Čeští zemědělci se ve čtvrtek připojili k protestům zemí střední a východní Evropy. Farmáři vyrazili do velkých měst a na hranice se Slovenskem, Polskem a Německem, kde protestovali proti agrární politice Evropské unie. Vadí jim hlavně podmínky takzvaného Green Dealu nebo dovoz produktů ze zahraničí. K hranicím podle Agrární komory ČR (AK ČR) vyjelo asi tři tisíce kusů zemědělské techniky. Evropská komise v reakci na protesty představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže.
Protest, na který dohlížely stovky policistů, začal v 10:00 a trval zhruba dvě hodiny. Kromě hranic se protestní jízdy konaly ve velkých městech či na silnicích. Největší protesty byly podle AK ČR hlášené v Olomouckém kraji, odkud vyjelo zhruba pět set kusů zemědělské techniky. S 320 stroji následovaly Vysočina a Středočeský kraj.
Dopoledne traktory způsobily dopravní problémy hlavně na bývalém hraničním přechodě v Hodoníně, kde ještě před ohlášeným začátkem protestní akce zastavili zemědělci provoz. Po dobu blokády policisté dopravu odkláněli z české strany přes Sudoměřice.
Částečně zablokovaný byl asi na půl hodiny rovněž hraniční přechod na Chomutovsku, kam z Česka přijelo asi sto strojů a z Německa dalších šedesát. Čeští a němečtí zemědělci si tam předali dary.
Tuzemští farmáři spolu s polskými také částečně zablokovali hraniční přechod v Chotěbuzi na Karvinsku. Na silnici zaparkovali osm desítek zemědělských strojů. Provoz ale úplně nezastavili, ve směru do Polska zůstal v provozu jeden jízdní pruh.
Protestující si stěžují na propad cen komodit i přílišnou byrokracii. „Oni vymýšlejí čím dál větší restrikce. Zemědělství není, jak bývalo, je to prostě otrava,“ řekl zemědělec z Čejkovic Miloš Cvan. „Sedíme jenom nad papíry, sedíme nad úkoly, které máme plnit. Ale na poli, v zemědělství vůbec nejsme,“ popsal Jiří Svoboda z Agrodružstva Morkovice.
„Nejvíc nás rozčiluje, že se nám zemědělcům snaží radit ti, kteří v životě nic nevypěstovali. Prosím vás, nechte to na nás,“ apeloval zemědělec Václav Grindler.
„Situace zemědělců je skutečně zoufalá. Připojují se k nám i stovky malých, nikde neorganizovaných zemědělců z produkčních oblastí, podhorských i horských lokalit a také mnoho společností mimo zemědělskou prvovýrobu. To jen zdůrazňuje, jak hluboká krize napříč celým sektorem je,“ podotkl prezident AK ČR Jan Doležal.
„Chceme především upozornit na ty největší problémy zemědělců, a ne omezovat život v Česku. Nevylučujeme ale, že protesty budou pokračovat, ať již na evropské, nebo národní úrovni,“ upozornil.
Ministr zemědělství má pro protest pochopení
Čtvrteční protesty vycházejí ze setkání zemědělských organizací s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským z minulého týdne, kdy mu skupiny z Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Litvy a Lotyšska předaly své požadavky.
Nejen zemědělcům z Česka vadí zejména vysoká byrokratická zátěž a množství kontrol, které podle AK ČR vzrostly mezi lety 2022 a 2023 téměř dvojnásobně. Předmětem protestů jsou ale také dopady Green Dealu nebo levný dovoz ze zemí mimo Evropskou unii.
„V rámci zemědělské a enviromentální politiky EU zemědělcům vadí, že musejí dodržovat čím dál více regulací, které se týkají ochrany životního prostředí, což jim zvyšuje náklady. Vadí jim také byrokratické procesy, což je zdržuje od práce. (...) Pak je to podle zemědělců nekalá konkurence ze třetích zemí, tedy dovoz zemědělských produktů například z Ukrajiny,“ vyjmenoval zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.
