to v podstatě okamžitě po porodu. V posledních třiceti letech například klesala globální úroda základních plodin, jako je kukuřice, rýže nebo ječmen, což znamená ohrožení dětí nedostatečnou výživou.

Špatná výživa v dětském věku má přitom dopad na celý život člověka, negativně ovlivňuje růst, oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko vzniku vývojových poruch.

Zpráva také varuje, že v budoucnu se stane více dětí zranitelnými vypuknutím epidemií infekčních chorob. Jen v posledních třech desetiletích se zdvojnásobilo množství dní, během nichž děti trpí nejrozšířenějším původcem průjmových onemocnění, bakterií z rodu Vibrio.

Nejenže to zvyšuje pravděpodobnost, že se děti dostanou do kontaktu s nemocemi, jako je cholera, ale také to rozšiřuje oblasti, kde tyto choroby člověka ohrožují. Šíří se také nemoci přenášené komáry. Jedná se především o horečku dengue nebo malárii. Pokud bude klimatická změna postupovat, bude jimi v budoucnu ohrožena více než polovina lidstva.

„Stále čekáme na reakci vlád“

Zpráva popisuje také dramatický dopad, jaký mají vlny horka, jichž stále přibývá, na ekonomiky. Například roku 2018 se oproti roku 2000 kvůli vedru snížilo množství odpracovaných hodin o 45 miliard. „Změna klimatu se netýká roku 2100, týká se čtvrtku 14. listopadu 2019,“ uvedl Watts s narážkou na datum, kdy zpráva vyšla.

Richard Horton, šéfredaktor odborného žurnálu Lancet, který za touto zprávou stojí, uvedl, že klimatická změna je jedna z největších hrozeb pro lidské zdraví. „Stále ale čekáme na reakci vlád. Nemůžeme si dovolit takovou úroveň nedohody,“ komentoval současný stav.

Lancet Countdown je koalice 35 institucí, včetně Světové zdravotnické organizace nebo Světové banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...