Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se bude zabývat vysokými cenami potravin. Chce zjistit, kdo v dodavatelském řetězci přiráží nejvíce, a kontrola se proto zaměří na zemědělce, zpracovatele i obchodníky. Samotná vysoká cena nebo nepřiměřená marže nicméně není protizákonná, úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody, nebo zneužití dominantního postavení.
Antimonopolní úřad prověří, kde potraviny nejvíce zdražují. Jestli u zemědělců, dodavatelů, nebo obchodníků
6 minut
Kontrola cen potravin
Zemědělci vypěstují a sklidí, potravináři zpracují a obchodníci prodávají. Konečná cena je ale oproti loňsku skoro dvojnásobná a to nejen u cukru. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže chce vědět, kdo na zdražování vydělává nejvíce.
„Budeme zjišťovat, jak vypadá celý vertikální řetězec, to znamená, jaké jsou náklady, marže, ziskovost v jednotlivých stupních. Na základě analýzy těchto dat zjistíme, kde je pravda v celém současném mediálním diskurzu o zvyšování cen potravin,“ řekl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna.
Zároveň ale upozornil, že samotná vysoká cena nebo nepřiměřená marže není přestupkem proti soutěžnímu právu nebo zákonu o významné tržní síle. „Úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody, nebo zneužití dominantního postavení, případně zneužití významné tržní síly vůči dodavateli směřující přímo k navýšení ceny. Vysoká cena nebo marže může být indicií, že k takovému přestupku dochází, ale v žádném případě není jednoznačným důkazem,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.
Úřad se zameří na 3 až 5 potravin
Zkontrolovat chce úřad ceny tří až pěti základních potravin. O těch si od prvovýrobců, zpracovatelů i obchodníků vyžádá data. Oslovení mají zákonnou povinnost je úřadu poskytnout. Pokud při tomto šetření objeví známky možného protisoutěžního jednání, nebo zneužití významné tržní síly, zahájí správní řízení. V něm mohou firmy dostat pokutu až do výše deseti procent z ročního obratu.
„Je důležité, abychom věděli, jak jsou jednotlivé sektory ziskové a jestli náhodou někdo nezneužívá v současné tíživé ekonomické situaci toho, aby na úkor ostatních v tom řetězci neúměrně zvyšoval své zisky,“ poznamenal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Že jsou ceny potravin vysoké, uznávají všichni
Že jsou některé ceny potravin neúměrně vysoké, uznávají zemědělci, potravináři i obchodníci. Každý z nich ale zároveň tvrdí, že za to může někdo jiný. „My, zemědělci, máme svědomí čisté. Ceny tady určují jednoznačně řetězce, mají sedmdesát pět procent podílu na maloobchodu,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
„U potravinářů to rozhodně není, protože potravináři jsou ve dvojích kleštích, za prvé musí platit zemědělci cenu za surovinu, ale z druhé strany jsou tlačeni obchodníky na to, aby dodávali za co nejnižší cenu,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
„Sledovat se má ziskovost, aby bylo vidět, kdo na tom vydělává. Data jsou úplně jasná, prostě nejziskovější v celé vertikále jsou velcí čeští zemědělci,“ poznamenal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Prouza uvedl, že některé produkty jako například právě cukr jsou při zpracování zemědělské výroby velmi jednoduché. Naopak u másla nebo sýru se na finálním produktu mnohem více podílí zpracovatelský průmysl. Celý proces od zemědělských výrobců přes zpracovatele až po obchodníky lze podle něj sledovat například u kuřecího salámu. Výběr sledovaných produktů tedy ovlivní výsledek šetření, dodal.
Agrární komora žádá prověření řetězců
Agrární komora ČR informovala, že chce antimonopolní úřad požádat, aby prověřil případné zneužívání tržní síly německých skupin Schwarz a Rewe na českém trhu. Schwarz v ČR provozuje obchodní řetězce Lidl a Kaufland, Rewe vlastní řetězce Penny Market a Billa. Komora už dřív upozorňovala na výrazný růst cen některých potravin v obchodech. Například kvůli vysokým cenám cukru a vajec se na obchodníky obrátil i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Podle části ekonomů mohou postavení na trhu zneužívat zejména ti velcí a mohou to být jak zemědělské koncerny, tak zpracovatelé i obchodní řetězce. „Zpracovatelský průmysl je velký podezřelý, data naznačují, že tam ten problém je. A pak je možné, že tržní sílu zneužívají ty jednotlivé řetězce, protože zkrátka mají velkou moc nad trhem,“ vysvětlila ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová.
Nejvíce zdražila mouka, vejce, mléko a olej
K základním potravinám, které se za poslední rok podle statistiků, zdražovaly nejvíce, se řadí vejce, mouka, olej nebo mléko. Právě cenový vývoj vajec naznačuje problém posledního roku. Zatímco v lednu 2022 v průměru stálo deset kusů necelých třicet korun, letos v lednu to bylo téměř dvakrát tolik. Nahoru šla i cena pečiva, i kvůli mouce. U té se zvedla cena za poslední rok asi o polovinu. A i to je důvodem, proč si lidé do košíku nedávají tolik pečiva jako v minulosti.
Na cenovkách z ledna loňského roku nezůstalo ani trvanlivé mléko, u něj už je ale v posledních týdnech vidět podle statistiků na pultech obchodů zlevnění. Zhruba o polovinu směrem vzhůru se liší cena i u rostlinného oleje. Podle aktuálních dat stojí litr v průměru zhruba třiašedesát korun. Ještě před rokem to bylo o dvacet méně.
