TÉMA

Alexandr Vondra strana 5 z 5

Strany v Moravskoslezském kraji řeší útlum hornictví, zdravotnictví i základnu NATO

Při volbách do krajských zastupitelstev v roce 2016 získalo v Moravskoslezském kraji nejvíce křesel hnutí ANO. Společně s ODS a KDU-ČSL vytvořily koalici, která se v čele kraje udržela po celé čtyři roky. Vznikl i jejich společný program až do roku 2024. Tehdejším lídrem moravskoslezského hnutí ANO a dnešním hejtmanem je Ivo Vondrák. Při posledních krajských volbách se mu tak podařilo prolomit tehdejší koalici ČSSD a KSČM.
4. 9. 2020|

Hamáček kritizoval Vystrčilovu misi na Tchaj-wan. Podle něj hospodářské vztahy nezmění

Cesta senátní delegace na Tchaj-wan v čele s šéfem horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) jde proti české zahraniční politice a bude mít následky, se kterými se bude muset Česko vyrovnat. V Otázkách Václava Moravce to uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Podle předsedy Senátu, který s Hamáčkem v pořadu diskutoval, ale cesta pomůže česko-tchajwanským hospodářským vztahům a jasně dokáže suverenitu české zahraniční politiky. Oba představitelé se naopak shodli na nutnosti podpořit prodemokratické síly v Bělorusku a uvalit na Lukašenkův režim sankce.
16. 8. 2020|
Události komentáře

Dohoda je úspěch, shodli se europoslanci. Podle Jourové se jedná o šanci modernizovat evropskou ekonomiku

Úterní dosažení dohody na summitu EU je pozitivní zprávou. Shodli se na tom europoslanci s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou (ANO) a vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO) v Událostech, komentářích a Devadesátce. Krize podle Jourové ukázala, že členové Unie jsou si partnery, kteří si jsou schopni vzájemně pomáhat.
22. 7. 2020|

Vyjednali jsme dobré podmínky, řekl Babiš po evropském summitu. Opozice výsledky jeho vyjednávání kritizuje

Čeští politici většinou oceňují, že se lídři zemí Evropské unie dohodli na podobě finanční pomoci zemím zasaženým koronavirovou krizí. Samotné vyjednávání českého premiéra Andreje Babiše (ANO) ale kritizují. Sám Babiš je však přesvědčen, že vyjednal pro Česko dobré podmínky, uvedl, že vyjednal jeden z nejbohatších „dárečků“ od EU, jak nazval balíčky podpory ekonomiky po koronavirové krizi.
21. 7. 2020Aktualizováno21. 7. 2020|

Europarlament většinou hlasů schválil usnesení kritizující Babišův možný střet zájmů

Poslanci Evropského parlamentu v pátek večer jasnou většinou hlasů schválili usnesení kritické k možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf vlády podle europoslanců zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň kontroluje holding Agrofert. Ten usnesení Evropského parlamentu kritizuje. Nelíbí se mu, že firmu nikdo z europarlamentu neoslovil.
19. 6. 2020Aktualizováno19. 6. 2020|

Kulatý stůl na téma Česko v srdci zelené Evropy

Debata o širším pohledu na ekologii v rámci Evropské unie. Vystoupili europoslanci Alexandr Vondra (ODS/ECR), Luděk Niedermayer (TOP09/EEP) a Mikuláš Peksa (Piráti/Greens/EFA).
15. 6. 2020|

Konec kauzy Promopro. Stížnosti odsouzených zamítl Ústavní soud

Kauza Promopro spojená s českým předsednictvím v EU definitivně končí, Ústavní soud odmítl stížnosti části odsouzených. Podali je Jaroslav Veselý, Vlastimil Maxa, Marcel Příkopa a Ivan Komárek, všichni dostali nepodmíněné tresty. Ústavní soudci stížnosti označili za zjevně neopodstatněné.
11. 6. 2020Aktualizováno11. 6. 2020|
Události komentáře

Protesty v USA jsou důsledkem dvou krizí. Zásah policistů proti Floydovi byl rozbuška, tvrdí Vondra

Protesty, které ve Spojených státech probíhají už osmým dnem, jsou výsledkem dlouhodobé frustrace v americké společnosti z působení dvou krizí –⁠ koronavirové a ekonomické, která USA hrozí. Uvedl to europoslanec Alexandr Vondra ve středečním pořadu ČT Události, komentáře. Podle něho byl policejní zásah, který vyústil ve smrt Afroameričana George Floyda, pro protesty pouhou rozbuškou. Vondra se na tom shodl s bývalým diplomatem ve Spojených státech Petrem Kolářem, který byl také hostem pořadu.
4. 6. 2020|
Otázky Václava Moravce