Ministr zemědělství Marek Výborný na sociální síti X uvedl, že pro čtvrteční protesty zemědělců má pochopení. „I mně vadí zbytečná byrokracie nebo některé nereálné požadavky, které na naše zemědělce EU klade. Bojuji za to, aby se to změnilo. Dnešní (čtvrteční) protest beru i jako podporu pro mé jednání na Radě ministrů v Bruselu, kam jedu v pondělí,“ napsal v příspěvku.
Následně na tiskové konferenci ocenil korektní průběh protestů, které až na drobné výjimky neblokovaly dopravu, a uvedl, že s argumenty zemědělců souhlasí. „S výhradami se jednoznačně ztotožňuji,“ uvedl ministr na brífinku. Kritizoval například přílišnou byrokracii. „Velmi často nemají čas vyjet na pole nebo zajít do chléva,“ zdůraznil.
Bezcelní dohoda s Ukrajinou, která vyprší letos v červnu, by podle Výborného měla být prodloužena. Napadenou zemi je totiž potřeba nadále podporovat nejen vojensky, ale také ekonomicky, řekl. Dodal, že pro všechny zemědělce by měly platit stejné podmínky, aby tak čeští farmáři neztráceli svou konkurenceschopnost. Zároveň se vymezil proti tomu, že někteří polští zemědělci na hranicích vysypali náklad ukrajinského obilí. „Myslím, že tohle není dobře,“ konstatoval Výborný.
Zopakoval též, že cíle unijní Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) musí být reálné. „Jsem rád, že dnes (ve čtvrtek) jasně zaznělo, že čeští zemědělci si uvědomují, že tato dohoda je naprosto zásadní a klíčová pro to, abychom udrželi kvalitní českou ornou půdu a naše životní prostředí,“ doplnil.
Během návštěvy eurokomisaře pro životní prostředí Virginijuse Sinkevičiuse jej požádal, aby měla Evropská komise pro požadavky zemědělců pochopení. „Jejich hlasy jsou důležité pro pochopení aktuálních problémů v našem sektoru. Pokud jde o Zelenou dohodu (Green Deal), nechceme zpochybňovat její cíle, měli bychom se ale zaměřit na způsob jejich naplňování. Tím myslím dostatečný časový prostor pro přizpůsobení se změnám, flexibilní přístup pro jednotlivé členské státy, jenž bude reflektovat jejich úsilí, které již v minulosti na řešení jednotlivých výzev vynaložily,“ uvedl ministr podle tiskové zprávy resortu zemědělství.
K návrhům na zlepšení stavu českého zemědělství, mezi které patří například nedanění zemědělských dotací, Výborný řekl, že o nich v koalici jedná. Do konce týdne by měl obdržet stanovisko koaličních partnerů a v tom příštím o dopadech návrhů na státní rozpočet jednat například s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).
V Interview ČT24 ministr uvedl, že přílišná byrokracie „drtí úplně každého“ zemědělce, ať jde o velké podniky, či rodinné farmy. Odvíjí se například od požadavků EU na ochranu životního prostředí. „Jeden z důvodů deziluze v agrárním prostoru“ je podle něj také propad cen komodit. Cena obilí například nepokryje náklady v celé Evropě. Tyto dva problémy jsou podle něj spojené.
„Každá ambice navíc, každá regulace, s sebou přinášejí větší náklady a větší míru byrokracie. To je celý problém – začali jsme obrovsky regulovat, ale ztrácíme pak motivaci zemědělců a farmářů, aby se práci věnovali,“ řekl. „Výsledkem jsou protesty,“ dodal.
Vybízí proto k návratu ke „zdravému selskému rozumu“. „Sedláci věděli, co dává smysl. (...) Věděli, že když nebudou o půdu pečovat tak, jak mají, tak o to přijdou jejich děti a vnuci,“ poznamenal.
Výborný naopak nesouhlasí s kritikou dovozu obilí z Ukrajiny. „Nemáme český trh zaplavený ukrajinským obilím, jak se tady někdy říká nebo jak se tady někdo snaží přesvědčit veřejnost,“ sdělil. „Nicméně v celé Evropě samozřejmě ukrajinská produkce je. Ukazuje se, že koridory solidarity, které měly ukrajinské obilí dostat do severní Afriky, na Blízký východ, nefungovaly tak, jak úplně měly,“ poznamenal Výborný.
