Brusel

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku, uvedla po skončení jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. Premiér Robert Fico (Smer) také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny. Opatření potrvá, dokud podle něj Ukrajina neobnoví tranzit ropy.

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Belgická policie ve čtvrtek zasahovala v bruselském sídle Evropské komise (EK) v souvislosti s vyšetřováním možných trestných činů při předloňském prodeji nemovitostí EK belgickému státu, informovaly list Financial Times a agentura AFP s odvoláním na zdroje obeznámené s případem.

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Je předčasné řešit složení delegace na summitu NATO, a to včetně účasti prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se šéfem NATO Markem Ruttem v Bruselu. Bylo by však podle něj vhodné, kdyby Česko na summitu reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Předmětem diskuse s Ruttem byla například muniční iniciativa.

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.

Železniční doprava v tunelu pod Lamanšským průlivem byla obnovena v obou směrech, oznámila na svém webu železniční společnost Eurostar. Výpadek proudu v tunelu zastavil v úterý na několik hodin vlakové spoje mezi Londýnem a evropskou pevninou. Společnost Getlink, která je provozovatelem tunelu, podle agentury AFP uvedla, že se problém s elektřinou podařilo v noci vyřešit.

Železniční společnost Eurostar v úterý kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, informovala s odvoláním na sdělení podniku agentura AFP. Díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem ho později odpoledne začala obnovovat. Vlakovou dopravu narušily potíže s dodávkou elektřiny.

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.

Státy EU dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu EU. Ministři vnitra na pondělním jednání v Bruselu rovněž potvrdili, že Česká republika je pro toto období osvobozena od solidárního příspěvku díky množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu. Unijní ministři se také shodli na rychlejším a efektivnějším navracení migrantů.

Evropská komise by mohla 16. prosince zveřejnit balíček opatření na podporu automobilového průmyslu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Jeho součástí by měla být i mírnější verze plánovaného zákazu spalovacích motorů od roku 2035.