Čas se krátí, dohoda daleko. Přístup Londýna rozladil evropského vyjednavače pobrexitové dohody

Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Británií nepřineslo téměř žádný pokrok. Přes rychle se krátící čas a sílící hrozbu rozchodu bez dohody obě strany stále trvají na tom, že ve svých požadavcích musí ustoupit ten druhý. Vyplývá to z prohlášení šéfů vyjednávacích týmů Michela Barniera a Davida Frosta. Zásadním sporným tématem zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které Brusel požaduje a Londýn odmítá.

Rozhovory zahájené v březnu, tedy měsíc po vystoupení Británie z EU, mají určit podmínky, za nichž bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv, či jak bude vypadat budoucí obranná a bezpečnostní spolupráce.

Ustoupit musí oni, tvrdí obě strany

Na dojednání dohody ale zbývá jen několik měsíců, neboť ji před koncem přechodného období do prosince musejí schválit parlamenty. Obě strany ale dosud ani o krok nepřiblížily své postoje v klíčové otázce „rovných pravidel hry“, na nichž trvá EU.

„Neprodáme své hodnoty za to, aby prospívala britská ekonomika,“ řekl novinářům viditelně rozladěný Barnier, podle něhož byl týden videokonferencí pro Brusel velkým zklamáním. Unie nechce ustoupit z požadavku, aby Londýn jako podmínku pro plný přístup na jednotný trh dodržoval klimatické, sociální či daňové standardy EU.

Británie oponuje tím, že chce jako nezávislá země uplatňovat svá vlastní pravidla, podobně jako ostatní státy, které mají s EU obchodní dohody. „Hned jak EU uzná, že na tomto nemůžeme dohodu založit, mohou jednání pokročit,“ uvedl v prohlášení Frost.

Barnier stejně jako po minulém dubnovém kole prohlásil, že britští vyjednávači se odmítli bavit o zásadních požadavcích EU. Těmi jsou vedle sladění pravidel i pravomoci soudu EU v dohledu nad jejich dodržováním či právo rybářů z unijních zemí lovit v britských vodách.
EU podle něj stále nabízí Británii bezcelní přístup na jednotný trh, požaduje však „vyváženou dohodu o rybolovu a rovných pravidlech hry“.

Britové se kloní k prodloužení přechodného období. Pokud o to požádá EU

Kvůli pandemii covidu-19, která významně zpomalila jednání, skončilo v pátek teprve jejich třetí kolo. To je předposlední možností dosáhnout zásadního pokroku do poloviny roku, který je cílem pro EU. Na konci června totiž vyprší termín, do něhož může Británie požádat o prodloužení přechodné doby, jež slouží k vyjednání dohody.

Barnier konstatoval, že dosažení dohody do konce roku příliš nevěří.

Vláda britského premiéra Borise Johnsona přes sílící výzvy z Unie nechce o posunutí této lhůty ani slyšet. V jejím průběhu totiž musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoliv už na chod Unie nemá žádný vliv. Podle průzkumu, jehož výsledky zveřejnil server Politico, by přitom více než tři čtvrtiny Britů podpořily prodloužení přechodného období, pokud by je oficiálně navrhla EU.

Tvrdý brexit je stále ve hře

Zatímco EU usiluje o komplexní dohodu zahrnující všechny oblasti od obchodu přes dopravu po bezpečnost, Británie usiluje především o pakt umožňující volnou výměnu zboží a služeb. Banka Goldman Sachs podle agentury Reuters odhaduje, že i po neúspěchu dalšího kola se letos může základní obchodní dohodu podařit podepsat.

Pokud nebude vyjednávací lhůta posunuta a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 25 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...