S prodloužením bezcelního importu však nesouhlasí šéf české agrární komory Doležal. „Je to naprosto nepřijatelné,“ řekl. „Farmáři dnes nemohou svou produkci prodat. Obiloviny máme na skladech. Za pět měsíců nás čeká sklizeň a nevíme, kam ji uskladnit a komu ji budeme prodávat,“ upozornil.
Nejvíce zemědělců se podle něj připojilo k protestu na Olomoucku, protože „se sem vozí ukrajinské obiloviny z Polska, kde se mávnutím kouzelného proutku stávají obilovinami polskými, respektive evropskými,“ poznamenal. Evropská komise i česká vláda zemědělcům podle něj „házejí klacky pod nohy“.
Fiala: Vláda pracuje na řešení problémů zemědělců
„Rozumím protestům, zejména co se týče byrokracie, která české zemědělce trápí, je neúměrná,“ souhlasí také předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09). Chápe i kritiku části opatření Green Dealu. „Některá jsou provozně či technicky naprosto nerealizovatelná, takže chápu, že se čeští zemědělci proti tomu bouří,“ podotkl.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda problémy zemědělců bere vážně a pracuje na jejich řešení, a to i v rámci Evropské unie. Silná regulace a byrokracie netěší nikoho, uvedl premiér. „Musíme pokročit v digitalizaci a snížit množství kontrol, aby se farmáři mohli věnovat své práci. A přesně na tom už ministerstvo zemědělství pracuje,“ řekl Fiala.
Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček řekl, že stínová vláda ANO podporuje zemědělce v boji proti „nekompetentní politice vlády“. Kritizoval také vyjádření premiéra a dalších vládních politiků, kteří v souvislosti s pondělním protestem zemědělců v Praze uváděli, že pořadateli jsou lidé podporující Kreml. „My nenálepkujeme a nehodnotíme zemědělce podle politických ambicí, pouze podle relevance jejich požadavků,“ prohlásil Havlíček a vybídl kabinet, aby problémy farmářů řešil.
Evropská komise chce zjednodušit předpisy pro zemědělce
V reakci na protesty Evropská komise (EK) představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí. Chtěla by mimo jiné zjednodušit některé podmínky, které musí farmáři v Evropské unii splňovat pro získání dotací či snížit počet kontrol v zemědělských podnicích až o polovinu.
Záměrem je „racionalizovat a zpřesnit vyhodnocování plošného monitoringu“ díky „automatizované analýze snímků“ z evropského satelitního programu Copernicus. „Toto opatření přímo reaguje na požadavky členských států,“ uvádí v tiskovém prohlášení EK.
„Komise je i nadále plně odhodlána hledat řešení, která by zmírnila tlak (...) a pomohla našim zemědělcům zajistit potravinovou bezpečnost,“ uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová. V pondělí se návrhy budou zabývat ministři zemědělství 27 členských států EU, kteří se sejdou v Bruselu.
Zemědělské protesty 22. února
- Čtvrtek 22. února 2024
- 17:25
Vážení čtenáři, textový přenos k protestům zemědělců v Česku i jinde v Evropě v tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.
- 16:07
„Evropští ministři zemědělství budou muset učinit rozhodnutí, pokud jde o opatření, jako jsou obchodní dohody. Tam je důležité, abychom brali při budoucích diskuzích v úvahu jejich znění. Když mluvíme o Ukrajině, tak hovoříme také o regulaci opatření. Musíme monitorovat zboží přicházejí z Ukrajiny. Nesmí nějak poškodit produkci našich farmářů,“ myslí si eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.
