Agrární komora České republiky

Zemědělci letos podle Agrární komory ČR (AK ČR) sklidili 6,75 milionu tun obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních dvanáct let. Sklizeň řepky dosáhla 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. Celkem podle komory přijdou zemědělci na tržbách za obilniny a olejniny o sedm miliard korun. Nepříznivé výsledky podle AK ČR způsobily výkyvy počasí a snížení osevních ploch, řekl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezident komory Jan Doležal.

V Českých Budějovicích ve čtvrtek začal mezinárodní agrosalon Země živitelka. Hlavním tématem je využití chytrých technologií v zemědělství v projektu Smart Farming. Vzhledem k jubilejnímu 50. ročníku výstavy bude tématem také historie. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na zahájení řekl, že prostor pro razantní snižování cen potravin už není. Podle něj by to poškodilo zemědělce. Nynější ceny označil za v zásadě přiměřené. Premiér Petr Fiala (ODS) dodal, že potraviny zlevnily nejvíc ze zemí OECD.

Nízké výkupní ceny komodit, vysoké náklady a vysoká úroveň státních regulací. To jsou podle zjištění pořadu Bilance hlavní motivy nespokojenosti zemědělců. Jejich demonstrace se odehrávají v celé Evropě a nátlakové akce jsou úspěšné. Evropský parlament například na posledním zasedání zrušil řadu požadavků na ozelenění agrárnictví – opatření k ochraně přírody zůstanou dobrovolná. Přesto napětí v sektoru trvá, Agrární komora ČR dál vyjednává s vládou o několika požadavcích na zvýšení dotací nebo úlev. Reportér pořadu Filip Černý natáčel na českých i rakouských farmách, sledoval rozdílné přístupy k práci i krajině a mluvil také s reprezentanty velkých agrárních sdružení. Požadavky některých z nich nejsou ve vzájemném souladu – malí a velcí zemědělci stojí proti sobě.

Zemědělci odsunuli protest původně plánovaný na příští středu v Praze, potvrdil ČT prezident Agrární komory Jan Doležal. Rozhodli se tak v reakci na atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Vedení Zemědělského svazu ČR (ZS) se rozhodlo protest přesunout na 4. června. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) rozhodnutí odvolat středeční protest ocenil, považuje ho za logické a odpovědné. Zemědělci přitom dříve tvrdili, že protesty rušit nebudou, a to ani přesto, že už se pro tento krok ve čtvrtek rozhodla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Mráz v Česku v posledních dnech napáchal velké škody ovocnářům. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že největší škody jsou v Čechách, někde bude dokonce úroda nulová. Po jednání s předsedou Ovocnářské unie Martinem Ludvíkem v obci Daminěves na Mělnicku řekl, že stát chystá finanční pomoc pro poškozené pěstitele. Ministerstvo chce firmám pomoct i s udržením zaměstnanců. Podle Ludvíka už škoda přesáhla jednu miliardu korun.

Protest zemědělců před Úřadem vlády skončil, organizátoři vyzvali účastníky, aby se v klidu rozešli. Během odpoledne k protestujícím promluvil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj si vláda problémy v zemědělství uvědomuje, mrzí ho proto prohlášení organizátorů akce, že nebyla naplněna jejich očekávání podpory. Zemědělci zaparkovali svou techniku na silnici od Čechova mostu ke Strakově akademii a v centru Prahy způsobili dopravní kolaps. Kvůli přestupkům během protestů policie zajistila dva lidi.

Vedení Agrární komory ČR (AK ČR) označilo čtvrteční jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) o podpoře farmářů za zklamání. Od šéfa resortu čekali konkrétní návrhy, které ale nepřinesl. Komora proto vyzvala zemědělce, aby zahájili přípravu na protestní akce ve čtvrtek 7. března v Praze, pokud se kabinet nedohodne a ministr nepředloží konkrétní návrhy. Výborný sdělil, že debata o návrzích na podporu sektoru se v koalici ještě vede, výsledky oznámí zemědělcům v pátek.

Čeští zemědělci se ve čtvrtek připojili k protestům zemí střední a východní Evropy. Farmáři vyrazili do velkých měst a na hranice se Slovenskem, Polskem a Německem, kde protestovali proti agrární politice Evropské unie. Vadí jim hlavně podmínky takzvaného Green Dealu nebo dovoz produktů ze zahraničí. K hranicím podle Agrární komory ČR (AK ČR) vyjelo asi tři tisíce kusů zemědělské techniky. Evropská komise v reakci na protesty představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže.

K zemědělským protestům se ve čtvrtek připojili vedle těch českých také někteří farmáři z Polska, Maďarska a Slovenska. Protestní akce byly mířeny proti agrární politice EU či přílišné byrokracii. Například slovenští zemědělci dopoledne vyjeli s traktory na protestní jízdu po silnicích v celé zemi.

