Brusel

Právě před půl rokem pád přístřešku na nádraží v srbském Novém Sadu usmrtil šestnáct lidí. Tragédie v zemi spustila vlnu nebývalých protestů. Podle jejich účastníků je neštěstí důsledkem korupce a nepotismu systému, v jehož čele stojí prezident Aleksandar Vučić. Dlouholetý lídr země demonstranty viní ze snahy svrhnout vládu.

Belgii letos již počtvrté ochromila generální stávka, kterou svolaly odborové svazy proti rozpočtovým škrtům nové vlády a důchodové reformě. Výrazně narušen je zejména letecký provoz, hlavní bruselské letiště Zaventem zrušilo všechny odlety, narušeny jsou rovněž přílety. Stávka se ale dotkla i veřejné a železniční dopravy, uvedl list The Brussels Times. Stávka má dopady i na letecké spojení s Prahou, uvedla mluvčí pražského letiště Denisa Hejtmánková.

Po předloňském útoku Hamásu na Izrael a následném rozpoutání krvavé odvety židovským státem Evropská unie výrazně navýšila humanitární pomoc Palestincům i finanční a diplomatickou podporu palestinské autonomii. EU se také jasně postavila za agenturu UNRWA, kterou Izrael vykázal ze země. V pondělí se koná na okraj zasedání ministrů zahraničí vůbec první palestinsko-unijní summit.

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.

Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu, kde se koná dvoudenní jednání šéfů diplomacií NATO. Členské země, včetně USA, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám. Čtvrteční a páteční schůzka je prvním aliančním jednáním, kterého se Rubio jako nový americký ministr zahraničí účastní.

Od čtvrtka začnou platit 25procentní cla na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů a některých autodílů do Spojených států. Evropské státy připravují odvetná opatření. Během středečního večera chystá americký prezident Donald Trump oznámit uvalení nových cel. Váhu tomuto kroku dodává Trump tím, že ho nazval Dnem osvobození.

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.

Americký soud vydal předběžné opatření, kterým pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze. Rádio je přesvědčené, že nemůže přijít o peníze, které pro něj vyčlenil Kongres, protože by to porušilo federální zákony, a proto postup administrativy Donalda Trumpa napadlo soudně.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Belgická policie vyšetřuje možné uplácení europoslanců čínskou telekomunikační firmou Huawei. Píše to deník Le Soir nebo web Politico. Policisté podle médií zadrželi několik lidí a provedli domovní prohlídky na jednadvaceti adresách spojených s lobbisty pracujícími pro čínského výrobce chytrých telefonů.

Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti sto dní nové unijní exekutivy. Její činnost podle Leyenové vychází ze tří hlavních cílů, a to jsou prosperita, bezpečnost a demokracie. Zdůraznila také důležitost posílení evropské ekonomiky a obchodních vztahů.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v Bruselu sešli k mimořádnému jednání, na němž se pokusí shodnout na posílení obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny ve chvíli, kdy Washington zastavil dodávky Kyjevu a nejistá je podoba možných mírových rozhovorů s Ruskem. Summit byl zahájen devadesátiminutovým obědem za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nyní se evropští lídři přesunuli k jednání o obraně a další pomoci Ukrajině.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron v projevu také zmínil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý eurokomisař Pavel Telička se shodují, že i tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu místo současných dvou mohou být málo. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce. Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) nepovažuje za správné určovat konkrétní procenta, podle něj je podstatné restrukturalizovat armádu a investovat do její výbavy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.

Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země, prohlásil místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média. V Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc lidí, jsou od Nového roku přerušeny dodávky tepla a teplé vody do domácností. Podle agentury Reuters jsou výpadky způsobeny přerušením dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Krok si ve čtvrtek vynutil uzavření všech průmyslových podniků v Podněstří – kromě výrobců potravin.

Stovky lidí v pondělí protestovaly před úřadem slovenské vlády v Bratislavě proti nedělní cestě premiéra Roberta Fica do Moskvy za ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informuje o tom server Aktuality.sk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval Fica s tím, že počínání slovenského premiéra naznačuje, že chce pomoci Putinovi vydělat peníze na válku proti Ukrajině a na oslabení Evropy.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se od ledna stane prorektorkou Univerzity Karlovy, záměr rektorky Mileny Králíčkové v pátek schválil akademický senát školy. Jourová by měla mít na starost rozvoj lidských zdrojů i nové technologie. Stane se také jednou z poradkyň prezidenta Petra Pavla.

Členské státy Evropské unie ve čtvrtek schválily plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna 2025, uvedla Rada EU. Formální rozhodnutí přijali ministři vnitra zemí Unie na jednání v Bruselu, kde Česko zastupuje ministr Vít Rakušan (STAN). Sofie a Bukurešť krok podle agentury AFP označily za historické rozhodnutí.

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.