V týdnu povolíme cestování kvůli práci, věří Petříček. Vondra volá po uklidnění veřejnosti

Vláda připravuje uvolňování režimu na hranicích, potvrdil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Nejprve půjde o cestování kvůli práci či podnikání a Češi budou moci na Slovensko a do Rakouska, předpokládá. Krok vítá europoslanec Alexandr Vondra (ODS), podle nějž je zavření hranic protiústavní. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nabádá veřejnost, aby byla ostražitá vůči současným značným pravomocím vlády. Případná protiústavnost je ale na posouzení justice, nikoliv evropských orgánů, doplňuje.
19. 4. 2020|

Podstatné je, že žádné migranty brát nebudeme, řekl Babiš o prohře u soudu Evropské unie

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za důležité, že Česká republika nebude povinně přijímat žádné lidi žádající v EU o azyl a že kvóty v mezičase skončily. Podle něj není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem prohrálo spor u Soudního dvora Evropské unie. Ten dospěl k tomu, že tři visegrádské země odmítáním povinného přerozdělování azylantů nesplnily povinnosti plynoucí z práva EU. Také podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) není rozhodnutí soudního dvora vzhledem k aktuální situaci zásadní.
2. 4. 2020Aktualizováno2. 4. 2020|
Události komentáře

Evropa po brexitu: Johnson bude hrát tvrdě, míní Vondra. Vyjednavači animozity překonají, věří Špidla

Vyjednávání o vztazích EU s Británií po odchodu Spojeného království z osmadvacítky bude náročné, shodli se v Událostech, komentářích politici a diplomaté. Vesměs doufají, že převládne pragmatický přístup nad emocemi. Všichni také věří, že se nechystá další „exit“ jiné členské země.
1. 2. 2020|
Otázky Václava Moravce

Petříček: Vztahy s totalitní Čínou mají být pragmatické a realistické. Očekávání se zatím nenaplnila

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) rozumí váhání prezidenta Miloše Zemana, zda jet, nebo nejet na dubnový summit s Čínou 17+1. V pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že je třeba čínské straně ukázat, že Česko má ekonomická očekávání, která čínská strana nenaplnila. „Je třeba to zvednout, vzájemný obchod je nevyrovnaný. Je třeba čínské straně ukázat, že máme jiná očekávání,“ řekl. Přínos vzájemné spolupráce musí být podle ministra na obou stranách.
19. 1. 2020|
Otázky Václava Moravce

Ostravsku by pomohla americká základna, navrhl Vondra. Zkuste to a popereme se jako o radar, varuje Konečná

Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra navrhl, aby na Ostravsku vznikla základna americké armády. Podle něj by to pomohlo regionu, který se nyní potýká s útlumem těžby uhlí. S tím ostře nesouhlasí europoslankyně a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná: „Jako matka a žena vám říkám, zkuste to a popereme se o to jako o radar v Brdech.“ Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) nic z toho není na stole. Zaznělo to v pořadu Otázky Václava Moravce.
19. 1. 2020|

Petr Fiala zůstává šéfem ODS. Straně slíbil vládní křesla do dvou let

Na sobotním kongresu občanských demokratů obhájil svůj předsednický mandát už potřetí Petr Fiala. Podporu mu vyjádřilo z více něž pětistovky účastníků kongresu 470 občanských demokratů. Post první místopředsedkyně obhajovala Alexandra Udženija, delegáti ji ovšem nezvolili. Druhý pokus odmítla. O její křeslo se poté přihlásili Zbyněk Stanjura, Pavel Novotný a Marie Kubíková, strana z nich i na popud Fialy vybrala Stanjuru.
18. 1. 2020Aktualizováno18. 1. 2020|

Kongres ODS nečekaně odmítl Udženiju. Prvním místopředsedou zvolil Stanjuru

Prvním místopředsedou ODS byl zvolen Zbyněk Stanjura, který získal 322 hlasů od pěti stovek delegátů kongresu. Proti němu kandidovala Marie Kubíková, která oslovila 69 delegátů, a Pavel Novotný. Ten získal 65 hlasů. Post původně obhajovala Alexandra Udženija, kterou ale delegáti v prvním kole odmítli. Místopředsedy zůstávají Martin Kupka, Martin Baxa a Miloš Vystrčil, s nejvíc hlasy se k nim připojí europoslanec Alexandr Vondra.
18. 1. 2020Aktualizováno18. 1. 2020|
Události komentáře

