Alexandr Vondra strana 5 z 5

Protesty, které ve Spojených státech probíhají už osmým dnem, jsou výsledkem dlouhodobé frustrace v americké společnosti z působení dvou krizí –⁠ koronavirové a ekonomické, která USA hrozí. Uvedl to europoslanec Alexandr Vondra ve středečním pořadu ČT Události, komentáře. Podle něho byl policejní zásah, který vyústil ve smrt Afroameričana George Floyda, pro protesty pouhou rozbuškou. Vondra se na tom shodl s bývalým diplomatem ve Spojených státech Petrem Kolářem, který byl také hostem pořadu.

Vláda připravuje uvolňování režimu na hranicích, potvrdil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Nejprve půjde o cestování kvůli práci či podnikání a Češi budou moci na Slovensko a do Rakouska, předpokládá. Krok vítá europoslanec Alexandr Vondra (ODS), podle nějž je zavření hranic protiústavní. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nabádá veřejnost, aby byla ostražitá vůči současným značným pravomocím vlády. Případná protiústavnost je ale na posouzení justice, nikoliv evropských orgánů, doplňuje.

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za důležité, že Česká republika nebude povinně přijímat žádné lidi žádající v EU o azyl a že kvóty v mezičase skončily. Podle něj není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem prohrálo spor u Soudního dvora Evropské unie. Ten dospěl k tomu, že tři visegrádské země odmítáním povinného přerozdělování azylantů nesplnily povinnosti plynoucí z práva EU. Také podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) není rozhodnutí soudního dvora vzhledem k aktuální situaci zásadní.

Vyjednávání o vztazích EU s Británií po odchodu Spojeného království z osmadvacítky bude náročné, shodli se v Událostech, komentářích politici a diplomaté. Vesměs doufají, že převládne pragmatický přístup nad emocemi. Všichni také věří, že se nechystá další „exit“ jiné členské země.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) rozumí váhání prezidenta Miloše Zemana, zda jet, nebo nejet na dubnový summit s Čínou 17+1. V pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že je třeba čínské straně ukázat, že Česko má ekonomická očekávání, která čínská strana nenaplnila. „Je třeba to zvednout, vzájemný obchod je nevyrovnaný. Je třeba čínské straně ukázat, že máme jiná očekávání,“ řekl. Přínos vzájemné spolupráce musí být podle ministra na obou stranách.

Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra navrhl, aby na Ostravsku vznikla základna americké armády. Podle něj by to pomohlo regionu, který se nyní potýká s útlumem těžby uhlí. S tím ostře nesouhlasí europoslankyně a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná: „Jako matka a žena vám říkám, zkuste to a popereme se o to jako o radar v Brdech.“ Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) nic z toho není na stole. Zaznělo to v pořadu Otázky Václava Moravce.

Na sobotním kongresu občanských demokratů obhájil svůj předsednický mandát už potřetí Petr Fiala. Podporu mu vyjádřilo z více něž pětistovky účastníků kongresu 470 občanských demokratů. Post první místopředsedkyně obhajovala Alexandra Udženija, delegáti ji ovšem nezvolili. Druhý pokus odmítla. O její křeslo se poté přihlásili Zbyněk Stanjura, Pavel Novotný a Marie Kubíková, strana z nich i na popud Fialy vybrala Stanjuru.

Prvním místopředsedou ODS byl zvolen Zbyněk Stanjura, který získal 322 hlasů od pěti stovek delegátů kongresu. Proti němu kandidovala Marie Kubíková, která oslovila 69 delegátů, a Pavel Novotný. Ten získal 65 hlasů. Post původně obhajovala Alexandra Udženija, kterou ale delegáti v prvním kole odmítli. Místopředsedy zůstávají Martin Kupka, Martin Baxa a Miloš Vystrčil, s nejvíc hlasy se k nim připojí europoslanec Alexandr Vondra.

Občanští demokraté si v sobotu zvolí nové vedení. Nad pozicí a vyhlídkami ODS se v Událostech, komentářích České televize zamýšlely tři politické generace strany. Bohuslav Svoboda, poslanec ODS a bývalý pražský primátor, Petr Havlík, jeden ze spoluzakladatelů strany a Martin Kadeřábek, člen Mladých občanských demokratů a teplický zastupitel.

Ve Štrasburku skončila první letošní řádná schůze Evropského parlamentu. Znamenala taky definitivní konec působení britských europoslanců. Země na konci ledna opouští Evropskou unii, s tím končí i mandát jejích zástupců. Zatímco někteří slaví, jiní neskrývají smutek.

