Světová banka

Odbory půjdou příští týden na jednání s vládou s požadavkem na růst platů ve veřejném sektoru o 15 procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za nerealistické, odmítl však sdělit svou představu, co by bylo realistické. České hospodářství si takové zvýšení nemůže dovolit, řekla k tomu ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) do funkce generální ředitelky zvolila na druhé pětileté období Kristalinu Georgievovou. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise neměla protikandidáta. Její první funkční období končí 30. září.

Počet obětí sobotního zemětřesení na západě Afghánistánu stoupl na 2445, uvedla v neděli agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Afghánská média podle agentury DPA informují o téměř 2500 obětech a dvou tisícovkách raněných. Předchozí bilance čítala 2053 mrtvých a 9240 raněných. Zemětřesení je tak jedno z nejsmrtelnějších v zemi za posledních 20 let.

Pro nás je podstatné, že se inflace se vyvíjí zcela s naší prognózou, uvedl v Událostech, komentářích člen rady České národní banky Jan Kubíček a dodal, že rada je se snižováním úrokových sazeb velmi opatrná. Ekonomka a bývalá česká zástupkyně při Světové bance Jana Matesová upozorňuje, že rizik je stále příliš mnoho.

Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby výsledky ukrajinské protiofenzivy byly zřejmé ještě před nadcházejícím summitem NATO ve Vilniusu. Řekl to v rozhovoru, který poskytl španělským novinářům při příležitosti příjezdu španělského premiéra Pedra Sáncheze. Zelenskyj zároveň před novináři obvinil některé západní partnery z nepochopitelných průtahů ohledně výcviku ukrajinských pilotů.

Taliban vyhlásil v Afghánistánu válku drogám. Zakázal pěstování máku i výrobu opia a pervitinu. Závislé, kteří žijí na ulicích, v raziích přesouvá do přeplněných odvykacích center. Maková pole však byla ve válkou poznamenané zemi na hranici ekonomického kolapsu jediným zdrojem obživy pro část tamních zemědělců, kteří nyní nemají pro svá vyprahlá pole alternativu. Produkce opia v Afghánistánu přitom paradoxně roste. Do výroby a pašování jsou zapojeni příslušníci Talibanu, islamistického hnutí, které zákaz samo vydalo.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se bude zabývat vysokými cenami potravin. Chce zjistit, kdo v dodavatelském řetězci přiráží nejvíce, a kontrola se proto zaměří na zemědělce, zpracovatele i obchodníky. Samotná vysoká cena nebo nepřiměřená marže nicméně není protizákonná, úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody, nebo zneužití dominantního postavení.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá od příštího ledna reformu DPH. Místo dvou snížených sazeb by měla existovat jedna ve výši třináct nebo čtrnáct procent. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je smyslem plánu zjednodušení daňového systému, což uleví podnikatelům i finanční správě. Pro běžného spotřebitele by zboží podražit nemělo, upozornil. S tím však nesouhlasí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Už Asociace hotelů a restaurací a malých a středních podnikatelů uvedly, že se to do cen rozhodně promítne,“ oponovala v Událostech, komentářích.

Tématem berlínské konference, kterou hostili německý kancléř Olaf Scholz společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, byl plán poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Scholz mluvil o vytvoření Marshallova plánu pro 21. století a že je to generační úkol, který musí začít hned. Na tom se s ním von der Leyenová shodla a dodala, že by měl vzniknout nejlépe ještě do konce roku. Podle ekonoma Petra Zahradníka však nesmí dojít k jakémusi neokolonialismu, kdy si státy rozeberou to nejlepší z Ukrajiny, řekl v Horizontu ČT24.

Vláda začala projednávat věcnou novelu stavebního zákona. Ještě o ní nehlasovala, vrátí se k ní později. Novela by měla podle ministerstva pro místní rozvoj urychlit a zjednodušit stavební řízení. Oproti původnímu znění, které zatím nevstoupilo cele v účinnost, ruší Nejvyšší stavební úřad a zachovává část stávajících stavebních úřadů. Proti postupu vlády se vymezuje ANO, které se domnívá, že vláda ničí jím připravený stavební zákon, ale nespokojené jsou i profesní organizace. Návrh považují za nekvalitní. Varují, že novela nepomůže ke zrychlení stavebního řízení.

Bělorusko ve středu oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. V pondělí Světová banka uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu dolarů (1,7 miliardy korun).

Čínská ekonomika zpomaluje. Na vině je mimo jiné nulová tolerance vůči šíření koronaviru nebo hypoteční krize. Ještě na začátku roku investiční banka Nomura předpokládala letošní růst ekonomiky o 4,3 procenta HDP. Nyní Světová banka hovoří o růstu kolem 2,8 procenta. Propadá se i jüan a roste nezaměstnanost.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Zástupci opozičních stran se chystají na Srí Lance jednat o sestavení nové vlády. Premiér i prezident nabídli při sobotních bouřlivých protestech rezignaci. Demonstranti vtrhli do rezidence prezidenta Gotabaji Radžapaksy a zapálili sídlo předsedy vlády Ranila Vikremesingheho. Srílančané protestují proti hluboké ekonomické krizi, z níž viní vládu.

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

Změny klimatu pociťuje čím dál více států. Sucho bylo příčinou ničivých požárů v Austrálii v letech 2019 a 2020, hasiči v Kalifornii na jihozápadě USA plamenům vzdorují nyní. S nedostatkem vody se potýkají zemědělci na Bali. Ještě dramatičtější situace panuje v nejchudších státech Afriky. Své domovy bude muset podle Světové banky opustit kvůli suchu na 216 milionů lidí.

Téměř 193 milionů lidí ve světě trpí akutním nedostatkem jídla. Jen za poslední rok jich přibylo na čtyřicet milionů, což je podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN alarmující. Stav se dramaticky zhoršil ve víc než padesáti zemích včetně Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Jemenu nebo Sýrie. OSN to přičítá změnám klimatu, dopadům pandemie covidu-19 a ozbrojeným konfliktům. Tristní situaci může navíc ztížit omezení vývozu obilí z válkou zasažené Ukrajiny.

Ruský útok na Ukrajinu způsobil na světových komoditních trzích největší šok od sedmdesátých let minulého století, kdy arabští těžaři zastavili vývoz ropy na Západ podporující Izrael. V úterý to uvedla Světová banka (SB) ve své zprávě o vyhlídkách komoditních trhů. Varovala, že ceny komodit se budou držet na mimořádně vysokých úrovních také v příštích dvou letech.

Intenzivní boje na Ukrajině omezily tamní zemědělskou produkci. Podle Světového potravinového fondu nemohou farmáři obdělat teď na jaře asi třetinu půdy. Prezident Světové banky David Malpass odhaduje, že kvůli válce zdraží potraviny o dalších 37 procent. Stovkám milionů lidí podle něj hrozí chudoba a podvýživa.

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.