Vondra pochybuje o účinku běloruských sankcí. Podle Konečné je třeba řešit důležitější problémy občanů EU

17 minut
Události komentáře: Sankce EU proti Bělorusku
Zdroj: ČT24

Lídři Evropské unie odsouhlasili sankce vůči běloruskému režimu. Týkat se budou desítek tamních lidí včetně ministra vnitra, šéfky volební komise nebo vedení policie. Unie jim zmrazila majetek v bankách a zakázala vstup na své území. V debatě v Událostech, komentářích o přínosu zmíněných postihů hovořili europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Konečná by nezvolila cestu takových sankcí. „Ve chvíli, kdy pan prezident Lukašenko slíbil, že dá dohromady novou ústavu, což bude znamenat nejspíše i nové volby, tak mi ty sankce teď přijdou spíš jako vlk se nažral a koza zůstala celá,“ komentuje europoslankyně.

Chtěla by dávat signály i směrem do Evropské unie, kde je podle ní dost problémů. Zmínila například protesty v Barceloně a zásahy policie. Pro Bělorusko bychom si dle Konečné měli přát, aby byl proces změn poklidný a nestala se z něj další zdevastovaná země. „Nebylo by to dobře ani pro nás, ani pro samotné Bělorusy a o ty by nám opravdu mělo jít,“ dodává.

„Je výborné, že se na nejvyšší úrovni Evropská unie shodla, když to před týdnem nedokázali ministři zahraničních věcí,“ podotýká Vondra. Pochybuje ale, že sankce budou účinné. „Ti předsedové volebních komisí, ministr vnitra asi oželí to, že nebudou moci cestovat na Západ a nemyslím si, že by měly západní konta,“ popisuje Vondra.

Sankce by podle něj měly mířit především na Alexandra Lukašenka, který to celé způsobuje. S Kateřinou Konečnou se neshodne ohledně nových voleb, které Lukašenko neslíbil, pouze indikoval, že bude pracovat na nové ústavě a o nových volbách nemluvil, říká Vondra. „Je to trochu málo na to, že se tím zabývali nejvyšší představitelé Evropské unie,“ uzavírá.

Klíčový hlas Kypru

Důležitý byl v jednání o sankcích Kypr, který chtěl za svůj hlas prosadit podporu rezoluce k Turecku. „Neviděla jsem žádnou sankční politiku Evropské unie, když měl turecký prezident (Recep Tayyip) Erdogan puč a zavíral své protikandidáty,“ myslí si Konečná. Turecko je přístupovou zemí do EU a Kypřané podle Konečné už neví, co s ním mají dělat.

„Politiku vůči Turecku bych si představovala mnohem tvrdší. Jsou to ale přece jen Kypřané, kdo s okupanty na svém území žijí. Já je úplně chápu a myslím si, že Turecko už to přehání, stupňuje svoji agresi a čeká, že nejsme schopni protiakce,“ uzavírá Konečná.

Podle Vondry si prezident Erdogan zaslouží klepnout přes prsty. Nejen kvůli Kypru, ale i jak rozdmýchává dění v Náhorním Karabachu. „Kypr se sankcemi vůči Bělorusku souhlasil proto, že dostal příslib, že pokud Turecko svoje chování nezmění, tak budou následovat sankce,“ říká Vondra.

Pobrexitová smlouva s Velkou Británií

Summit ale řešil taky brexit. Politici stále věří, že je možné stihnout s Velkou Británií dohodu o budoucím obchodu. Příliš prostoru pro další ústupky už ale nevidí.

„Jako politici v dohodu musíme věřit. Pro Českou republiku i Evropskou unii je to důležité, aby dohoda došla naplnění,“ míní Konečná. Kdyby se nepovedla, mohlo by to pro Česko mít velké ekonomické následky. Měli bychom se podle ní všichni snažit, aby k dohodě došlo. „Premiér (Boris) Johnson hraje svoje vnitřní hry a neuvědomuje si, co tím může způsobit,“ komentuje Konečná.

„Ve mně je naděje v tom, že se k tomu vyjadřovala i německá kancléřka Merkelová. Dosud ta jednání byla v rukou Michela Barniera, který selhal, protože ta jednání nikam nepokročila,“ míní Vondra. Francie podle něj nic moc neztrácí, ale exportní země, jako je i Česko, na to budou extrémně doplácet. Krize je i v automobilovém průmyslu a Škodovka má i jedno z hlavních odbytišť ve Velké Británii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 40 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...