Před třiceti lety – 26. listopadu 1989 – se tehdejší disident Václav Havel sešel s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem. Schůzka, která se konala v Obecním domě, začala velmi neformálně a přihlíželo jí mnoho televizních kamer a fotoaparátů. Opozice během ní pozvala premiéra na manifestaci na Letné. Následná série intenzivních jednání po několika týdnech vyústila ve jmenování „vlády národního porozumění“ v čele s Mariánem Čalfou a abdikaci prezidenta Gustava Husáka, kterého ve funkci vystřídal Havel.

Po surovém potlačení studentské demonstrace na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989 nabraly události v Československu rychlý spád. Už následující den oznámili herci pražských divadel a studenti vysokých škol v Praze vstup do protestní stávky, v neděli 19. listopadu pak v Činoherním klubu vzniklo Občanské fórum. A již v pondělí 20. listopadu dorazilo na pražské Václavské náměstí na první z řady demonstrací protestovat proti režimu až sto padesát tisíc lidí.

Chtěli pravdivě a svobodně informovat o revolučním dění v Československu – Nezávislé tiskové středisko. Ivan Lamper, Jan Ruml nebo třeba Petruška Šustrová a další známá jména z disentu dohromady vytvořili redakci, která psala svobodné zprávy – Informační servis. První číslo vyšlo 20. listopadu 1989. „Vznikalo to samozřejmě na koleni, první dvě vydání vyšla napůl samizdatově,“ říká tehdejší redaktor Jaroslav Spurný. Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.

Europoslanec za ODS Alexandr Vondra kritizoval v Interview ČT24 americkou administrativu za to, že umožnila tureckou ofenzivu proti Kurdům v severní Sýrii. Turecko tím podle něj porušuje hodnoty, na kterých je postaveno NATO. Invazi provázejí činy, které jsou „nepřijatelné, odporné, odsouzeníhodné“. EU se v nastalé situaci podle Vondry stala zajatcem vlastních rozhodnutí v migrační politice.

Británie se zmítá v hledání podoby odchodu z Evropské unie. Kdo by měl ustoupit a jak brexit dopadne? Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by Evropská unie měla vůči odcházející Velké Británii projevit více velkorysosti, podobně jako Češi při dělení státu se Slováky. Uvedl to v pondělním Interview ČT24.

To, že ministerstvo obrany dostalo na příští rok o osm set milionů korun méně, než počítaly dlouhodobé plány, nebude podle ministra obrany Lubomír Metnara (za ANO) znamenat škrty v resortu, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Připustil však, že některé víceleté projekty se vzhledem k tomu mohou v čase posunout. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel a někdejší český ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) se v OVM shodli, že dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP do roku 2024 je velmi nereálné.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.

Bez potyčky s městskou policií se neobešla sobotní instalace části balustrády repliky Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Umístil ji sem sochař Petr Váňa, který chce na původní místo vrátit repliku Mariánského sloupu. Položení balustrády si nevyžádalo stavební zásah do náměstí. Dohlížející městská policie ale pacifikovala Váňova bratra Tomáše, který začal rozebírat dlažbu. Následovala krátká potyčka mezi strážníky a účastníky akce.

Obrovským problémem Evropské unie je rozevření nůžek mezi tím, jak myslí elity, a tím, co si myslí ostatní, kterých je drtivá většina. Tyto nůžky je třeba nyní zavírat, řekl v pořadu Interview ČT24 Alexandr Vondra. Ten díky preferenčním hlasům postoupil na kandidátce ODS z 15. na druhé místo a stane se jedním z nových europoslanců.

Evropské volby přinesly politickým stranám nejedno překvapení. Voliči se rozhodli využívat preferenčních hlasů a upravovat pořadí zvolených kandidátů. A v několika případech se jim to i výrazně podařilo. Jednotlivých jmen na volebních lístcích si všímali a některým pomohli až do lavic evropského parlamentu. Naopak jiným kandidátům se přízeň vyhýbala. Kdo patřil mezi oblíbence a kdo mezi smolaře letošních voleb?

Jednání na summitu evropských lídrů o posunutí termínu brexitu, které se protáhlo do nočních hodin, nepřekvapilo bývalého ministra zahraničí a obrany za ODS Alexandra Vondru. Vysvětlil, že diplomatickou tradicí světových mocností je tvrdě vyjednávat až do poslední vteřiny. Europoslanec za TOP 09 Luděk Nidermayer v Událostech, komentářích takový postup označil za politicky nezodpovědný. Británii se podle něj vymstí.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.

Jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě je podle bývalého ministra obrany a zahraničí a dnes ředitele Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu Alexandra Vondry (ODS) důležitý úspěch. Drobnosti jsou ale podle něj to, co ukazuje na skutečnou pozici Česka v očích USA. Trump a Babiš třeba neměli na závěr schůzky společnou tiskovou konferenci – na rozdíl od prezidentů Rumunska a Polska, tedy zemí, kde mají Spojené státy umístěny svou protiraketovou obranu. Vondra to řekl v pořadu Interview ČT24.

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.