Jakékoliv navýšení cen energií od ledna 2024 znamená výrazné navýšení cen potravin, prohlásil v Otázkách Václava Moravce prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Připomněl, že konsolidační balíček přináší také vyšší daň z příjmu, změnu pravidel zaměstnávání na dohody a další změny. Dopadů růstu cen energií se obává i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Snížení daně z přidané hodnoty o tři procenta se podle ní nemůže projevit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. Firmy by se podle něj měly přestat na ceny energií vymlouvat, protože se dostaly na průměr EU.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z patnácti prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Firmy mají velké zisky, je třeba to poznat na cenách. Po jednání s potravináři na mezinárodním agrosalonu Země živitelka to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že je potřeba, aby si lidé mohli koupit kvalitní potraviny za přijatelnou cenu. Předseda vlády už ve svém projevu při zahájení akce řekl, že kvůli klesajícím nákladům čeká zlevnění potravin a předpokládá rovněž, že potravináři mimořádné zisky z loňska investují. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nesmí být marže nepřiměřené. Vláda bude také apelovat na řetězce, aby nabízely více českých potravin.

Pěstitele brambor sužuje sucho, hlízy jsou kvůli malému množství vody v půdě menší, následné výnosy jsou tak nižší. To by mohlo ovlivnit jejich prodejní cenu, shodují se zemědělci. Podle Agrární komory trápí sucho celou Evropu. Pomoct by ale pořád ještě mohly vydatné a trvalejší srážky.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) kontrolovala v posledních čtyřech měsících kvalitu potravin z dovozu, přičemž každý čtvrtý odebraný vzorek potravin letos nevyhověl. Nejvíce prohřešků eviduje inspekce u potravin z jihovýchodní Asie. Naopak nejlépe si při kontrolách dlouhodobě vedou potraviny vyrobené v České republice.

Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.

Prezident Agrární komory (AK) Jan Doležal ve čtvrtek na volebním sněmu v Olomouci obhájil funkci v čele této zemědělské organizace. Byl jediným kandidátem. Doležal je prezidentem komory od roku 2020, kdy vystřídal Zdeňka Jandejska. Mezi své priority Doležal zařadil narovnání podmínek na jednotném trhu Evropské unie, snížení administrativní zátěže zemědělců či racionalizaci požadavků na zemědělské podnikatele.

Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě sto milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl ve středu podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Kyjev v současné době vyváží asi o třicet procent méně obilí i dalších potravin než před ruskou invazí, vyplývá ze statistik ukrajinského resortu zemědělství.

Evropská unie by měla zajistit, aby Ukrajina mohla vyvážet své obilí do třetích zemí a dostala ho slušně zaplacené. V Událostech, komentářích se na tom shodli exministr zemědělství a místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS), prezident Agrární komory Jan Doležal a předseda Ukrajinsko-české komory Petr Krogman. V diskuzi také zaznělo, že tento export by mohly podpořit subvence.

Až pětina oslovených chovatelů drůbeže chce letos omezit chovy. Důvodem je nejistota, vysoké náklady a mnohdy nízké výkupní ceny. Někteří chovatelé chtějí drůbež redukovat od roku 2027, kdy začne platit zákaz klecových chovů. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie. Stavy drůbeže negativně ovlivnila i ptačí chřipka. Její první výskyt v Česku byl potvrzen před sedmnácti lety.

Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje ve středu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.

Potraviny v Česku zdražily za uplynulý rok podle Eurostatu o 27 procent – to je v rámci sedmadvacítky šestá nejvyšší hodnota. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si myslí, že vláda zastropovala ceny energií příliš pozdě a příliš vysoko, což se promítá do cen potravin, prezident Agrární komory Jan Doležal zase upozorňuje na „setrvačnost“ v promítání cen v řetězci. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podal kvůli výraznému zdražení cukru v obchodních řetězcích podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Chce, aby prověřil jeho výrazné zdražení na podzim loňského roku. Kvůli slevovým akcím při prodeji cukru se obrátil na Českou obchodní inspekci (ČOI) kvůli možnému klamání spotřebitele. Oznámil to po jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků kvůli vysokým cenám potravin. Podle Nekuly zvýšení přirážek u některých obchodníků neodpovídá růstu nákladů. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza už dříve podobná podezření odmítl.

Do dvou měsíců by měl mít antimonopolní úřad na stole první data z šetření, kdo na zdražování potravin vydělává nejvíc, řekl ve středečním pořadu Události, komentáře jeho předseda Petr Mlsna. Další dva hosté – prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouz a prezident Agrární komory Jan Doležal – se shodli na tom, že by snížení cen mohlo pomoci nulové DPH u základních potravin.