Alexandr Vondra

ANO je přesvědčeno, že příštím předsedou vlády bude jeho předseda Andrej Babiš, uvedla europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Argumentovala jak výsledkem voleb, tak dohodou partnerů možné koalice. Poznamenala, že nerozumí prezidentu Petru Pavlovi, který po Babišovi žádá zveřejnění toho, jak se vypořádá se střetem zájmů. Dle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je prezidentův požadavek zcela legitimní. Jde prý o ochranu ústavnosti a zákonů, jmenování premiérem je prý Pavlova zodpovědnost. Debatou v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se lidé naposledy rozloučili s kardinálem Dominikem Dukou. Rakev se zesnulým kardinálem byla po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky. Posledního rozloučení se účastnil prezident Petr Pavel i jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Přijely také církevní delegace ze sousedních zemí. Podle arcibiskupa Jana Graubnera byl Duka výraznou osobností a bojovníkem za pravdu a svobodu.

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla ve středu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP). Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb - je to hybridní válka, řekla von der Leyenová.

Evropskou unii rozděluje návrh, který počítá s plošným sledováním on-line komunikace. Takzvaný chat control má podle předkladatelů chránit děti před sexuálním zneužíváním na internetu. Koncem týdne v Bruselu jednotlivé státy představily svá stanoviska. Podle diplomatických zdrojů se zatím většina pro schválení návrhu nenašla. Negativní postoj zaujalo i Česko. Dánsko, které chce během svého předsednictví návrh prosadit, počítá s hlasováním v polovině října.

Kvůli možnosti zásahu do soukromí čeští europoslanci, kteří byli hosty pořadu Události, komentáře moderovaného Barborou Kroužkovou, odmítli evropský návrh na sledování on-line komunikace namířený proti šíření dětské pornografie, známý jako „chat control“. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že k v návrhu chybí prevence. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) sdělil, že k ochraně stačí stávající nástroje. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se domnívá, že návrh v europarlamentu neprojde.

Svět se k míru přiblížil, ale proces ještě potrvá, míní europoslanec ODS Alexandr Vondra. Evropa podle něj v tuto chvíli „docela“ táhne za jeden provaz. Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi Vondra drží palce ve snaze ruskou válku ukončit. „Putinovi nevěřím ani nos mezi očima. Myslím si, že pochopitelně teď v létě hraje ještě o čas,“ uvedl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou europoslanec.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Rusku sankcemi. „Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém,“ řekl k Trumpovým krokům europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích, které moderovala Tereza Řezníčková. Ve středu do Moskvy pojede na jednání zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Úspěch jeho mise podle europoslance Jaroslava Bžocha (ANO) záleží na tom, jestli případnou dohodu bude ruský vládce Vladimir Putin schopný prezentovat jako svoje vítězství.

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Rozhodnutí USA udeřit na íránský jaderný program bylo dobrým krokem, shodli se v Otázkách Václava Moravce zástupci vládní koalice a opozičního ANO. „Celý svět by měl poděkovat (Donaldu) Trumpovi,“ prohlásila europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Odmítavě se k útoku postavil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Debatující věří, že zapojení USA povede k oslabení íránského režimu. V druhé části pořadu politici kritizovali systém emisních povolenek ETS 2.

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Evropská komise přednesla návrh nových pravidel, která mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovalo mimo jiné i Česko.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že ruský vůdce Vladimir Putin musí být doveden k jednání o míru na Ukrajině. Jde však o to, aby tato země přežila jako suverénní stát na území, které dnes ovládá, sdělil v Interview ČT24. Vyjádřil se i k účasti na konferenci amerických konzervativců, kde si prý politici chodili pro potlesk, když mohli říct „něco nehezkého“ o Evropě.

Evropská komise odstartovala strategické rozhovory o budoucnosti automobilového průmyslu. Účastní se jich představitelé evropských automobilek i odborů. Například německá automobilka BMW navrhuje, aby sedmadvacítka snížila clo na dovoz vozů z USA z deseti na 2,5 procenta. V Bruselu se mluví i o výzvě ke zmírnění pokut za nedodržování stanovených emisních průměrů. Někteří čeští europoslanci vidí v dialogu o restartu automobilového průmyslu naději, jiní se k němu staví skepticky.

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.

V Činoherní klubu v pražské ulici Ve Smečkách bylo před 35 lety založeno Občanské fórum. Jaká byla role herců a divadelníků během sametové revoluce a proč byl právě Činoherní klub tím místem, kde se udály klíčové události? Jak po 35 letech vidí tento den i to, co mu předcházelo a následovalo, pamětníci, historikové, divadelníci? Na to vzpomínali ve speciálním vysílání Devadesátky ČT24.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tak znělo slavné volební heslo spontánně vzniklého politického hnutí, které se stalo klíčovým aktérem sametové revoluce a provedlo společnost prvními lety v demokracii. Občanské fórum (OF) vzniklo v pražském Činoherním klubu před 35 lety, 19. listopadu 1989, dva dny poté, co policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Okolnostmi jeho vzniku se bude přímo v „Činoheráku“ zabývat speciální vydání pořadu 90' ČT24 ve 20:07.

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Spojené státy mají být silné a angažované v řešení světových konfliktů a odstrašení potenciálních protivníků a bude klíčové, jaké vztahy Česko i Evropa naváží s USA pod vedením Donalda Trumpa, shodli se v Událostech, komentářích europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec Radek Koten (SPD) i bývalý velvyslanec při NATO a ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský. Hosté také míní, že do obrany je potřeba investovat více než doposud, a to i nad požadovaná dvě procenta.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Lukáš Vlček by byl skvělým ministrem, řekl České televizi šéf hnutí STAN a vicepremiér Vít Rakušan. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) je vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře a v případě jeho náhrady by Rakušan volil právě prvního místopředsedu Starostů, poslance Vlčka.

Vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Kabinet ho vybral jednomyslně na středečním zasedání. Síkela podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dlouhodobě prokazuje své kompetence a při českém předsednictví ukázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni. S tím nesouhlasil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Od případného eurokomisaře Síkely podle něj nelze očekávat „zásadnější změny“. O nominaci oba politici debatovali v Událostech, komentářích společně s předsedou odborové centrály Josefem Středulou.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.