- 15:48
Podle eurokomisaře pro životní prostředí Virginijuse Sinkevičiuse na stížnosti zemědělců zareagovala Evropská komise a přišla s návrhem, který se týká „určitých úprav“ a obchodních opatření. „Pro farmáře je důležité, aby jejich práci nepodkopával vývoz ze třetích zemí, které dovážejí produkty. Komise chce zareagovat rychle a zemědělci hrají klíčovou roli,“ dodal politik.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala evropské přísliby nemusí znamenat konec protestů. „Je absurdní, že se nás Evropská komise ptá, kde je v dotačním systému chyba, když sama Evropská komise dotační systém vytvářela,“ poznamenal v Událostech.
Pomoc a řešení jsou podle něj potřeba hned, „ne na konci letošního roku, kdy se má uzavřít šetření mezi zemědělci, ze kterého se bude dělat půl roku analýza a závěr,“ okomentoval.
Komise slibuje, ale nic z toho nebude, očekává Konečná. Podle Vondry je jasné, co je nutno v Green Dealu zrušit
Europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná ovšem v Událostech, komentářích zapochybovala, zda ze slibů Komise vůbec něco hmatatelného vzejde. Obává se, že to může být jen předvolební manévr. „Ona se bude snažit o to, aby se zeptala zemědělců, a až nová Komise to dá dohromady. Takže Komise zemědělce trochu fabuluje,“ řekla. Domnívá se, že přitom hrozí, že po volbách „se na to zase zapomene“.
Další český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se domnívá, že konkrétní kroky budou záviset na výsledku červnových eurovoleb. Nemyslí si ovšem, že by bylo třeba se zemědělců vyptávat, co je tíží, to považuje Vondra za zřejmé. „Je nejméně deset věcí, které je (v Green Dealu) potřeba okamžitě zrušit,“ nastínil. Zmínil se například o povinných úhorech. „Udělejme něco pro životní prostředí, ale tak, aby to ekonomicky fungovalo a aby to bylo sociálně únosné. To je zlatý trojúhelník udržitelného rozvoje,“ řekl.
Konečná se domnívá, že významným motivem k celoevropským protestům zemědělců je také bezcelní režim Evropské unie vůči Ukrajině. „To je jeden ze zásadních důvodů, proč zemědělci napříč Evropou demonstrují. Kazí jim to ceny potravin, kazí jim to kvalitu,“ prohlásila. Česká vláda podle šéfky komunistů souhlasem s pokračováním bezcelního režimu poškodila své zemědělce.
Domnívá se, že by bylo lepší, kdyby EU zavedla pro Ukrajinu vratné clo, které by se vracelo v případě, že by zboží projelo Evropskou unií a nic z něj po cestě neubylo.
Podle Alexandra Vondry vláda hlasovala správně, míní však, že místo cla by bylo vhodné, aby se na dodržování podmínek tranzitu zboží z Ukrajiny zaměřili třeba ti kontroloři, kteří v současné době ve velké míře chodí kontrolovat zemědělce.
„Jde o to posílat ty kontroly místo na sedláky si hlídat, jestli plomby na vagonech, které to provážejí, jsou, jestli tam není zkorumpovaný polský nebo slovenský nebo jaký celník,“ naznačil. Domnívá se však, že i u protekcionismu je třeba znát míru. „Nějaké ochranářské opatření je nutno dělat, ale abychom to nepřešvihli opačným směrem. (...) Protekcionářská opatření povedou k tomu, že ceny budou vyšší. Je to věc k diskusi,“ poznamenal.
Zapojily se i organizace, které se distancovaly od pondělních demonstrací
Do společného evropského protestu se tentokrát z Česka zapojily i organizace, které se distancovaly od pondělních demonstrací v Praze. Kromě AK ČR tedy i Zemědělský svaz, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Společnost mladých agrárníků a část členů Asociace soukromého zemědělství.
Část tuzemských farmářů, jak již bylo zmíněno, demonstrovala už v pondělí před ministerstvem zemědělství v Praze, protestní jízdou se stovkami traktorů částečně obsadili pražskou magistrálu a v centru hlavního města na chvíli omezili provoz tramvají.
Demonstranti žádající lepší podmínky pro zemědělce v posledních týdnech komplikovali dopravu a blokovali hranice mimo jiné ve Francii, Německu, Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Španělsku či Portugalsku.