Fiala bez vyzyvatele? „Kočár dobře jede,“ říká o vedení ODS pražský exprimátor Svoboda

Občanští demokraté si v sobotu zvolí nové vedení. Nad pozicí a vyhlídkami ODS se v Událostech, komentářích České televize zamýšlely tři politické generace strany. Bohuslav Svoboda, poslanec ODS a bývalý pražský primátor, Petr Havlík, jeden ze spoluzakladatelů strany a Martin Kadeřábek, člen Mladých občanských demokratů a teplický zastupitel.
18. 1. 2020|

„Budu jim chybět,“ myslí si Nigel Farage. Britští poslanci se rozloučili s Evropským parlamentem

Ve Štrasburku skončila první letošní řádná schůze Evropského parlamentu. Znamenala taky definitivní konec působení britských europoslanců. Země na konci ledna opouští Evropskou unii, s tím končí i mandát jejích zástupců. Zatímco někteří slaví, jiní neskrývají smutek.
16. 1. 2020|
1989

Komunistický monolog skončil. Před 30 lety si Havel promluvil s premiérem Adamcem

Před třiceti lety – 26. listopadu 1989 – se tehdejší disident Václav Havel sešel s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem. Schůzka, která se konala v Obecním domě, začala velmi neformálně a přihlíželo jí mnoho televizních kamer a fotoaparátů. Opozice během ní pozvala premiéra na manifestaci na Letné. Následná série intenzivních jednání po několika týdnech vyústila ve jmenování „vlády národního porozumění“ v čele s Mariánem Čalfou a abdikaci prezidenta Gustava Husáka, kterého ve funkci vystřídal Havel.
26. 11. 2019|
1989

Z videoarchivu: Na více místech se sešly početné skupiny občanů, hlásili moderátoři 20. listopadu

Po surovém potlačení studentské demonstrace na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989 nabraly události v Československu rychlý spád. Už následující den oznámili herci pražských divadel a studenti vysokých škol v Praze vstup do protestní stávky, v neděli 19. listopadu pak v Činoherním klubu vzniklo Občanské fórum. A již v pondělí 20. listopadu dorazilo na pražské Václavské náměstí na první z řady demonstrací protestovat proti režimu až sto padesát tisíc lidí.
20. 11. 2019|

Na první svobodné noviny se stály fronty. Po Praze je rozvážely stovky taxikářů

Chtěli pravdivě a svobodně informovat o revolučním dění v Československu – Nezávislé tiskové středisko. Ivan Lamper, Jan Ruml nebo třeba Petruška Šustrová a další známá jména z disentu dohromady vytvořili redakci, která psala svobodné zprávy – Informační servis. První číslo vyšlo 20. listopadu 1989. „Vznikalo to samozřejmě na koleni, první dvě vydání vyšla napůl samizdatově,“ říká tehdejší redaktor Jaroslav Spurný. Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.
21. 10. 2019|

EU je ve vztahu k turecké ofenzivě v Sýrii zajatcem vlastní migrační politiky, míní Vondra

Europoslanec za ODS Alexandr Vondra kritizoval v Interview ČT24 americkou administrativu za to, že umožnila tureckou ofenzivu proti Kurdům v severní Sýrii. Turecko tím podle něj porušuje hodnoty, na kterých je postaveno NATO. Invazi provázejí činy, které jsou „nepřijatelné, odporné, odsouzeníhodné“. EU se v nastalé situaci podle Vondry stala zajatcem vlastních rozhodnutí v migrační politice.
15. 10. 2019|
Interview ČT24

EU by měla předvést v brexitu velkorysost. Jako Češi, když se rozváděli se Slováky, míní europoslanec Vondra

Británie se zmítá v hledání podoby odchodu z Evropské unie. Kdo by měl ustoupit a jak brexit dopadne? Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by Evropská unie měla vůči odcházející Velké Británii projevit více velkorysosti, podobně jako Češi při dělení státu se Slováky. Uvedl to v pondělním Interview ČT24.
10. 9. 2019|
OVM

Méně peněz na obranu může znamenat časový posun některých projektů, řekl Metnar

To, že ministerstvo obrany dostalo na příští rok o osm set milionů korun méně, než počítaly dlouhodobé plány, nebude podle ministra obrany Lubomír Metnara (za ANO) znamenat škrty v resortu, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Připustil však, že některé víceleté projekty se vzhledem k tomu mohou v čase posunout. Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel a někdejší český ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) se v OVM shodli, že dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP do roku 2024 je velmi nereálné.
25. 8. 2019|
1989

Praha i venkov, umělci i dělníci. Před 30 lety režimem otřáslo Několik vět

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.
22. 6. 2019|